9 C 69/2024-57 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou doručenou soudu dne 9. 1. 2024 se žalobce domáhá zaplacení dlužné částky 22.995 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že poskytl žalovanému dne , datum, úvěr, a to převodem na bankovní účet, který uvedl ve smlouvě a z kterého byla zaslána ověřovací platba. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobci jistinu a smluvní úrok ve výši 40 % p. m. z jistiny. Úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou, kdy žalovaný podle smlouvy měl splácet každý měsíc, vždy nejpozději k 5. dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu úvěru mohl splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru, ohledně čehož byl opakovaně upomínán. Přípisem ze dne 5. 8. 2023 byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru ke dni 8. 8. 2023 a vyzván k jeho úhradě. Žalovaný se tak dostal do prodlení s úhradou celého úvěru dne 9. 8. 2023. Žalobce požaduje uhradit částku 21.000 Kč skládající se z jistiny 15.000 Kč a smluvního úroku ve výši 40 % p. m. z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 6.000 Kč nejpozději splatných dne 8. 8. 2023. Dále žalobce požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % p. d., kterou počítá z jistiny za každý kalendářní den v období od data prodlení 9. 8. 2023 do odeslání předžalobní výzvy dne 20. 12. 2023, v kapitalizované výši 1.995 Kč. Žalovaný neuhradil žádnou částku. Žalobce uvedl, že poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www.rerum.cz, na které si žalovaný vybral dle své vlastní volby dostupné parametry, jako jsou výše požadovaného úvěru v českých korunách a dobu splatnosti úvěru ve dnech. Vyplnil registrační formulář, kde uvedl své osobní údaje, heslo pro přístup k jeho uživatelskému profilu. K ověření výše příjmu žalovaný poskytl žalobci výpisy ze svého bankovního účtu či případně výplatní listy. Žalobce provedl lustraci žalovaného ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI.2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil, k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti na základě zjištěného skutkového stavu podle výsledku provedeného dokazování.3. Z předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že ji uzavřel žalobce jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný. Úvěrující se zavázal poskytnout úvěrovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do výše 30.000 Kč a úvěrovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Jedná se o nezajištěný, bezhotovostní úvěr s pravidelným splácením úroků a s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru. Úvěr je poskytnut na dobu neurčitou, smlouva o úvěru trvá do doby úplného splacení jistiny úvěrovaným. Strany si sjednaly úrokovou sazbu ve výši 40 % měsíčně. Úvěrovaný bude splácet úvěr vždy nejpozději k 5. dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu úvěru může úvěrovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy. Jako variabilní symbol pro splácení je rodné číslo úvěrovaného. RPSN byla sjednána ve výši 5516,19 %. Dále si strany dohodly v případě prodlení úvěrovaného s plněním smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je úvěrovaný v prodlení. Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky ke smlouvě o spotřebitelském úvěru.4. Z potvrzení o platbě soud zjistil, že žalovaný dne , datum, ze svého účtu zaslal na účet žalobce částku 1 Kč jako ověření totožnosti a majitele bankovního účtu. Z potvrzení o platbě soud zjistil, že dne , datum, žalobce zaslal na účet žalovaného částku 15.000 Kč.5. Přípisem ze dne 5. 8. 2023 oznámil žalobce žalovanému zesplatnění spotřebitelského úvěru ke dni 5. 8. 2023 a žádal zaplacení celé částky.6. Přípisem ze dne 9. 4. 2024 sdělila , právnická osoba, ., že bankovní účet uvedený ve smlouvě je žalovaného a dne , datum, eviduje příchozí platbu ve výši 15.000 Kč z účtu žalobce. Tato částka byla téhož dne čerpána.7. Přípisem ze dne 20. 12. 2023 vyzval žalobce žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby.8. Při rozhodování soud zkoumal, zda v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření úvěrové smlouvy. Soud vycházel z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18, ve kterém soudní dvůr potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. V případě porušení této povinnosti soudní dvůr uvedl, že vnitrostátní soudy jsou povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího, vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem spotřebitele.9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.11. Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.12. Podle téhož zákona se rozumí pro účely zákona posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.13. Podle § 75 téhož zákona poskytovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.14. Podle § 86 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.15. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.16. Z listinných důkazů nebylo prokázáno, že by žalobce řádným způsobem zkoumal a prověřil úvěruschopnost žalovaného splácet předmětný spotřebitelský úvěr. Nebylo prokázáno, že by žalobce provedl jakékoliv ověření solventnosti a úvěruschopnosti žalovaného, nebyla doložena šetření v příslušných registrech. Žalobce neprověřil majetkové a osobní poměry žalovaného. Jaké má výdaje, zda má i jiné úvěry, v jaké výši splácí, nebyla doložena např. nájemní smlouva, výpisy z účtu, SIPO, apod. Žalobce předložil výplatní pásky žalovaného za měsíce říjen až prosinec 2022 a leden, únor 2023, ze kterých byl zjištěn průměrný měsíční příjem žalovaného ve výši 27.709 Kč.17. Povinnost posoudit úvěruschopnost je objektivní, věřitel se nesmí bez dalšího spolehnout jen na informace poskytnuté spotřebitelem. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobce neposoudil řádně úvěruschopnost žalované a uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je tak neplatná.18. Dle § 2991 odstavec 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.19. Je nesporné, že žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 15.000 Kč, na kterou nic nesplatil. Částka 15.000 Kč představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Proto soud vyhověl pouze v rozsahu poskytnutého úvěru z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného. Nesplacením dluhu se žalovaný dostal do prodlení. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.20. Žalobce se dále domáhal zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 6.000 Kč a smluvní pokuty ve výši 1.995 Kč. S ohledem na skutečnost, že mezi účastníky nebyla řádně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, dle které měly být kapitalizovaný úrok a smluvní pokuta sjednány, byla žaloba v této části jako nedůvodná zamítnuta.21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěš