21 C 82/2024-55 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou ze dne 31. 1. 2024 se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení částky 29 793,82 Kč.2. K tomu žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně , právnická osoba, uzavřel s žalovanou dne , datum, smlouvu o půjčce č. , číslo, a poskytl žalované půjčku ve výši 24 000 Kč, kterou měla žalovaná vrátit spolu s poplatkem ve výši 20 604 Kč, to vše v 60týdenních splátkách po 744 Kč se splatností poslední splátky dne 26. 1. 2012. Žalovaná však poskytnutou půjčku řádně a včas nehradila. Žalobkyně na základě toho žádá o zaplacení poskytnuté jistiny v dosud nesplacené výši 18 556,64 Kč, dlužné částky souhrnného poplatku ve výši 5 683,26 Kč, dále kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 7 781,75 Kč vzniklých sazbou 7,5 % ročně z částky 24 239,90 Kč od 22. 8. 2012 do 26. 2. 2016 a zákonných úroků z prodlení ve výši 7,5 % ročně z dlužné jistiny 24 239,90 Kč od 27. 2. 2016 do zaplacení.3. K tomu dále žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně , právnická osoba, uzavřel s žalovanou dne , datum, smlouvu o půjčce č. , číslo, a poskytl žalované půjčku ve výši 6 000 Kč, kterou měla žalovaná vrátit spolu s poplatkem ve výši 5 016 Kč, to vše v 60 týdenních splátkách po 186 Kč se splatností poslední splátky dne 27. 10. 2011. Žalovaná však poskytnutou půjčku řádně a včas nehradila. Žalobkyně na základě toho žádá o zaplacení poskytnuté jistiny v dosud nesplacené výši 2 294,12 Kč, dlužné částky souhrnného poplatku ve výši 702,61 Kč, dále kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 962,04 Kč vzniklých sazbou 7,5 % ročně z částky 2 996,73 Kč od 22. 8. 2012 do 26. 2. 2016 a zákonných úroků z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 2 996,73 Kč od 27. 2. 2016 do zaplacení.4. K tomu dále žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně , právnická osoba, uzavřel s žalovanou dne , datum, smlouvu o půjčce č. , číslo, a poskytl žalované půjčku ve výši 15 000 Kč, kterou měla žalovaná vrátit spolu s poplatkem ve výši 12 540 Kč, to vše v 60 týdenních splátkách po 465 Kč se splatností poslední splátky dne 26. 5. 2011. Žalovaná však poskytnutou půjčku řádně a včas nehradila. Žalobkyně na základě toho žádá o zaplacení poskytnuté jistiny v dosud nesplacené výši 2 557,19 Kč, dále kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 868,07 Kč vzniklých sazbou 7,5 % ročně z částky tehdy dlužné jistiny 3 340,37 Kč od 22. 8. 2012 do 15. 3. 2016 a dále a zákonných úroků z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 2 644 Kč od 16. 3. 2016 do zaplacení.5. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a k nařízenému soudnímu jednání se bez omluvy nedostavila, soud proto ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobkyně a na základě jí předložených listinných důkazů.6. Ze smlouvy o půjčce ze dne , datum, č. , číslo, a ze smluvních podmínek smlouvy o půjčce vzal soud za prokázané, že mezi společností , právnická osoba, a žalovanou byla uzavřena smlouva, kterou se společnost , právnická osoba, zavázala poskytnout žalované půjčku ve výši 24 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit společnosti tuto půjčku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 20 604 Kč v pravidelných 60 týdenních splátkách po 744 Kč (a s poslední splátkou ve výši zbývající k zaplacení celkové částky). Podpisem smlouvy o půjčce žalovaná potvrdila, že částku 24 000 Kč převzala v hotovosti při podpisu smlouvy.7. Ze smlouvy o půjčce ze dne , datum, č. , číslo, a ze smluvních podmínek smlouvy o půjčce vzal soud za prokázané, že mezi společností , právnická osoba, a žalovanou byla uzavřena smlouva, kterou se společnost , právnická osoba, zavázala poskytnout žalované půjčku ve výši 6 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit společnosti tuto půjčku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 5 016 Kč v pravidelných 60 týdenních splátkách po 186 Kč (a s poslední splátkou ve výši zbývající k zaplacení celkové částky). Podpisem smlouvy o půjčce žalovaná potvrdila, že částku 6 000 Kč převzala v hotovosti při podpisu smlouvy.8. Ze smlouvy o půjčce ze dne , datum, č. , číslo, a ze smluvních podmínek smlouvy o půjčce vzal soud za prokázané, že mezi společností , právnická osoba, a žalovanou byla uzavřena smlouva, kterou se společnost , právnická osoba, zavázala poskytnout žalované půjčku ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit společnosti tuto půjčku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 12 540 Kč v pravidelných 60 týdenních splátkách po 465 Kč (a s poslední splátkou ve výši zbývající k zaplacení celkové částky). Podpisem smlouvy o půjčce žalovaná potvrdila, že částku 15 000 Kč převzala v hotovosti při podpisu smlouvy.9. Společnost , právnická osoba, postoupila svoji pohledávku za žalovanou ze smlouvy o půjčce na žalobkyni. O postoupení pohledávky byla žalovaná informována dopisem původního věřitele z dne 26. 2. 2016 z č. l. 30.10. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je takřka zcela důvodná.11. Všechny tři smlouvy o půjčce byly uzavřena před účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v souladu s ustanovením § 3028 odst. 3 občanského zákoníku se tak smluvní vztah nadále řídí zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).12. Podle § 657 o. z., smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.13. Z žalobkyní předložených listinných důkazů vyplývá, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla ve třech případech uzavřena smlouva o půjčce. Dále bylo doloženo, že předmět půjčky byl žalované reálně předán. V souladu s ustanovením § 657 o. z. a v souladu s uzavřenými smlouvami tak byla žalovaná povinna vrátit právnímu předchůdci žalobkyně dohodnutým způsobem předmět půjčky. Žalovaná v řízení netvrdila a ani žádným způsobem nedoložila, že by smlouva uzavřena nebyla, že by nárok na vrácení půjčky nevznikl či že by nějakým způsobem zanikl. Ke dni podání žaloby již uplynula doba, ve které měla být půjčka vrácena, proto soud žalobě vyhověl co do požadavku na zaplacení dlužné jistiny a ohledně zákonného úroku z prodlení (v žalobě částečně kapitalizovaného), neboť nezaplacením půjčky ve lhůtě splatnosti, se žalovaná následujícího dne po splatnosti jednotlivé splátky dostala do prodlení s plněním peněžité povinnosti, dle § 517 odst. 2 o. z. tak žalobci přísluší úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném ke dni prodlení.14. Soud žalobu zamítl co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 386,41 Kč vzniklých sazbou 7,5 % ročně z částky 24 239,90 Kč od 22. 8. 2012 do 26. 2. 2016, kdy po přepočtu žalobkyni za toto období v dané sazbě z uvedené částky náleží toliko 6 395,34 Kč, a dále co do kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení vzniklých sazbou 7,5 % ročně z částky 2 996,73 Kč od 22. 8. 2012 do 26. 2. 2016, kdy po přepočtu žalobkyni za toto období v dané sazbě z uvedené částky náleží toliko 790,64 Kč.15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení takřka zcela úspěšná, plný nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 260,40 Kč, kdy její procesní neúspěch je zcela marginální povahy. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 192 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 29 793,82 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (tj. příprava a převzetí právního zastoupení, předžalobní výzva, účast u jednání) a z částky 2 300 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci (účast u jednání) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 23. 5. 2024 náhrada 1 215,21 Kč za 108 ujetých km v částce 815,21 Kč (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,1 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 015,21 Kč ve výši 1 053,19 Kč. Soud přitom nevyhodnotil stručné vyjádření ze dne 29. 4. 2024 jako samostatný úkon, kdy jeho vlastním obsahem je informace, že žalobkyně nebude soudu na jeho výzvu dokládat bližší skutkové skutečnosti související s uzavřením daných smluv, kdy sdělení tohoto obsahu mohlo být učiněno u jednání, jež bylo v dané době již nařízeno.