9 C 101/2024-53 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou doručenou soudu dne 11. 10. 2023 se žalobce domáhá zaplacení dlužné částky 10.487,59 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že s žalovanou dne , datum, uzavřel smlouvu o osobní kreditní kartě registrační č. , hodnota, , kterou se zavázal vydat žalované kreditní kartu a poskytnout úvěr ke kreditní kartě ve výši 10.000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splácet. Kreditní karta umožňovala žalované opakovaně čerpat peněžní prostředky až do výše poskytnutého úvěru z účtu č. , č. účtu, ode dne 28. 3. 2017, kdy začala čerpat úvěr, vznikla žalované povinnost vedle vyčerpané jistiny úvěru hradit rovněž úroky z této jistiny, a to ve splátkách ve výši 3 % vyčerpané jistiny úvěru. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky, podmínky ke služebním kreditním kartám, příslušná oznámení a sazebník. Žalovaná nesplácela úvěr řádně a včas, proto žalobce dopisem ze dne 1. 8. 2023 oznámil žalované odstoupení od smlouvy. Výpisem z účtu ke kreditní kartě ze dne 15. 8. 2023 byla žalovaná informována, že nastala úplná splatnost všech závazků. Žalovaná částka ve výši 10.487,59 Kč zahrnuje vyčerpanou jistinu úvěru a poplatky ve výši 1.270 Kč, tj. 2x zaslání upomínky při neprovedené pravidelné splátky po 500 Kč a 9 neuhrazených měsíčních poplatků za pojištění úvěru ve výši 30 Kč. Dále žalobce požaduje kapitalizovaný výpůjční úrok ve výši 22,90 % ročně z dlužné nesplacené jistiny úvěru ve výši 9.217,59 Kč od 29. 8. 2023 do 27. 11. 2023. Dále žalobce požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z dlužné nesplacené jistiny úvěru v částce 180,33 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1.156,18 Kč. Žalovanému byla dne 8. 9. 2023 zaslána předžalobní upomínka s výzvou k plnění ve lhůtě do 15. 9. 2023.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě jím předložených důkazů.3. Ze smlouvy o osobní kreditní kartě č. , hodnota, bylo prokázáno, že ji dne , datum, uzavřel žalobce a žalovaná. Předmětem byl úvěr kreditní karta – Viva karta, celková výše úvěru 10.000 Kč. Doba trvání byla neurčitá, zápůjční úroková sazba 22,90 %, celková splatná částka 11.601 Kč. Úvěr mohla žalovaná čerpat jednorázově nebo postupně, a to i opakovaně, do celkové výše úvěru. Splácet úvěr měla pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 3 % z vyčerpané jistiny úvěru a splatné úroky, vždy k 25. dni v měsíci.4. Z výpisu z účtu ke kreditní kartě za období od 5. 7. do 15. 8. 2023 bylo zjištěno, že žalovaná vyčerpala k datu minulého výpisu 9.217,59 Kč, na poplatku za zpracování úvěru dluží 270 Kč a za zaslání upomínky 1.000 Kč.5. Přípisem ze dne 1. 8. 2023 bylo žalované oznámeno odstoupení od smlouvy o osobní kreditní kartě.6. Přípisem ze dne 8. 9. 2023 vyzval právní zástupce žalobce žalovanou k úhradě dluhu před podáním žaloby.7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.9. Po provedeném řízení a na základě výsledků provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla v daném případě podána zcela důvodně. Soud má za prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. o. z., na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 10.000 Kč. Žalovaná neplnila svou povinnost, když úvěr řádně a včas nesplácela. Příslušenstvím pohledávky je úrok z úvěru, který byl součástí smluvních ujednání a úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Nárok žalobce žalovaná žádným způsobem nezpochybnila, ani nevyvrátila. Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7.479,20 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10.487,59 Kč sestávající z částky 1.540 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5.520 Kč ve výši 1.159,20 Kč.