9 C 317/2023-52 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou doručenou soudu dne 6. 9. 2023 se žalobce domáhá zaplacení dlužné částky 17.099 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že žalovaný s žalobcem dne , datum, uzavřel prostřednictvím internetových stránek společnosti , právnická osoba, smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému, po prověření jeho úvěruschopnosti, poskytnut úvěr ve výši 10.000 Kč zasláním na účet č. , č. účtu, , který uvedl žalovaný při uzavírání smlouvy. Žalovaný se zavázal uhradit žalobci poskytnutý úvěr spolu s poplatkem za poskytnutí ve výši 330 Kč. Úvěr byl sjednán na 24 měsíců, kdy jednotlivé výše splátek jsou uvedené ve splátkovém kalendáři, který je součástí úvěrové smlouvy. Žalovaný si 2x prodloužil splatnost aktuálně splatné splátky o jeden měsíc tzv. korunovým odkladem. Žalovaný nesplatil úvěr řádně a včas, žalobce proto vyzval žalovaného k úhradě dluhu prostřednictvím SMS a e-mailu. Žalovaný uhradil dne 31. 1. 2023 částku 1 Kč a dne 2. 3. 2023 částku 1 Kč. Žalovaná částka 17.099 Kč sestává z neuhrazené jistiny 9.998 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru 330 Kč, poplatku za expres výplatu 199 Kč, poplatků za bezpečnou splátku ve výši 396 Kč, poplatků za SMS servis ve výši 196 Kč, poplatků za prodloužení splatnosti „korunovým odkladem“ v celkové výši 1.980 Kč, úroků v celkové výši 1.470 Kč, účelně vynaložených nákladů 1.030 Kč a smluvních pokut v celkové výši 1.500 Kč.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě jím předložených důkazů.3. Z úvěrové smlouvy soud zjistil, že ji elektronicky uzavřel žalobce s žalovaným dne , datum, . Dohodli se na poskytnutí hotovostního bezúčelového úvěru žalovanému ve výši 10.000 Kč, se splatností v 24 měsíčních splátkách, jejichž konkrétní výše je uvedena ve splátkovém kalendáři, který je součástí smlouvy. Roční procentní sazba nákladů činila 49,20 %. Způsob poskytnutí úvěru byl sjednán převodem na bankovní účet č. , č. účtu, . Ve smlouvě si strany ujednaly poplatek za doplňkovou službu bezpečná splátka ve výši 99 Kč měsíčně, poplatek za SMS servis 49 Kč měsíčně, poplatek za expres výplatu ve výši 199 Kč jednorázově, poplatek za korunový odklad ve výši 990 Kč. Pro případ, že žalovaný úvěr nevrátí v den splatnosti, je žalobce oprávněn žalovanému účtovat účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním ve výši 300 Kč za každý měsíc vymáhání a smluvní pokutu ve výši 500 Kč. Žalovaný smlouvu podepsal elektronicky dne , datum, , a to pomocí SMS zprávy s podpisovým kódem.4. Z opisu výpisu proplacení smlouvy bylo prokázáno, že dne , datum, zaslal žalobce na účet žalovaného č. , č. účtu, částku 10.000 Kč.5. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad soud zjistil, že pod číslem smlouvy , číslo smlouvy, u žalovaného je evidováno poskytnutí jistiny 10.000 Kč dne , datum, , jsou zde dále zapsány jednotlivé splátky, předpisy poplatku za poskytnutí úvěru, účelně vynaložených nákladů a smluvní pokuty. Z výpisu vyplývá, že žalovaný zaplatil dne 31. 1. 2023 částku 1 Kč a dne 2. 3. 2023 částku 1 Kč.6. Předžalobní výzvou ze dne 23. 6. 2023 byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky.7. Při rozhodování soud zkoumal, zda v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření úvěrové smlouvy. Soud vycházel z rozsudku Soudního dvora EU ze dne datum ve věci C679/18, ve kterém soudní dvůr potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. V případě porušení této povinnosti soudní dvůr uvedl, že vnitrostátní soudy jsou povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího, vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem spotřebitele.8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.10. Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.11. Podle téhož zákona se rozumí pro účely zákona posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.12. Podle § 75 téhož zákona poskytovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.13. Podle § 86 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.14. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.15. Z listinných důkazů nebylo prokázáno, že by žalobce řádným způsobem zkoumal a prověřil úvěruschopnost žalovaného splácet předmětný spotřebitelský úvěr. Nebylo prokázáno, že by provedl jakékoliv ověření solventnosti a úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný uvedl, že je zaměstnán – vrcholový manažer, člen statutárních orgánů s příjmem 26.000 Kč, neuvedl žádné výdaje, zda např. bydlí v nájmu, ve vlastním domě, má nějakou vyživovací povinnost. Nebyly doloženy žádné doklady např. výplatní pásky žalovaného, pracovní smlouva, výpis z účtu. Žalobce nedostatečně prověřil příjem a skutečné výdaje žalovaného, když žalovaný již splácel 7.252 Kč jiným společnostem a částku 551,16 Kč žalobci.16. Povinnost posoudit úvěruschopnost je objektivní, věřitel se nesmí bez dalšího spolehnout jen na informace poskytnuté spotřebitelem. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobce neposoudil řádně úvěruschopnost žalovaného a uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je tak neplatná.17. Dle § 2991 odstavec 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.18. Je nesporné, že žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 10.000 Kč, na kterou žalovaný uhradil pouze 2 Kč. Částka 9.998 Kč představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaného, proto soud vyhověl žalobě v této částce z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného. Nesplacením dluhu se žalovaný dostal do prodlení. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.19. Žalobce se dále domáhal zaplacení poplatků ve výši 7.101 Kč se zákonným úrokem z prodlení a kapitalizovaného úroku ve výši 46,69 Kč. S ohledem na skutečnost, že mezi účastníky nebyla řádně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, dle které měly být tyto poplatky sjednány, byla žaloba v této části jako nedůvodná zamítnuta.20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 382,84 Kč, přičemž tato částka představuje 17 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 58,5 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 41,5 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17.099 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.200 Kč ve výši 252 Kč.