12 C 146/2025-47 — Okresní soud ve Znojmě

Žalobou doručenou soudu dne 28. 2. 2025 se žalobce domáhá zaplacení dlužné částky 21.842,87 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že žalobce jako úvěrující uzavřel s žalovaným jako úvěrovaným dne , datum, dle § 2395 a násl. občanského zákoníku smlouvu o úvěru na podporu a rozvoj podnikání č. , Anonymizováno, . Podle smlouvy o úvěru poskytl žalobce žalovanému účelový úvěr na nákup zařízení ve výši 10.000 Kč na účet žalovaného č. , č. účtu, dne , datum, . Žalovaný se zavázal úvěr splatit společně s příslušnými poplatky ve 2 měsíčních splátkách po 6.864,29 Kč splatných vždy do 23. dne kalendářního měsíce, počínaje 23. 11. 2024 a konče 23. 12. 2024. Žalovaný se zavázal splatit poskytnutou částku úvěru spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3.728,58 Kč a dále poplatkem za přijetí, posouzení a vyhodnocení žádosti o úvěr ve výši 300 Kč, žalovaný měl uhradit žalobci celkem částku 14.028,58 Kč. Žalovaný neuhradil žalobci první splátku splatnou dne 23. 11. 2024. Dluh se tak stal splatným 15. kalendářním dnem od počátku prodlení, tedy dne 9. 12. 2024.Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě jím předložených důkazů.Ze smlouvy o úvěru na podporu a rozvoj podnikání ze dne , datum, bylo zjištěno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru na částku 10.000 Kč na koupi zařízení do podnikání žalovaného. Na základě této smlouvy byla dne , datum, žalovanému převedena částka 10.000 Kč.Z výpisu upomínek a listinných důkazů – korespondence zaslané žalobcem žalovanému bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzýván k úhradě dluhu, bylo mu oznámeno, jaká je výše dluhu.Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.Po provedeném řízení a na základě výsledků provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla v daném případě podána zcela důvodně. Soud má za prokázáno, že mezi účastníky v rámci jejich podnikatelské činnosti byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 a násl. o. z., na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 10.000 Kč. Žalovaný neplnil svou povinnost, když úvěr řádně a včas nesplácel. Příslušenstvím pohledávky je úrok z úvěru, který byl součástí smluvních ujednání a úrok z prodlení ve smyslu ust. § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobce má právo také na náhradu nákladů spojených s vymáháním pohledávky. Nárok žalobce žalovaný žádným způsobem nezpochybnil, ani nevyvrátil. Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení. Celkové náklady řízení představuje odměna právní zástupkyně žalobce za zastoupení, a to za tři úkony po 1.900 Kč + 21% DPH, náhrada hotových výloh – tzv. režijní paušál, a to za převzetí přípravu zastoupení do 31. 12. 2024 ve výši 300 Kč + 21% DPH, za předžalobní upomínku a sepis žaloby pak režijní paušál ve výši 450 Kč x 2 úkony + 21% DPH, zaplacený soudní poplatek 1.093 Kč. Celkové náklady řízení bez vyčíslení DPH činí 7.993 Kč, DPH 21% činí 1.449 Kč. Celkové náklady řízení s vyčíslením DPH činí 9.442 Kč.