14 C 341/2023-56 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou doručenou soudu dne 25. 9. 2023 se žalobkyně domáhá zaplacení dlužné částky 13 870 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedla, že právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, s žalovanou dne , datum, uzavřel smlouvu o úvěru ve výši 10 000 Kč skládající se z půjčené částky 10 000 Kč, kapitalizovaného úroku , právnická osoba, Kč, částky za zpracování financí ve výši , právnická osoba, Kč a částky za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč, podle které měla žalovaná úvěr splácet v 60týdenních splátkách po 300 Kč. Žalovaná splácela nepravidelně a dostala se do prodlení. Žalovaná na úvěr zaplatila celkem 5 130 Kč. Dále se žalobkyně domáhá zaplacení dlužné částky 4 290 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedla, že právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, s žalovanou dne , datum, uzavřel smlouvu o úvěru ve výši 8 000 Kč skládající se z půjčené částky 8 000 Kč, kapitalizovaného úroku 1 600 Kč, částky za zpracování financí ve výši 1 600 Kč a částky za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč, podle které měla žalovaná úvěr splácet v 60týdenních splátkách po 240 Kč. Žalovaná splácela nepravidelně a dostala se do prodlení. Žalovaná na úvěr zaplatila celkem 11 110 Kč.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavila, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobkyní a na základě jí předložených důkazů.3. Z předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, z obsahu plyne, že žalované byla poskytnuta částka ve výši 10 000 Kč, což potvrdila svým podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala uhradit jistinu ve výši 10 000 Kč, úrok ve výši , právnická osoba, Kč, poplatek za zpracování úvěru ve výši , právnická osoba, Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč, tedy celkem částku 18 000 Kč v 60týdenních splátkách ve výši 300 Kč. Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky ke smlouvě o spotřebitelském úvěru.4. Z předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, z obsahu plyne, že žalované byla poskytnuta částka ve výši 8 000 Kč, což potvrdila svým podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala uhradit jistinu ve výši 8 000 Kč, úrok ve výši 1 600 Kč, poplatek za zpracování úvěru ve výši 1 600 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč, tedy celkem částku 14 400 Kč v 60týdenních splátkách ve výši 240 Kč. Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky ke smlouvě o spotřebitelském úvěru.5. Dále byl soudu předložen formulář žádosti o spotřebitelský úvěr – zákaznická karta klienta ze dne , datum, , ve které je uvedeno jméno, příjmení, rodné číslo, číslo občanského průkazu, adresa klienta a dále informace o majetkových a osobních poměrech klienta. V údajích o zaměstnání uvedla žalovaná, že pobírá invalidní důchod. Žalovaná uvedla svůj čistý měsíční příjem 6 331 Kč, další příjmy domácnosti 16 017 Kč, odhadované výdaje celkem 14 580 Kč. Doložila složenky – příjmy, čestné prohlášení, pokud jde o bydlení, není zřejmé, že by jakkoli osvědčila své výdaje, počet členů domácnosti a tvrzené příjmy domácnosti 16 017 Kč. Byla svobodná, bydlela jako spolubydlící a měla jednu vyživovací povinnost.6. Dále byl soudu předložen formulář žádosti o spotřebitelský úvěr – zákaznická karta klienta ze dne , datum, , ve které je uvedeno jméno, příjmení, rodné číslo, číslo občanského průkazu, adresa klienta a dále informace o majetkových a osobních poměrech klienta. V údajích o zaměstnání uvedla žalovaná, že pobírá invalidní důchod. Žalovaná uvedla svůj čistý měsíční příjem 6 331 Kč, odhadované výdaje celkem 4 500 Kč. Doložila složenky – příjmy, není zřejmé, že by jakkoli osvědčila své výdaje, počet členů domácnosti. Byla svobodná, bydlela jako spolubydlící a neměla žádnou vyživovací povinnost.7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, seznamu postoupených pohledávek a z korespondence bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni a žalovaná byla o tomto písemně vyrozuměna.8. Při rozhodování soud zkoumal, zda v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření úvěrové smlouvy. Soud vycházel z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18, ve kterém soudní dvůr potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. V případě porušení této povinnosti soudní dvůr uvedl, že vnitrostátní soudy jsou povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího, vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem spotřebitele.9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tento zákon zapracovává příslušné předpisy , právnická osoba, , zároveň navazuje na přímo použitelný předpis , právnická osoba, a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.11. Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.12. Podle téhož zákona se rozumí pro účely zákona posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.13. Podle § 75 téhož zákona poskytovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.14. Podle § 86 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.15. Podle § 87 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.16. Z listinných důkazů nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobkyně řádným způsobem zkoumal a prověřil úvěruschopnost žalované splácet předmětný spotřebitelský úvěr. Nebylo prokázáno, že by provedl jakékoliv ověření solventnosti a úvěruschopnosti žalované, nebyla provedena šetření v příslušných registrech, nebyly doloženy výdaje žalované a příjmy domácnosti ani počet členů domácnosti.17. Povinnost posoudit úvěruschopnost je objektivní, věřitel se nesmí bez dalšího spolehnout jen na informace poskytnuté spotřebitelem. V daném případě soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně neposoudil řádně úvěruschopnost žalovaného a uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je tak neplatná. Žalované byl první úvěr poskytnut , datum, a i přes to, že řádně nesplácela, poskytla jí stejná společnost , datum, (za dva měsíce), další úvěr ještě na vyšší částku. Pokud jde o tvrzený příjem 16 017 Kč, považuje soud tento za zcela účelový, uváděný pouze proto, aby měla žalovaná dostatečný příjem pro poskytnutí dalšího úvěru. Řádně nebyly zkoumány ani výdaje žalované, kdy výdaje na bydlení se za dva měsíce zvýšily z částky 1 000 Kč na částku 6 500 Kč, i když žalovaná v obou případech uvedla, že pokud jde o bydlení, vystupuje v pozici spolubydlícího a takové rapidní navýšení nákladů na bydlení nebylo nijak prokázáno, resp. zkoumáno.18. Dle § 2991 odstavec 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.19. Je nesporné, že žalované byla poskytnuta, pokud jde o první žalovaný nárok částka ve výši 10 000 Kč, na kterou splatila 5 130 Kč. Rozdíl tak činí částku 4 870 Kč, kdy tato částka představuje bezdůvodné obohacení na straně žalované. Proto soud vyhověl pouze v rozsahu rozdílu poskytnuté a již splacené částky, tedy ve výši 4 870