7 C 230/2023-178 — Okresní soud ve Znojmě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne 5. 5. 2020 se žalobkyně domáhá zaplacení dlužné částky 171.783,40 Kč se zákonným úrokem z prodlení za obdobní prodlení žalovaného a úroku ve výši 16,9 % ročně z žalované částky od 16. 1. 2020 do zaplacení. K odůvodnění uvedla, že dne , datum, společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „banka“) s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru, podle které se zavázala žalovanému poskytnout spotřebitelský úvěru ve výši 220.000 Kč, byla sjednána úroková sazba 16,9 % ročně, žalovaný se zavázal plnit smluvní podmínky, hradit poplatky podle platného ceníku, úvěr se zavázal splácet formou pravidelných měsíčních splátek., pro případ porušení smluvních povinností bylo sjednáno právo banky prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný. Žalovaný své povinnosti řádně neplnil, dostal se do prodlení s více než dvěma splátkami, proto banka prohlásila celý úvěr za okamžitě splatný dne 4. 7. 2019. Žalovaný nadále dluží nesplacenou jistinu 171.783,40 Kč, úrok z prodlení v zákonné sazbě ode dne 2. 9. 2019 do zaplacení a smluvní úrok ve výši 16,9 % ročně z nesplacené jistiny ode dne 16. 1. 2020. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla předmětná pohledávka smluvně postoupena žalobkyni, postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaný svoji povinnost nesplnil ani po předžalobní výzvě zástupce žalobkyně.2. Na výzvu soudu žalobkyně doplnila, že banka řádně zkoumala a vyhodnotila úvěruschopnost žalovaného, podle výpisů z osobního účtu žalovaného, který mu vedla, byl doložen jeho měsíční příjem z pracovního poměru ve výši 15.000 Kč, banka zohlednila životní náklady žalovaného, žalovanému byl poskytován bankou kontokorentní úvěr s limitem 5.000 Kč s orientační splátkou 417 Kč, předmětným úvěrem byla provedena z části konsolidace již poskytnutého úvěru u banky, nově stanovená splátka činila 4.004 Kč měsíčně, po odečtení veškerých nutných výdajů zbývalo žalovanému měsíčně 8.930 Kč k pokrytí životních nákladů, žalovaný byl schopen poskytnutý úvěr řádně splácet. Poskytnutý úvěr byl v rozsahu částky 167.779,50 Kč použit na splacení splátkového úvěru u banky, číslo úvěrového účtu , hodnota, , kód banky, a zbývající částka 52.220,50 Kč byla poukázána na osobní účet žalovaného.3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobkyně a na základě předložených listinných důkazů. V průběhu řízení bylo zjištěno, že žalovaný se zdržuje na adrese ve , adresa, , žalovanému byly soudní písemnosti doručovány na adresu jeho současného pobytu podle Úmluvy o doručování soudních a mimosoudních písemností v cizině ve věcech občanských a obchodních.4. Z písemné žádosti o poskytnutí úvěrového produktu ze dne , datum, bylo prokázáno, že žalovaný požádal banku o poskytnutí úvěrového produktu za účelem konsolidace, v žádosti uvedl, že je svobodný, nemá vyživovací povinnosti, byl zaměstnancem s pracovním poměrem na dobu neurčitou s příjmem 13.351 Kč, v rámci skupiny , právnická osoba, splácel úvěry částkou 4.254 Kč měsíčně a uvedl ostatní výdaje částkou 1.500 Kč měsíčně. Z formuláře standartních informací o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, bylo prokázáno, že banka před uzavřením smlouvy žalovanému poskytla veškeré informace o poskytovaném spotřebitelském úvěru spláceným pravidelnými splátkami, nezajištěným a poskytnutým účelově. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, bylo prokázáno, že mezi bankou a žalovaným jako klientem a spotřebitelem byla uzavřena smlouva o poskytnutí úvěru, žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 220.000 Kč, který se zavázal splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 4.004 Kč tak, že zaplatí celkem 108 splátek od 20. 12. 2016 do 20. 11. 