14 C 25/2024-57 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou soudu podanou dne 6. 10. 2023 navrhla žalobkyně uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí dlužnou částku 17 541,82 Kč s příslušenstvím se zdůvodněním, že , právnická osoba, ., IČO: , IČO, uzavřela se žalovaným dne , datum, smlouvu o poskytnutí kontokorentního úvěru, kterou poskytla žalovanému na jeho účtu kontokorentní úvěr až do výše 10 000 Kč s úrokem 18 % ročně s tím, že se žalovaný zavázal splatit úvěr průběžně, a to vkladem v jakékoliv výši ve prospěch účtu žalovaného. Úvěr byl zřízen a veden na účtu žalovaného. Žalovaný však smluvní ujednání mezi stranami porušil a překročil sjednanou výši kontokorentu, nevyrovnal nepovolené přečerpání na účtu a takto vznikl nepovolený debetní zůstatek ve výši 17 541,82 Kč. Při prodlení s placením úvěru v dohodnutém termínu byl věřitel oprávněn požadovat okamžité zaplacení celého zůstatku úvěru s příslušenstvím, proto úvěr k datu 9. 10. 2020 zesplatnil a současně odstoupil od smlouvy o Účtu. Následně pak , právnická osoba, ., IČO: , IČO, a žalobkyně uzavřeli dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek. Žalovaná částka představuje dlužnou jistinu 17 541,82 Kč, úrok 8,25 % ročně z částky 17 541,82 Kč od 10. 10. 2020 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky 17 541,82 Kč od 1. 11. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 %. Žalovaný byl písemně upomínán o plnění.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobkyně a na základě ní předložených důkazů.3. Soudu byly předloženy listinné důkazy, kdy žalobkyně soudu doložila smlouvu o běžném účtu ze dne , datum, , z níž bylo zjištěno, že mezi , právnická osoba, ., a žalovaným byla uzavřena smlouva o vedení účtu č. , č. účtu, , dále byla předložena smlouva o kontokorentním úvěru na tomto účtu ve výši 10 000 Kč.4. Soudu byly předloženy výpisy z účtu, z nichž bylo zjištěno, že žalovaný čerpal finanční prostředky na účtu tak, že zde vznikl záporný zůstatek 17 541,82 Kč.5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávek ze dne , datum, soud zjistil, že pohledávka z tohoto titulu byla postoupena na žalobkyni a žalovaný o tomto byl vyrozuměna.6. Z oznámení o zesplatnění kontokorentního úvěru a odstoupení od smlouvy o vedení účtu bylo zjištěno, že kontokorentní úvěr byl prohlášen za splatný ke dni 9. 10. 2020 a s účinností ke dni 1. 11. 2020 odstoupeno od smlouvy o vedení účtu č. , číslo7. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Po provedeném řízení a na základě výsledků provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla v daném případě podána zcela důvodně. Soud má prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 a násl. o. z., na základě, které byl žalovanému poskytnut úvěr v podobě možnosti přečerpat stav finančních prostředků na běžném účtu až do záporného zůstatku ve výši 10 000 Kč. Žalovaný neplnil svou povinnost, když úvěr řádně a včas nesplácel. Dluh za žalovaným byl postoupen žalobkyni. Příslušenstvím pohledávky je úrok z úvěru, který byl součástí smluvních ujednání a úrok z prodlení ve smyslu ust. § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně řádně doložila, že úvěruschopnost byla ze strany právního předchůdce žalobkyně řádně zkoumána, ať už lustrací v insolvenčním rejstříku, v systému CCB a v systému SOLUS, tak výpisy z účtu žalovaného, kde byly zřejmé obraty na tomto účtu, zejména pak příjmy žalovaného, dle kterých byl jistě schopen poskytnutý kontokorentní úvěr řádně splácet. Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 898,30 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč, dále se tyto náklady skládají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 541,82 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínka) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t.. Dále byl přiznán 1 úkon právní pomoci (účast u jednání dne 13. 3. 2024) po 1 820 Kč (§ 6 odst. 1 a § 7), 1x režijní paušál po 300 Kč, náhrada za ztrátu času stráveného na cestě z , adresa, a zpět za 6 půlhodin po 100 Kč. Náhrada cestovních výdajů zástupce žalobkyně k jednání soudu dne 13. 3. 2024 v celkové délce 140 kilometrů, osobním motorovým vozidlem tovární značky , tovární značka, značka , SPZ, , s doloženou průměrnou spotřebou 6,2 litrů motorové nafty na 100 kilometrů při vyhláškové ceně 38,70 Kč za litr, z titulu základní sazby náhrad žalobkyni náleží částka 784 Kč (140 kilometrů x 5,60 Kč) a za spotřebované pohonné hmoty částka 335,92 Kč. Zástupce žalobkyně řádně doložil, že je registrovaným plátcem daně z přidané hodnoty, proto z přiznané odměny a náhrad byla přiznána i 21 % DPH ze základu 5 039,92 Kč částka 1 058,38 Kč. K aplikaci § 14b a. t. bylo přistoupeno proto, že dané řízení bylo zahájeno návrhem podaným mj. u Okresního soudu ve Znojmě na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. Za písemné podání ve věci samé ze dne 5. 2. 2024 odměna přiznána nebyla. Náklad za tento úkon právní služby byl způsoben výhradně žalobkyní, která měla již v samotném návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu tvrdit a k tomu dokládat, jak byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného.