14 C 73/2024-54 — Okresní soud ve Znojmě

1. Návrhem doručeným soudu dne 8. 1. 2024 se žalobkyně domáhá zaplacení dlužné částky 52 359,27 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedla, že s žalovanou dne 12. 10. 2022 uzavřela smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, na částku ve výši 40 000 Kč, podle které měla žalovaná jistinu s poplatky a úroky splatit měsíčními splátkami do každého 20. dne v měsíci. Žalovaná načerpala částku ve výši 40 000 Kč, celkem na poskytnutý úvěr uhradila částku 9 268 Kč. Žalobkyně žádá o zaplacení dlužné, čerpané jistiny ve výši 37 938,36 Kč, poplatků za pojištění ve výši 471,36 Kč, poplatku na nákladech za vymáhání 600 Kč dle bodu 7.1 smlouvy dle předloženého předpisu nákladů, smluvní pokuty 1 500 Kč dle 7.1 úvěrových podmínek, dále kapitalizovaný úrok ve výši 7 727,14 Kč vzniklých sazbou 27,9 % ročně za dobu od 22. 9. 2023 do 8. 1. 2024 z částky 37 938,83 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 572,18 Kč za dobu vzniklý sazbou 15 % ročně za dobu od 6. 10. 2023 do 8. 1. 2024 z dlužné jistiny, poplatku a smluvní pokuty, dále úrok ve výši 15 % ročně za dobu od 9. 1. 2024 do zaplacení z částky jistiny 37 938,83 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně za dobu od 9. 1. 2024 do zaplacení z částky 40 510,19 Kč. Dále žalobkyně s žalovanou dne 16. 9. 2022 uzavřela smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, na částku ve výši 10 000 Kč, podle které měla žalovaná jistinu s poplatky a úroky splatit měsíčními splátkami do každého 20. dne v měsíci. Žalovaná načerpala částku ve výši 17 694 Kč, celkem na poskytnutý úvěr uhradila částku 10 774 Kč. Žalobkyně žádá o zaplacení dlužné, čerpané jistiny ve výši 8 884,33 Kč, poplatků ve výši 156 Kč, poplatků za pojištění ve výši 269,75 Kč, poplatku na nákladech za vymáhání 600 Kč dle bodu 7.1 smlouvy dle předloženého předpisu nákladů, smluvní pokuty 1 939 Kč dle 7.1 úvěrových podmínek, dále kapitalizovaný úrok ve výši 1 142,13 Kč vzniklých sazbou 26,28 % ročně za dobu od 22. 9. 2023 do 8. 1. 2024 z částky 8 884,33 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 462,49 Kč za dobu vzniklý sazbou 15 % ročně za dobu od 6. 10. 2023 do 8. 1. 2024 z dlužné jistiny, poplatků a smluvní pokuty, dále úrok ve výši 15 % ročně za dobu od 9. 1. 2024 do zaplacení z částky jistiny 8 884,33 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně za dobu od 9. 1. 2024 do zaplacení z částky 11 849,08 Kč.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavila, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobkyně a na základě jí předložených důkazů.3. Z předložené smlouvy o spotřebitelském revolvingovém úvěru č. , hodnota, a úvěrových podmínek, které jsou její součástí, soud zjistil, že mezi účastníky byla dne 12. 10. 2022 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, z obsahu plyne, že žalované byl poskytnut úvěr ve výši 40 000 Kč, byl sjednán úrok ve výši 27,90 % ročně, RPSN 31,75 % ročně.4. Z výpisu čerpání z č. l. 11 vyplynulo, že žalovaná na daný úvěr čerpala celkem 40 000 Kč, s posledním případem čerpání 12. 10. 2022, a žalobkyni vrátila 9 268 Kč.5. Z předložené smlouvy o spotřebitelském revolvingovém úvěru č. , hodnota, a úvěrových podmínek, které jsou její součástí, soud zjistil, že mezi účastníky byla dne 16. 9. 2022 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, z obsahu plyne, že žalované byl poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč, byl sjednán úrok ve výši 26,28 % ročně, RPSN 29,70 % ročně.6. Z výpisu čerpání z č. l. 20-21 vyplynulo, že žalovaná na daný úvěr čerpala celkem 17 697 Kč, s posledním případem čerpání 21. 9. 2023, a žalobkyni vrátila 10 774 Kč.7. Z posouzení úvěruschopnosti z č. l. 18 vyplynulo, že žalobkyně při poskytnutí úvěru vycházela z toho, že žalovaná je svobodná, bydlí v podnájmu, nemá žádné dítě, její příjem je 21 000 Kč ze zaměstnání, tvrzený příjem ostatních členů domácnosti je 20 000 Kč, tvrzené měsíční výdaje domácnosti měly činit 18 000 Kč, kdy byla provedena lustrace žalované v systému SOLUS, NRKI, JAP-PUJCKA, ISIR, CEE a u MVCR a byl učiněn závěr o schopnosti žalované k plnění jejích závazků, kdy dle úvěrové zprávy z č. l. 47-50 došlo i k posuzování úvěrů, které měla žalovaná v minulosti. Z výpisu z běžného účtu žalované z č. l. 39-45(jedná se pouze o jeden měsíc září 2022) vyplynul čistý příjem žalované za září 2022 ve výši 20 712 Kč, tedy ani ne ve výši tvrzeného příjmu žalovanou a dále její výdaje v celkové výši 64 264,29, kdy za měsíc 9/2022 byla konečným zůstatkem na částce 946,77 Kč, tedy je zřejmé, že její příjmy nepostačují ke krytí jejich výdajů, kdy lze navíc předpokládat, že ne všechny výdaje žalované jsou ve výpise promítnuty. Nelze také odhlédnout od toho, že druhý úvěr byl žalované poskytnut ani ne měsíc po prvním, což také neodpovídá řádnému posouzení úvěruschopnosti žalované. Žádným způsobem také nebyly prokázány další příjmy domácnosti ve výši 20 000 Kč ani výdaje v tvrzené výši 18 000 Kč.8. Při rozhodování soud zkoumal, zda v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření úvěrové smlouvy. Soud vycházel z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18, ve kterém soudní dvůr potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. V případě porušení této povinnosti soudní dvůr uvedl, že vnitrostátní soudy jsou povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího, vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem spotřebitele.9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.11. Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.12. Podle téhož zákona se rozumí pro účely zákona posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.13. Podle § 75 téhož zákona poskytovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.14. Podle § 86 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.15. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.16. Z listinných důkazů nebylo prokázáno, že by žalobkyně řádným způsobem zkoumala a prověřila úvěruschopnost žalované splácet předmětný spotřebitelský úvěr, jak je uvedeno výše, zejm. v bodu 7. Povinnost posoudit úvěruschopnost je objektivní, v daném případě soud dospěl k závěru, že žalobkyně neposoudila řádně úvěruschopnost žalované a uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru jsou tak neplatné.17. Dle § 2991 odstavec 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.18. Žalované byla poskytnuta na základě první smlouvy částka ve výši 40 000 Kč, na kterou bylo vráceno 9 268 Kč. Rozdíl mezi těmito částkami, tj. 30 732 Kč, představuje bezdůvodné obohacení na straně žalované. Na základě druhé smlouvy byla poskytnuta částka ve výši 17 694 Kč, na kterou bylo vráceno 10 774 Kč. Rozdíl mezi těmito částkami, tj. 6 920 Kč, představuje bezdůvodné obohacení na straně žalované. Proto soud vyhověl pouze v tomto rozsahu z titulu bezdůvodného obohacení žalované.19. Nesplacením dluhu se žalovaná dostala do prodlení. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., který soud částečně kapitalizoval