9 C 220/2024-35 — Okresní soud ve Znojmě

Návrhem doručeným soudu dne 10. 4. 2024 se žalobce domáhal zaplacení dlužné částky 30.578 Kč s příslušenstvím. Na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny č. , hodnota, ze dne , datum, žalobce dodával žalovanému elektřinu do doběrného místa , adresa, , datum zahájení dodávky dne , datum, , číslo doběrného místa , hodnota, . Žalobce žalovanému vyúčtoval dodávku elektřiny fakturou č. , hodnota, na částku 30.578 Kč za období od 11. 7. 2022 do 1. 5. 2023, splatnou dne 25. 5. 2023.Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě jím předložených důkazů.Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav:Z předložené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny soud zjistil, že ji uzavřel žalobce jako dodavatel a žalovaný jako zákazník, smlouva je podepsána účastníky dne 29. 9. 2020. Odběrné místo bylo , adresa, . Žalovaný se zavázal za odebranou elektřinu řádně platit.Z faktury číslo , hodnota, soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení částky 30.578 Kč za spotřebu elektřiny v období od 11. 7. 2022 do 1. 5. 2023, a to se splatností do 25. 5. 2023.Podle § 50 odst. 2 věty první zákona č. 458/2000 Sb., smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.Po provedeném dokazování má soud za to, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. Soud má za prokázáno, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. Žalovaný nesplnil svoji povinnost, když neuhradil včas vyfakturované dodávky elektřiny.Nárok žalobce na úroky z prodlení vyplývá z § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jejich výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3.402 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 224 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30.578 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.800 Kč ve výši 378 Kč.