9 C 24/2024-82 — Okresní soud ve Znojmě

1. Návrhem doručeným soudu dne 23. 9. 2023 se žalobce domáhá zaplacení částky 63.761,52 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že s žalovaným dne , datum, uzavřel smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , kterou se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 65.000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit čerpanou jistinu spolu s úroky v 72 měsíčních splátkách po 2.812 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou sjednaných splátek, proto žalobce zesplatnil úvěr ke dni 18. 8. 2023, což bylo žalovanému oznámeno přípisem. Žalovaný celkově splatil do 15. 2. 2023 částku 8.436 Kč a je žádáno zaplacení částky 63.761,52 Kč představující zesplatněnou jistinu spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobkyně a na základě jím předložených důkazů.3. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobce jako poskytovatel a žalovaný jako spotřebitel se dohodli na poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 65.000 Kč, přičemž podmínky čerpání úvěru byly sjednány tak, že částka 21.453 Kč bude vyplacena na účet žalovaného č. , č. účtu, , částka 31.297 Kč bude vyplacena na účet věřitele CFIG za účelem úplné úhrady předchozího závazku ze smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, a částka 12.250 Kč bude započtena na náklady žalobce specifikované v bodu 4.8. smlouvy. Úvěr byl sjednán na dobu určitou v délce 72 měsíců, celková částka spotřebitelského úvěru byla splatná ke dni 15. 9. 2028. Ve smlouvě byla ujednána roční úroková sazba 24,46 % p.a. a RPSN ve výši 39,97 % p.a. Žalovaná se smlouvou zavázala splatit úvěr formou 72 pravidelných měsíčních splátek po 2.812 Kč (splátka úvěru 1.729 Kč + 1.083 Kč platba za doplňkové služby) splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce, celkem částku ve výši 202.464 Kč. V čl. V bodu 5.3. smlouvy bylo pro případ prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky ujednáno právo žalobce na úhradu účelně vynaložených nákladů, které žalobci vznikly v souvislosti s prodlením žalovaného, právo na úroky z prodlení ve výši stanovené právním předpisem a právo na smluvní pokutu ve výši 50 % zůstatku jistiny, nejvýše však 200.000 Kč. V čl. X. smlouvy byl dohodnut způsob uzavření smlouvy. V čl. VII. smlouvy byla sjednána nepovinná doplňková služba PODPORA. Nedílnou součástí smlouvy byly její přílohy, a to Příloha č. 1: Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele a Příloha č. 2: Smlouva o zřízení doplňkové služby PODPORA.4. Z přílohy č. 1 uvedené úvěrové smlouvy, která je její součástí, vyplynulo, že žalovaný je svobodný, nemá žádné vyživované dítě, je zaměstnán u firmy , právnická osoba, , s příjmem 27.969 Kč. Jeho pravidelné finanční závazky měly činit 3.000 Kč náklady na bydlení, dle prázdné tabulky soupisu jednorázových a pravidelných závazků žádné závazky neměl, byla uvedena lustrace žalovaného v Centrální evidenci exekucí, SOLUS AML a AML /CFT, insolvenčním rejstříku, databázi odcizených dokladů a v interní databázi žalobce. Na základě provedeného skóringu, příjmů a výdajů bylo konstatováno, že žalovanému lze úvěr poskytnout.5. Z výplatních pásek žalovaného za období červen – srpen 2022 byl zjištěn průměrný čistý měsíční příjem žalovaného ve výši 28.418 Kč.6. Z kopie občanského průkazu a řidičského průkazu žalovaného bylo zjištěno, že tyto dokumenty měl žalobce k dispozici.7. Dopisem ze dne 29. 9. 2022 žalobce potvrdil žalovanému vyplacení úvěru.8. Žalovaný byl k úhradě dlužné splátky vyzvána písemnými upomínkami žalobce ze dne 20. 3. 2023 a 5. 4. 2023.9. Dopisem právního zástupce žalobce ze dne 18. 8. 2023 došlo k zesplatnění úvěru a žalovaný byl vyzván k úhradě celkové dlužné částky ve výši 71.681,52 včetně nákladů právního zastoupení.10. Při rozhodování soud zkoumal, zda v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření úvěrové smlouvy. Soud vycházel z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18, ve kterém soudní dvůr potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. V případě porušení této povinnosti soudní dvůr uvedl, že vnitrostátní soudy jsou povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího, vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem spotřebitele.11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.13. Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.14. Podle téhož zákona se rozumí pro účely zákona posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.15. Podle § 75 téhož zákona poskytovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.16. Podle § 86 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.17. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.18. Z listinných důkazů nebylo prokázáno, že by žalobce řádným způsobem zkoumal a prověřil úvěruschopnost žalovaného splácet předmětný spotřebitelský úvěr. Nebylo prokázáno, že by žalobce provedl dostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, když tento žalobci při sjednávání úvěru zjevně neuváděl spolehlivé informace, když v rámci přílohy č. 1 smlouvy prohlásil, že nemá jednorázové či pravidelné závazky, ačkoli úvěr byl podstatnou částí určen právě na umoření dluhu u žalobce. Žalobce měl vycházet z toho, že žalovaný nejspíše není s to splácet své starší dluhy, na což si bere jiný úvěr. Žalovaným tvrzené výdaje 3.000 Kč náklady na bydlení, neodpovídají skutečnosti nákladům na život dospělého muže. Neuvádí další výdaje na stravu, ošacení, volnočasové aktivity. Žalobce neprověřil celkové majetkové a osobní poměry žalovaného, kdy žalovaný zřejmě záměrně překrucoval skutečnosti ohledně výdajů, kdy byl tento zadlužený a usiloval o další zadlužení za celkově velmi nevýhodných podmínek, kdy si měl vzít úvěr celkem 65.000 Kč a měl celkem zaplatit 202.464 Kč (spolu se službou „PODPORA“) za tři roky. Nahlédnutím do insolvenčního rejstříku bylo zjištěno, že u žalovaného probíhalo insolvenční řízení, kdy bylo konstatováno splnění oddlužení a žalovaný byl osvobozen od placení dosud neuspokojených pohledávek, v právní moci dne 6. 4. 2022. Za dané situace bylo povinností žalobce objektivně doložit výdajové poměry žalovaného, neboť jinak se nemohl důvodně spoléhat na jakákoli prohlášení žalovaného ohledně schopnosti úvěr zaplatit. Žalobce tedy neposoudila řádně úvěruschopnost žalovaného a uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je tak neplatná.19. Povinnost posoudit úvěruschopnost je objektivní, věřitel se nesmí bez dalšího spolehnout jen na informace poskytnuté spotřebitelem. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobce neposoudil řádně úvěruschopnost žalovaného a uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je tak neplatná.20. Dle § 2991 odstavec 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.21. Je nesporné, že žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 65.000 Kč, na kterou splatil 8.436 Kč