4 C 338/2020-257 — Okresní soud ve Znojmě

1. Návrhem ze dne 8. 12. 2020 domáhal se žalobce uložení povinnosti žalovanému k odstranění výsledku stavební činnosti spočívající v nadstavení na zdi žalobce nacházející se při hranici pozemku st. , hodnota, a parcela číslo , hodnota, v k. ú. , adresa, na straně jedné a parcela číslo , hodnota, v k. ú. , adresa, na straně druhé, když toto nastavení má výšku 2,2 metrů na jihovýchodním konci a 2,6 metrů na severozápadním konci zdi, šířku 15 cm a délku 16 m a uvést zeď žalobce do původního stavu. Žalobce jako kupující uzavřel , datum, s žalovaným jako prodávajícím smlouvu o koupi nemovitosti a na základě této smlouvy se stal vlastníkem pozemku parcela st. , hodnota, , jehož součástí je stavba , adresa, rodinný dům a pozemku parcela číslo , hodnota, zahrada v k. ú. , adresa, . V článku V. smlouvy je výslovně uvedeno, že oplocení při pravé straně pozemku parcela číslo , hodnota, je součástí sousedního pozemku parcela číslo , hodnota, v k. ú. , adresa, a není předmětem prodeje. V kupní smlouvě je tedy explicitně specifikováno, co je vlastnictví souseda a je tedy přesně vymezeno, co je předmětem koupě. Žalovaný je vlastníkem pozemku st. , hodnota, , jejíž součástí je stavba , adresa, rodinný dům na pozemku parcela číslo , hodnota, a pozemku parcela číslo , hodnota, v k. ú. , adresa, . Žalovaný nemovitosti nabyl darovací smlouvou ze dne , datum, s právními účinky zápisu ke dni , datum, od svého otce , jméno FO, . Z projektové dokumentace zpracované firmou , právnická osoba, zpracované v rámci přípravy rekonstrukce rodinného domu žalobce, je zřejmé, že štítová zeď mezi domy č. p. , hodnota, na pozemku st. , hodnota, a č. p. , hodnota, na pozemku st. , hodnota, je umístěna na pozemku žalobce a je součástí jeho rodinného domu. , adresa, mezi pozemky je pak přímka nacházející se na vnější straně této štítové zdi. Uvedená hranice jako přímka pak pokračuje i v prostoru, kde pozemky žalobce st. , hodnota, a parcela číslo , hodnota, sousedí s pozemkem žalovaného , hodnota, . Ve dvorní části pozemku parcela st. , hodnota, se při shora uvedené hranici mezi pozemky účastníků řízení nacházela a nachází zeď, která odděluje tento pozemek žalobce od pozemku žalovaného. Žalobce se s ohledem na to, že tato dvorní zeď navazuje na štítovou zeď domu žalobce č. p. , hodnota, , s ohledem na výslovné ujednání v kupní smlouvě, týkající se oplocení mezi pozemkem parcela číslo , hodnota, a , hodnota, právem domníval, že zeď mezi pozemky st. , hodnota, a st. , hodnota, je v jeho vlastnictví na základě kupní smlouvy. Poté, co žalobce v roce , rok, začal se stavebními pracemi na rodinném domě č. p. , hodnota, , zjistil, že žalovaný na zdi žalobce provedl nástavbu hospodářské budovy, a to bez vědomí a souhlasu žalobce. Vybudované hospodářské stavení ve výšce dosahující 4,8 metrů výrazně zastiňuje pozemek žalobce. Tato stavba vybudovaná žalovaným zasahuje do vlastnického práva žalobce, když část této stavby je postavena na zdi a pozemku žalobce bez souhlasu žalobce. Závěrem žalobce konstatoval, že předmětem řízení je ochrana vlastnického práva žalobce jako vlastníka pozemku p. č. st. , hodnota, k. ú. , adresa, , když žalobce je ve svém vlastnickém právu rušen stavbou hospodářské budovy budovanou žalovaným. Žalobce se navíc považuje za vlastníka zděné rozhrady mezi pozemkem žalobce p. č. st. , hodnota, a p. č. st. , hodnota, v k. ú. , adresa, , když tato zeď byla součástí převodu nemovitosti dle kupní smlouvy ze dne , datum, , dle které žalobce nabyl pozemek p. č. st. , hodnota, od žalovaného. Uvedenou rozhradu žalovaný použil pro svoji stavbu jako obvodovou zeď, a to bez souhlasu žalobce. Uvedená rozhrada je navíc součástí pozemku st. , hodnota, v k.ú. , adresa, , jak na tuto skutečnost poukázal odvolací soud ve zrušovacím usnesení ze dne , datum, . Žalobce se stal vlastníkem pozemku v roce , rok, , v té době byla zeď tvořící rozhradu mezi pozemku účastníků již postavena, a i kdyby před uzavřením kupní smlouvy v roce , rok, byl žalovaný vlastníkem této zdi, zeď byla ve smyslu ust. § 3054 o. z. Součástí pozemku, na kterém je postavena, neboť ke dni , datum, byl žalovaný i vlastníkem pozemku st. , hodnota, v k. ú. , adresa, .2. Rozsudkem ze dne , datum, soud zamítl návrh žalobce, aby žalovaný byl zavázán odstranit výsledky stavební činnosti spočívající v nadstavení na zdi žalobce nacházející se při hranici pozemku st. , hodnota, a p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, na straně jedné a p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, na straně druhé, když toto nadstavení má výšku 2,2 m na jihovýchodním konci a 2,6 m na severozápadním konci zdi, šířku 15 cm a délku 16 m, a uvést zeď žalobce do původního stavu. Dále rozhodl o náhradě nákladů mezi účastníky s tím, že žalobce je povinen nahradit České republice – Okresnímu soudu ve Znojmě náklady řízení 2.657 Kč ve stanovené lhůtě.3. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 27. 7. 2023 byl rozsudek soudu prvního stupně zrušen a věc mu byla vrácena k dalším řízení. V odůvodnění rozhodnutí odvolací soud uvedl, že v průběhu dalšího řízení bude třeba, aby soud prvního stupně nejprve vyjasnil otázku, jaký nárok žalobce v žalobě uplatnil. V případě, že pro rozhodnutí věci bude stěžejní vlastnické právo předmětné zdi, bude třeba, aby se soud prvního stupně zabýval nejprve otázkou, kdo a kdy předmětnou zeď vystavěl. Žalovaný v průběhu jednání před odvolacím soudem uvedl, že zeď byla postavena před 1. 1. 2014, což může mít zásadní vliv na posouzení otázky vlastnického práva předmětné zdi a na posouzení charakteru předmětné zdi jako samostatné věci, která není součástí pozemku. Soud prvního stupně měl vyzvat žalovaného ke splnění vysvětlovací povinnosti ohledně výstavby předmětné zdi. Z rozhodnutí odvolacího soudu vyplývá, že v řízení (pro vyřešení otázky vlastnického práva předmětné zdi) musí být objasněno, kdy byla zeď postavena a kdo ji postavil. Tato skutková zjištění bude třeba po právní stránce zhodnotit v kontextu v té době platné právní úpravy ve vztahu k posouzení, zda se jednalo o samostatnou věc, součást věci nebo příslušenství věci.4. Žalovaný na výzvu soudu podáním ze dne 23. 10. 2023 doplnil skutková tvrzení tak, že v daném případě se jedná o dvě samostatné zdi, tyto zdi stojí samostatně, jak je patrno i z ohledání na místě samém a fotodokumentace, na zdi přiléhající k hranici pozemku ze strany žalovaného je provedena nástavba hospodářské budovy a na druhé zdi ze strany žalobce jsou vybudovány opěrné pilířky, ovšem není na ni provedena nástavba hospodářské budovy, o kterou se jedná. Zdi nejsou nijak propojeny, je mezi nimi cca 5 cm mezera. Zeď ze strany žalovaného umístěna v celé své šíři na pozemku parcela číslo , hodnota, v k. ú. , adresa, je ve vlastnictví žalovaného. V roce , rok, byla postavena na pozemku parcela číslo , hodnota, k. ú. , adresa, , a to tzv. kůlna, a to dřívějším vlastníkem pozemku , jméno FO, , dědečkem žalovaného. Kůlna měla přístup výlučně z pozemku , hodnota, a st. , hodnota, , byla uzavřená a sloužila výlučně vlastníkům domu č. p. , hodnota, (prarodičům žalovaného). Tato štítová zeď kůlny navazovala na štítovou zeď domu č. p. , hodnota, a zeď mezi domem č. p. , hodnota, a kůlnou. Později v roce , rok, byla kůlna rozebrána, pouze ze štítové zdi kůlny bylo ponecháno funkční zdivo do výšky cca 2,5 metru od úrovně terénu. Právě na štítovou zeď původní kůlny bylo navázáno při stavbě nové hospodářské budovy v roce , rok, , jejíhož odstranění se domáhá žalobce v předmětném řízení. Zeď hospodářské budovy je vyšší (oproti ponechanému zdivu z původní kůlny) o další cca 1 metr a také širší a pokračuje do míst původního drátěného plotu hlouběji do zahrady. Druhá samostatně stojící zeď je zhotovena ze světlých, šedých cihel, má tloušťku 15 cm, v místech zpevňujících pilířků 30 cm. Tato druhá zeď je při respektování katastrální hranice zčásti umístěna na pozemcích parcela číslo , hodnota, a parcela číslo , hodnota, v k. ú. , adresa, ve vlastnictví žalobce a z části na pozemku parcela číslo , hodnota, ve vlastnictví žalovaného. Na této druhé zdi není provedena žádná nástavba ani jakékoliv jiné výsledky stavební činnosti. Tato druhá zeď byla postavena v roce , rok, , právnická osoba, , který byl dřívější vlastník domu č. p. , hodnota, , tedy domu dnes vlastněného žalobcem Smyslem této zdi bylo hlouběji v zahradě nahradit funkcí chátrajícího plotu na pozemku parcela číslo , hodnota, a zabránit úniku přelézání králíků ze sousedních pozemků. Závěrem žalovaný uvedl, že předmětná zeď a celá hospodářská budova jsou jednoznačně ve vlastnictví žalovaného, což bylo prokázáno následovně:- zeď hospodářské budovy je v celé své šíři umístěna na pozemku parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, ve vlastnictví žalovaného,- na základě výzvy soudu prvního stupně žalovaný v podání ze dne 23. 10. 2023 doložil a vysvětlil historii výstavby hospodářské budovy,- právě na štítovou zeď původní kůlny bylo navázáno při stavbě nové hospodářské budovy v roce 2018, jejíhož odstranění se domáhá žalo