21 C 24/2024-52 — Okresní soud ve Znojmě

1. Návrhem doručeným soudu dne 29. 11. 2023 se žalobkyně domáhá zaplacení dlužné částky 85 244 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedla, že právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, . uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě níž byla žalovanému poskytnuta částka 40 000 Kč v den podpisu smlouvy, splatná spolu s navýšením do 16. 2. 2023. Je žádáno o zaplacení částky čerpané jistiny ve výši 34 510,98 Kč, úroku za sjednanou dobu trvání úvěru ve výši 1 513,69 Kč, sjednaného poplatku za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 16 800 Kč, úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 4 747,90 Kč, úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 6 171,43 Kč, smluvní pokuty ve výši 21 500 Kč sjednané ve smlouvě, úroku vyčísleného od 17. 2. 2023 do 11. 7. 2023 z dlužné jistiny, a to ve výši 2 354,27 Kč, zákonného úroku z prodlení vyčísleného od prodlení 17. 2. 2022 do 11. 7. 2023 ve výši 4 177,54 Kč. Dále žalobkyně požaduje zaplacení úroků z úvěru ve výši 8 % p. a. z dlužné jistiny úvěru ve výši 34 510,98 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 15 % p. a. z částky ve výši 36 024,67 Kč, sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši 34 510,98 Kč a úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 1 513,69 Kč, a to od 12. 7. 2023 do zaplacení.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobkyně a na základě ní předložených důkazů.3. Z předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že mezi společností , právnická osoba, . a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, z obsahu plyne, že žalovanému byly poskytnuty finanční prostředky ve výši 40 000 Kč. Žalovaný se zavázala uhradit jistinu spolu s poplatkem výši 34 368 Kč ve čtrnácti měsíčních splátkách po 5 312 Kč. Zápůjční úroková sazby byla sjednána ve výši 8 % ročně.4. Z přehledu z č. l. 32 bylo zjištěno, že žalovaný na danou smlouvu uhradila celkem 10 624 Kč s poslední splátkou dne 10. 1. 2022.5. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, , smlouvou o postoupení pohledávky ze dne , datum, včetně přílohy bylo doloženo postoupení žalovaného nároku společností , právnická osoba, . na žalobkyni a oznámení této skutečnosti žalovanému.6. Z žádosti o úvěr ze dne , datum, bylo zjištěno, že před uzavřením úvěrové smlouvy žalovaný prohlásil, že je zaměstnaný, což bylo doloženo výplatními páskami a pracovní smlouvou neznámého bližšího obsahu a neznámé datace, kdy jeho čistý měsíční příjem měl činit 24 689 Kč, jeho tvrzené celkové výdaje 18 328 Kč, z čehož měly tvořit srážky ze mzdy či výživné v částce 10 812 Kč, měsíční splátky stávajících půjček 2 656 Kč a výdaje na bydlení 1 000 Kč měsíčně, kdy měl (jinak též nedoloženě) bydlet u rodičů a neměl mít děti, měl mít toliko základní vzdělání.7. Při rozhodování soud zkoumal, zda v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření úvěrové smlouvy. Soud vycházel z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18, ve kterém soudní dvůr potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. V případě porušení této povinnosti soudní dvůr uvedl, že vnitrostátní soudy jsou povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího, vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem spotřebitele.8. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen "o. z."), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.9. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.10. Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.11. Podle téhož zákona se rozumí pro účely zákona posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.12. Podle § 75 téhož zákona poskytovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.13. Podle § 86 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.14. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.15. Listinnými důkazy nebylo prokázáno, že by společnost , právnická osoba, . řádným způsobem zkoumala a prověřila úvěruschopnost žalovaného splácet předmětný spotřebitelský úvěr. Nebylo prokázáno, že by provedla šetření v příslušných registrech, společnost neměla doloženo např. že není vedeno exekuční řízení, resp. pro jaké částky, a vycházela toliko z příjmu žalovaného ze zaměstnání, což bylo ještě nedostatečně doloženo listinami neznámého data, nebyly ověřeny stávající závazky žalovaného, které v tvrzené výši měly navíc tvořit skoro 55 % čistých příjmů žalovaného (tj. z částky 24 689 Kč částka 10 812 Kč a částka 2 656) a tento chtěl poměr ještě navýšit dalším úvěrem. Přitom použitelný příjem žalovaného nebyl vysoký a pouhé opomenutí či nepřesnost mohla bez dalšího znamenat neschopnost žalovaného další úvěr splatit. Za tohoto stavu přitom chtěla společnost , právnická osoba, . nechat žalovaného zadlužit za nepříliš výhodných podmínek, kdy dluh měl být navýšen o asi 86 % původní částky po pouhých čtrnácti měsících. Za dané situace nebylo možno vycházet převážně z prohlášení žalované a bylo nutno objektivně, konkrétně doložit příjmové i výdajové poměry žalovaného a jeho celkovou situaci. Jelikož se tak dle provedeného dokazování nestalo, společnost , právnická osoba, . postupovala v rozporu se svými povinnostmi. V daném případě tedy soud dospěl k závěru, že společnost , právnická osoba, . zjevně neposoudila řádně úvěruschopnost žalovaného a uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je tak neplatná.16. Pokud žalobkyně v souvislosti s ověřováním úvěruschopnosti upozornila na rozsudek , soud, ze dne , datum, č. j. , spisová značka, , popř. rozhodnutí , soud, ze dne , datum, č. j. , spisová značka, , tato se týkají zcela jiného skutkového stavu, kdy v probíhajícím řízení nebyly nijak doložené výdaje žalovaného, nebyla doložena jeho lustrace a jsou i dány pochybnosti o řádném doložení jeho příjmu. Argumentace použitá v těchto rozhodnutích nemá pro projednávanou věc význam.17. Dle § 2991 odstavec 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.18. Je prokázáno, že žalovanému byla dne , datum, poskytnuta částka ve výši 40 000 Kč, které představovalo bezdůvodné obohacení, na které bylo zaplaceno toliko 10 624 Kč, kdy došlo k postoupení dané pohledávky na žalobkyni. Proto soud vyhověl pouze v rozsahu rozdílu uvedených částek ve výši 29 376 Kč z titulu bezdůvodného obohacení.19. Soud zkoumal splatnost této částky dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Z provedeného dokazování se k době přiměřené možnostem žalovaného vrátit zaplacenou jistinu podává, že dne , datum, disponoval částkou 40 000 Kč. Použití půjčené jistiny nebylo nijak doloženo, toto nebylo ani účastníky tvrzeno. Z provedeného dokazování, které je vymezeno charakterem daného civilního řízení jako řízení sporného, tak vyplývá, že bylo v silách žalovaného vrátit tuto částku do požadované doby 16. 2. 2022, tj. poté, co je měl prokazatelně k dispozici.20. Nesplacením dluhu se žalovaný dostal do prodlení. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení z částky 29 376 Kč ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., když jeho výši 15 % r