2025 na splátkový účet u banky, úvěr byl poskytnut v rozsahu částky 169.357 Kč na konsolidaci splátkového úvěru u banky, číslo úvěrového účtu číslo , č. účtu, , zbývající částka byla poskytnuta na jeho osobní účet, ve smlouvě byla sjednána pevná úroková sazba 16,9 % ročně, RPSN činila 18,9 %, žalovaný se zavázal celkem zaplatit 434.426 Kč. Podle článku 8.1 bylo porušením smluvních povinností prodlení žalovaného se splácením jedné splátky po dobu delší než 3 měsíce nebo prodlení se splácením více než dvou splátek, podle článku 8.2 smlouvy byla banka oprávněna prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný, pokud dojde k jednotlivému případu porušení smluvních povinností podle článku 8.1. Z výpisu z úvěrového účtu bylo prokázáno, že žalovaný opakovaně porušil smluvní podmínky, dostal se do prodlení s úhradou více než dvou měsíčních splátek, nereagoval na výzvy banky ke splnění povinností. Rozhodnutím o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne 6. 7. 2019 bylo žalovanému oznámeno zesplatnění úvěrové pohledávky ke dni 4. 7. 2019 ve výši 183.413 Kč a žalovaný byl vyzván k neprodlené úhradě. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, ve znění příloh bylo prokázáno, že předmětná pohledávka byla smluvně postoupena žalobkyni, která je aktivně legitimována ve věci. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, bylo prokázáno, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky žalobkyni. Oznámením o právním zastoupení a předžalobní výzvou ze dne 10. 9. 2019 byl žalovaný vyzván k zaplacení dluhu před podáním žaloby.5. Podle § 2395 zákona číslo 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Po provedeném řízení a na základě výsledků provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla v daném případě podána zcela důvodně. Soud má za prokázáno, že mezi bankou a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a následujících o. z., na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 220.000 Kč, částečně na konsolidaci spotřebitelského úvěru žalovaného u banky a z části v hotovosti, žalovaný se zavázal úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami po 4.004 Kč, v průběhu trvání smluvního vztahu se dostal do prodlení s plněním dluhu, banka jej opakovaně vyzývala k zaplacení dluhu na splátkách. Žalovaný ani poté své povinnosti nesplnil, proto banka dne 4. 7. 2019 prohlásila úvěr za okamžitě splatný a žalovaného vyzvala k zaplacení dluhu. Předmětná pohledávka byla smluvně postoupena žalobkyni. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit částku nesplacené jistiny 171.783,40 Kč. Příslušenstvím pohledávky je smluvní úrok z úvěru ve výši 16,9 % ročně, který byl součástí smluvních ujednání a úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. Nárok žalobkyně žalovaný žádným způsobem nezpochybnil, ani nevyvrátil. Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku s příslušenstvím do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odstavec 1 o. s. ř.).7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odstavec 1 o. s. ř. tak, že úspěšné žalobkyni byla přiznána plná náhrada nákladů proti neúspěšnému žalovanému. Na nákladech řízení byla přiznána částka 47.809,90 Kč, což je zaplacený soudní poplatek 6.872 Kč, odměna advokáta dle vyhlášky číslo 177/1996 Sb. za 4 úkony právní služby po 7.980 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, podání návrhu a účast u jednání soudu dne 3. 7. 2024), náhrada hotových výdajů advokáta za 4 úkony právní služby po 300 Kč. Za další 2 úkony právní služby vyjádření z 9. 9. 2022 a 26. 3. 2024 odměna přiznána nebyla, neboť se jednalo o doplnění skutkových tvrzení žaloby ohledně úvěruschopnosti žalovaného a sdělení kontaktních údajů, nikoliv samostatné úkony právní služby. Za účast na jednání soudu zástupci žalobkyně náleží náhrada za ztrátu času za 4 půlhodiny po 100 Kč za cestu z , adresa, a zpět, náhrada cestovních výdajů advokáta za cestu z , adresa, a zpět v celkové délce , hodnota, km osobním automobilem tovární značky , vozidlo, , registrační značka , SPZ, s doloženou průměrnou spotřebou 4,20 litrů motorové nafty na 100 km v celkové výši 1.026 Kč (základní sazba náhrady 795,20 Kč a za spotřebované pohonné hmoty náhrada 230,80 Kč), zástupce žalobkyně se dne 3. 7. 2024 účastnil ještě dalšího nařízeného jednání ve věci podepsaného soudu sp. zn. , spisová značka, , proto z těchto nákladů mu byla přiznána polovina ve výši 513 Kč. Zástupce žalobkyně doložil, že je registrovaným plátcem daně z přidané hodnoty, proto z přiznané odměny a náhrad byla přiznána i 21 % DPH ze základu 33.833 Kč částka 7.104,90 Kč. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odstavec 1 o. s. ř.).