21 C 148/2024-71 — Okresní soud ve Znojmě

Návrhem doručeným soudu dne 22. 4. 2024 se žalobkyně domáhala zaplacení dlužné částky 24 256 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektřiny dodávané žalovanému na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne , datum, na odběrném místě na adrese , adresa, za dobu od 13. 12. 2022 do 30. 9. 2023.Žalovaný se ve věci vyjádřil u jednání tak, že o dluhu ví a že by byl schopen jej splácet v rámci splátkového kalendáře, tj. nijak skutková tvrzení žalobkyně nerozporoval.Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav:Z předložené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny soud zjistil, že ji uzavřela žalobkyně jako dodavatel a žalovaný jako zákazník, smlouva je podepsána účastníky dne , datum, , na dobu neurčitou. Odběrné místo bylo na adrese , adresa, . Žalovaný se zavázal za odebranou elektřinu řádně platit.Z faktury číslo , hodnota, soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení částky 24 256 Kč za spotřebovanou elektřinu v období od 13. 12. 2022 do 30. 9. 2023, a to se splatností do 4. 10. 2023, kdy byl žalovaný řádně informován o jednotlivých složkách dlužné částky, kdy toto koresponduje s předloženým ceníkem a zobrazením odečtu spotřeby.Podle § 50 odst. 2 věty první zákona č. 458/2000 Sb., smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.Po provedeném dokazování má soud za to, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. Soud má za prokázáno, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. Žalovaný nesplnil svoji povinnost, když neuhradil včas vyfakturované dodávky elektřiny.Nárok žalobkyně na úroky z prodlení vyplývá z § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jejich výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 423 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 971 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 24 256 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (tj. příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, návrh) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.Soud ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil lhůtu k plnění do splátkového kalendáře po 1 000 Kč měsíčně, jak dvacetiletý žalovaný žádal s tím, že pobírá dávky hmotné nouze, je nezaměstnaný a pečuje o nezletilé dítě. S ohledem na skutečnost, že (jakkoli nepřítomná) žalobkyně proti stanovení splátkového kalendáře nic nenamítla, rozhodl soud i v zájmu nezletilého dítěte žalovaného, o němž má soud povědomost z úřední činnosti, o splátkách přiznané částky ve výši 1 000 Kč s tím, že pokud by se žalovaný dostal do prodlení, stává se splatným celý dluh.