4 C 322/2023-58 — Okresní soud ve Znojmě

1. Návrhem ze dne 15. 8. 2023 domáhal se žalobce zaplacení částky 16.620 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 16.620 Kč od 24. 10. 2022 do zaplacení ve výši 15 % ročně a dále zaplacení částky 1.479,18 Kč. Pohledávka vznikla na základě smlouvy o úvěru číslo , hodnota, uzavřené mezi žalobcem a žalovaným dne , datum, distančním způsobem na adrese , webové stránky, .cz. Žalobce se zavázal poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 13.000 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit žalobci poplatek za poskytnutí úvěru. V žalobě pak žalobce obecně popsal, jakým způsobem zkoumal úvěruschopnost žalovaného. Postupoval pak podle interní metodiky schválené ČNB a zcela v souladu se zákonnými požadavky vymezenými v zákoně číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Nahlížel také do dostupných databází umožňujících posouzení úvěruschopnost dlužníka, případně žalobce vycházel z žalovaným předložených výpisů z účtů a výplatních pásek prokazující jeho pravidelný příjem a žalobcem ověřená výše čistého měsíčního příjmu činila 34.400 Kč, která umožňovala bezproblémové splácení úvěru ve výši poskytnuté žalovanému. Úvěr byl žalovanému vyplacen na účet , č. účtu, prostřednictvím bankovního převodu z bankovního účtu žalobce celkem 13.000 Kč. Žalovaný si při sjednávání smlouvy zvolil službu „, název služby, “ za poplatek 110 Kč. Úvěr byl splatný 23. 10. 2022, žalovaný však na úvěr neuhradil ničeho. Ke dni podání žaloby měl žalovaný ve vztahu k žalobci nesplacenou pohledávku 16.620 Kč sestávající z jistiny 13.000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3.510 Kč, poplatku za možnost odkladu úvěru o 2 měsíce – služba „, název služby, “ ve výši 110 Kč. Žalobce je dále oprávněn v souladu s článkem 6.4 VOP a článkem 3 Sazebníku požadovat v případě prodlení smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny až do zaplacení stávajícího dluhu, smluvní pokutu pak žalobce počítá za období po splatnosti 23. 10. 2022, tj. od 24. 10. 2022 do 22. 1. 2023, celkem ve výši 1.479,18 Kč.2. Žalovaný při jednání soudu dne 20. 3. 2024 potvrdil obdržení návrhu na zahájení řízení, uvedl, že předmětná částka byla již srážena zaměstnavatelem, kdy mu dvakrát strhly částku 9.000 Kč. Potvrdil obdržení předžalobní upomínky. Potvrdil, že od žalobce obdržel částku ve výši 13.000 Kč. Při jednání soudu dne 29. 4. 2024 žalovaný uvedl, že účtárna zaměstnavatele se spletla, sražena byla částka, ovšem společnosti odlišné od žalobce, pro žalobce zaměstnavatel z platu nesrazil ničeho. Je ochoten částku splatit ve splátkách ve výši maximálně 3.000 Kč.3. Z předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním soud zjistil, že mezi účastníky byla na dálku dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, z níž plyne, že žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 13.000 Kč, dlužník si v rámci volitelných služeb zvolil službu „, název služby, “ za 110 Kč měsíčně, poplatek za sjednání úvěru představoval 3.510 Kč, celková výše úvěru a jednorázová výše splátky 16.620 Kč, datum splatnosti 23. 10. 2022, RPSN 1732,08 %. Součástí smlouvy je i sazebník a všeobecné obchodní podmínky. Z výpisu posouzení úvěruschopnosti u společnosti , právnická osoba, ., soud zjistil, že žalovaný označil celkový počet členů ve společné hospodařící domácnosti číslem , hodnota, , výše pravidelných měsíčních výdajů na půjčky 7.000 Kč, na bydlení 4.500 Kč a další nezbytný výdaj 0 Kč. Výše ověřeného čistého příjmu činí 34.400 Kč, přičemž není uvedeno, z jakých podkladů byl zjišťován. Výše čistého měsíčního příjmu uvedeného spotřebitelem 30.000 Kč vypočítané minimální výdaje 5.770 Kč a disponibilní příjem 20.700 Kč. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli bylo zjištěno, že žalobce vyplatil žalovanému na jeho účet uvedený v předmětné smlouvě 13.000 Kč, bylo tedy prokázáno čerpání úvěru. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby z 20. 5. 2023, vč. podacího lístku, má soud za prokázané, že byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu.4. Podle § 2395 zákona číslo 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.5. Z předložených listinných důkazů vyplývá, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru a žalovanému byl poskytnut dohodnutý úvěr ve výši 13.000 Kč. V souladu s ust. § 2395 o. z. a v souladu s uzavřenou smlouvou tak byl žalovaný povinen žalobci vrátit dohodnutým způsobem poskytnutý úvěr spolu se sjednanými smluvními poplatky. Žalovaný v řízení netvrdil ani žádným způsobem nedoložil, že by smlouva uzavřena nebyla, že by nárok na vrácení úvěru nevznikl, či že by nějakým způsobem zanikl, naopak při jednání soudu žalovaný obdržení částky potvrdil. Žalobci rovněž náleží úrok z prodlení v zákonné výši, neboť nezaplacením úvěru ve lhůtě splatnosti se žalovaný dostal dne následujícího po sjednaném datu splatnosti úvěru do prodlení s plněním peněžité povinnosti, dle § 1970 o. z. ve výši dne nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Nárok na smluvní pokutu odpovídá § 2048 o. z., dle kterého ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. O lhůtě k plnění soud rozhodl v souladu s ust. § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) tak, že uložil žalovanému splátky, kdy žalovaný o splátky požádal. Soud má za to, že je v možnostech a schopnostech žalovaného splatit žalovanou pohledávku žalobce v měsíčních splátkách po 3.000 Kč. Splátky soud uložil pod ztrátou výhody splátek, tedy nezaplacením jedné splátky se stává celá částka splatnou.6. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobci, který byl ve věci plně úspěšný, soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému žalovanému. Náklady řízení žalobce spočívají v odměně advokáta podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), za 3 úkony právní služby z tarifní hodnoty 18.099,18 Kč (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby dle § 11 odst. 1 a. t.) po 300 Kč za celý úkon (§ 14b odst. 1 a. t.), 3x režijní paušál po 100 Kč (§ 14b odst. 5 a. t.), celkem 1.200 K tomu DPH 21 %, tj. 252 Kč, zaplacený soudní poplatek 800 Kč, celkem 2.252 Kč, které je žalovaný povinen uhradit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.