12 C 93/2025-40 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou doručenou soudu dne 17. 1. 2025 se žalobce domáhá zaplacení dlužné částky 20.000 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že právní předchůdce žalobce s žalovaným jednal o uzavření smlouvy o úvěru, smlouva o úvěru se však nedohledala. Pohledávka za žalovaným byla dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 8. 2024 postoupena společností , právnická osoba, , IČ , IČO, , sídlem , adresa, společnosti , právnická osoba, ., IČ , IČO, , sídlem , adresa, . Následně byla pohledávka za žalovaným dne 27. 8. 2024 postoupena společnosti žalobce. Žalobce proto požaduje uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci služnou částku spolu s úrokem z prodlení, dále též nahradit náklady řízení.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě jím předložených důkazů.3. Soudu byly předloženy listinné důkazy, z nichž soud zjistil, že právní předchůdce žalobce a žalobce uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávky. Tato skutečnost byla oznámena písemně žalovanému.4. Z potvrzení o provedení platby ze dne , datum, soud zjistil, že z účtu právního předchůdce žalobce byla žalovanému zaslána částka 20.000 Kč.5. Ze smluv o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek byla pohledávka postoupena jinému subjektu. O tomto byl žalovaný vždy na stejnou adresu vyrozuměn.6. Dále byl soudu předložen výpis z účtu žalovaného, z něhož je zřejmé, že žalovaný obdržel od právního předchůdce žalobce částku 20.000 Kč.7. Z listinných důkazů nebylo prokázáno, že by došlo k uzavření smlouvy o úvěru, na základě které by žalovaný obdržel částku 20.000 Kč. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalovaný obdržel bez právního důvodu částku 20.000 Kč.8. Dle § 2991 odstavec 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.9. Je nesporné, že žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 20.000 Kč, kdy tato částka představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Proto soud vyhověl žalobě ve výši 20.000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného. Není však doloženo, že by žalovaný byl řádně vyzván k úhradě dluhu, nedostal se proto do prodlení. Proto byla žaloba v této části jako nedůvodná zamítnuta.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20.000 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.500 Kč ve výši 315 Kč.