14 C 129/2025-40 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou ze dne 24. 7. 2025 se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky 15 733,71 Kč, neboť právní předchůdce žalobkyně , právnická osoba, uzavřel s žalovaným dne , datum, smlouvu o půjčce č. , hodnota, a poskytl žalovanému půjčku ve výši 10 000 Kč, kterou měl žalovaný vrátit spolu s poplatkem ve výši 6 640 Kč, to vše v 52týdenních splátkách. Žalovaný však poskytnutou půjčku řádně a včas nehradil. Právnímu předchůdci žalobkyně proto vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Společnost , právnická osoba, následně postoupila svoji pohledávku za žalovaným s účinností ke dni 9. 10. 2024 na žalobkyni.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému soudnímu jednání se bez omluvy nedostavil, soud proto ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobkyně a na základě jí předložených listinných důkazů.3. Ze smlouvy o půjčce ze dne , datum, č. , hodnota, a ze smluvních podmínek smlouvy o půjčce vzal soud za prokázané, že mezi společností , právnická osoba, a žalovaným byla uzavřena smlouva, kterou se společnost , právnická osoba, zavázala poskytnout žalovanému půjčku ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit společnosti tuto půjčku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 6 640 Kč v pravidelných 52týdenních splátkách po 320 Kč. Podpisem smlouvy o půjčce žalovaný potvrdil, že částku 10 000 Kč převzal v hotovosti při podpisu smlouvy. Společnost , právnická osoba, postoupila svoji pohledávku za žalovaným ze smlouvy o půjčce na žalobkyni.4. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná.5. Smlouva o půjčce byla uzavřena před účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v souladu s ustanovením § 3028 odst. 3 občanského zákoníku se tak smluvní vztah nadále řídí zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).6. Podle § 657 o. z., smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.7. Z žalobkyni předložených listinných důkazů vyplývá, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce. Dále bylo doloženo, že předmět půjčky byl žalovanému reálně předán. V souladu s ustanovením § 657 o. z. a v souladu s uzavřenou smlouvou tak byl žalovaný povinen vrátit právnímu předchůdci žalobkyně dohodnutým způsobem předmět půjčky. Žalovaný v řízení netvrdil a ani žádným způsobem nedoložil, že by smlouva uzavřena nebyla, že by nárok na vrácení půjčky nevznikl či že by nějakým způsobem zanikl. Ke dni podání žaloby již uplynula doba, ve které měla být půjčka vrácena, proto soud žalobě vyhověl co do požadavku na zaplacení dlužné jistiny a ohledně úroku z prodlení (v žalobě částečně kapitalizovaného), neboť nezaplacením půjčky ve lhůtě splatnosti, se žalovaný následujícího dne po splatnosti jednotlivé splátky dostal do prodlení s plněním peněžité povinnosti, dle § 517 odst. 2 o. z. tak žalobkyni přísluší úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném ke dni prodlení.8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř."), tak, že úspěšné žalobkyni soud přiznal náhradu nákladů řízení proti žalovanému, který ve věci úspěch neměl. Náklady žalobkyně spočívají v odměně advokáta podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za 3 úkony právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, podání žaloby) po 400 Kč (§ 14b), 3x režijní paušál po 100 Kč, DPH ve výši zákonné sazby 21 %, tj. 252 Kč a zaplacený soudní poplatek 1 000 Kč, celkem 2 815 Kč, které je žalovaný povinen uhradit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.9. Pro úplnost soud dodává, že k aplikaci ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. přistoupil soud proto, že žalobkyně u soudu opakovaně podává skutkově a právně totožné žaloby, přičemž jednotlivé žaloby se liší jen v označení žalovaných, parametrech uzavřené smlouvy a výši dlužné částky, soud má tedy za to, že se jedná o ustálený vzor, kde žalobkyně doplňuje jen výše uvedené údaje, a ostatní skutková tvrzení zůstávají nezměněná.