9 C 31/2024-41 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou doručenou soudu dne 23. 10. 2023 se domáhal žalobce zaplacení dlužné částky 11.786,22 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že , právnická osoba, ., IČO: , IČO, uzavřela se žalovaným dne , datum, smlouvu o poskytnutí kontokorentního úvěru č. , číslo smlouvy, , kterou poskytla žalovanému na jeho účtu kontokorentní úvěr až do výše 5.000 Kč s úrokem 18 % ročně. Žalovaný se zavázal splatit úvěr průběžně, a to vkladem v jakékoliv výši ve prospěch účtu žalovaného. Úvěr byl zřízen a veden na účtu žalovaného. Žalovaný však smluvní ujednání mezi stranami porušil a překročil sjednanou výši kontokorentu, nevyrovnal nepovolené přečerpání na účtu a vznikl nepovolený debetní zůstatek ve výši 11.786,22 Kč. Při prodlení s placením úvěru v dohodnutém termínu byl věřitel oprávněn požadovat okamžité zaplacení celého zůstatku úvěru s příslušenstvím, proto úvěr k datu , datum, zesplatnil a současně odstoupil od smlouvy o účtu. Následně pak , právnická osoba, ., IČO: , IČO, a žalobce uzavřeli dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek. Žalovaná částka představuje dlužnou jistinu 11.786,22 Kč, úrok 8,25 % ročně z částky 11.786,22 Kč od 14. 11. 2020 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky 11.786,22 Kč od 14. 11. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 %. Žalovaný byl písemně upomínán o plnění.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě jím předložených důkazů.3. Ze smlouvy o běžném účtu ze dne , datum, bylo zjištěno, že mezi , právnická osoba, ., a žalovaným byla uzavřena smlouva o vedení účtu č. , č. účtu, , dále byla předložena smlouva o kontokorentním úvěru na tomto účtu ve výši 5.000 Kč.4. Soudu byly předloženy výpisy z účtu za období od 1. 9. 2020 do 31. 10. 2020, z nichž bylo zjištěno, že žalovaný čerpal finanční prostředky na účtu a vznikl záporný zůstatek 11.786,22 Kč.5. Přípisem ze dne 2. 11. 2020 bylo žalovanému oznámeno zesplatnění kontokorentního úvěru a odstoupení od smlouvy o vedení účtu. Kontokorentní úvěr byl prohlášen za splatný ke dni 13. 11. 2020 a s účinností ke dni 1. 12. 2020 odstoupeno od smlouvy o vedení účtu č. , č. účtu, a č. , č. účtu, .6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a z oznámení o postoupení pohledávek ze dne , datum, soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobce a žalovaný o tomto byl vyrozuměna.7. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Po provedeném řízení a na základě výsledků provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla v daném případě podána zcela důvodně. Soud má prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 a násl. o. z., na základě, které byl žalovanému poskytnut úvěr v podobě možnosti přečerpat stav finančních prostředků na běžném účtu až do záporného zůstatku ve výši 5.000 Kč. Žalovaný neplnil svou povinnost, když úvěr řádně a včas nesplácel. Dluh za žalovaným byl postoupen žalobci. Příslušenstvím pohledávky je úrok z úvěru, který byl součástí smluvních ujednání a úrok z prodlení ve smyslu ust. § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobce řádně doložil, že úvěruschopnost byla ze strany právního předchůdce žalobce řádně zkoumána. Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6.607,90 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč, dále se tyto náklady skládají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11.786,22 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínka) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t.. Dále byl přiznán 1 úkon právní pomoci (účast u jednání dne 6. 3. 2024) po 1.580 Kč (§ 6 odst. 1 a § 7), 1x režijní paušál po 300 Kč, náhrada za ztrátu času stráveného na cestě z , adresa, a zpět za 6 půlhodin po 100 Kč, cestovné (§ 13 odst. 5 a. t.) za cestu , adresa, a zpět v celkové výši 1.119,91 Kč za 140 km ujetých osobním automobilem , osobní automobil, , registrační značka , SPZ, při průměrné spotřebě 6,2 l/100 km a ceně 38,70 Kč/1 motorové nafty a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb. Zástupce žalobce řádně doložil, že je registrovaným plátcem daně z přidané hodnoty, proto z přiznané odměny a náhrad byla přiznána i 21 % DPH ze základu 4.799,92 Kč částka 1.007,99 Kč. K aplikaci § 14b a. t. bylo přistoupeno proto, že dané řízení bylo zahájeno návrhem podaným mj. u Okresního soudu ve , adresa, na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejným žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech.