12 C 145/2025-35 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou ze dne 19. 3. 2025 se žalobce po žalované domáhá zaplacení částky 29.140 Kč s příslušenstvím, neboť právní předchůdce žalobce , právnická osoba, uzavřel s žalovanou dne , datum, smlouvu o půjčce č. , hodnota, a poskytl žalované půjčku ve výši 20.000 Kč, kterou měla žalovaná vrátit spolu s částkou ve výši 13.920 Kč v 53 týdenních splátkách po 640 Kč. Žalovaná však splátkový kalendář nedodržela, poslední splátku zaplatila dne 12. 6. 2007 a ničeho dalšího již právnímu předchůdci žalobce neuhradila. Společnost , právnická osoba, následně postoupila svoji pohledávku za žalovanou dne 21. 9. 2023 na žalobce.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a k nařízenému soudnímu jednání se bez omluvy nedostavila, soud proto ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě jím předložených listinných důkazů.3. Ze smlouvy o půjčce ze dne , datum, č. , hodnota, a ze smluvních podmínek smlouvy o půjčce vzal soud za prokázané, že mezi společností , právnická osoba, a žalovanou byla uzavřena smlouva, kterou se společnost , právnická osoba, zavázala poskytnout žalované půjčku ve výši 20.000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit společnosti tuto půjčku spolu s částkou 13.920 Kč v pravidelných 53 týdenních splátkách po 640 Kč s tím, že splatnost první splátky byla stanovena do 7 dnů od data uzavření smlouvy. Podpisem smlouvy o půjčce žalovaná potvrdila, že částku 20.000 Kč převzala v hotovosti při podpisu smlouvy.4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek a potvrzení o úplatě soud zjistil, že společnost , právnická osoba, postoupila svoji pohledávku za žalovanou ze smlouvy o půjčce na žalobce.5. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná.6. Smlouva o půjčce byla uzavřena před účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v souladu s ustanovením § 3028 odst. 3 občanského zákoníku se tak smluvní vztah nadále řídí zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Soudu bylo prokázáno, že žalovaná převzala částku 20.000 Kč, nicméně nebylo dostatečně určitě specifikováno, co je souhrnný poplatek 13.920 Kč. Ve vztahu k tomuto ujednání soud má za to, že toto ujednání je neplatné, neurčité, není zřejmé, co tento poplatek vlastně je. Proto soud dospěl k závěru, že žalovaná obdržela částku 20.000 Kč, uhradila 4.510 Kč, žalobci tak dluží částku 15.490 Kč.7. Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno, že by žalovaná byla řádně a průkazně vyrozuměna o postoupení pohledávky a vyzvána k úhradě dluhu, kdy není doloženo, že by se zásilky zaslané žalobcem a jeho právním zástupcem dostaly žalované do dispozice, neboť již od r. 2012 nebydlí na adrese, kam byly zásilky směrovány, soud má za to, že žalovaná není v prodlení, a proto byl úrok z prodlení zamítnut.8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř."), tak, jak je uvedeno výše ve výrokové části rozsudku, neboť byť byl žalobce ve věci úspěšný jen částečně, poměr úspěchu a neúspěchu ve věci je zhruba stejný.