21 C 239/2025-85 — Okresní soud ve Znojmě

1. Návrhem doručeným soudu dne 23. 6. 2025 se žalobkyně domáhá zaplacení dlužné částky 73 303,55 Kč s příslušenstvím. K tomu uvedla, že s žalovaným uzavřela k účtu č. , č. účtu, smlouvu o úvěru č. , IBAN, ze dne , datum, . Žalobkyně se na základě oprávnění plynoucí z předmětné smlouvy domáhá zaplacení částky 73 303,55 Kč coby dlužné, čerpané jistiny úvěru, smluvního úroku výši 5 091,47 Kč, který je souhrnem nesplacených smluvních úroků ode dne 20. 12. 2024 do 19. 3. 2025 ve výši 16,9 % z nesplacené jistiny ve výši 73 303,55 Kč, dále pak od 20. 3. 2025 do 19. 4. 2025 ve výši 16,9 % z nesplacené jistiny ve výši 73 168,20 Kč a dále pak od 20. 4. 2025 do 19. 5. 2025 ve výši 16,9 % z nesplacené jistiny ve výši 71 028,41 Kč. Žalobkyně dále požaduje zaplacení smluvního úroku ve výši 16,9 % ročně z dlužné jistiny ve výši 73 303,55 Kč od 20. 5. 2025 do 18. 6. 2025 a od 19. 6. 2025 do zaplacení a dále zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny 73 303,55 Kč ve výši 12 % ročně za dobu od 30. 5. 2025 do zaplacení.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobkyně a na základě ní předložených důkazů.3. Z rámcové smlouvy č. , hodnota, bylo zjištěno, že si účastníci dne , datum, sjednali poskytování služeb žalobkyní, včetně zřízení běžného účtu žalovaného č. , č. účtu, .4. Z dodatku č. , hodnota, k této rámcové smlouvě soud zjistil, že si účastníci dne , datum, sjednali smlouvu o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 90 000 Kč, žalovaný se zavázal tento vrátit spolu s úrokem ve výši 16,90 % ročně ve 38 měsíčních splátkách po 3 190 Kč, RPSN bylo sjednáno na 17,12 %. Z úvěrových podmínek, které jsou součástí dané smlouvy, bylo zjištěno sjednané právo žalobkyně prohlásit daný úvěr za splatný v případě prodlení s úhradou závazku ze strany žalovaného.5. Z dodatku č. , hodnota, , č. , hodnota, a č. , hodnota, k této rámcové smlouvě soud zjistil, že došlo k posunutí splatnosti celkem na celkovou dobu splácení po dobu 46 měsíců, kdy od března 2025 mělo být pokračováno ve splácení.6. Z dokladu z č. l. 39 bylo prokázáno čerpání úvěru žalovaným ve výši 90 000 Kč dne , datum, .7. Z přehledu z č. l. 48 - 49 bylo prokázáno splácení předmětného úvěru splátkami naposledy dne 20. 12. 2024, jakož i vznik kapitalizovaného úvěru z jistiny ke dni 23. 6. 2025 ve výši 5 091,47 Kč a zbývající dlužné jistiny ve výši 73 303,55 Kč.8. Výzvou z č. l. 38 bylo prokázáno zesplatnění daného úvěru k datu 29. 5. 2025 z důvodu prodlení žalovaného, který neplní splátky úvěru.9. Z výpisu z účtu z č. l. 72 – 73 bylo prokázáno, že příjem žalovaného činil od rakouského zaměstnavatele činil od , Anonymizováno, do , Anonymizováno, měsíčně částku od nejméně okolo 1 780 EUR do téměř 4 500 EUR. Přehledem z č. l. 71 bylo prokázáno, že žalobkyně vycházela z toho, že žalovaný bydlí u rodičů, z výpisu z běžného účtu žalovaného z č. l. 74 – 80 bylo prokázáno zkoumání pohybu jeho plateb, včetně výdajů, kdy jeho doložený příjem nebyl na tento účet přímo vyplácen, kdy žalobkyně dle úvěrových zprávy z č. l. 55-70 ověřovala dluhy žalovaného, který tak byl vzhledem k jeho doloženému příjmu podloženě shledán jako úvěruschopný.10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Po provedeném řízení a na základě výsledků provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla v daném případě podána zcela důvodně. Soud má za prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 a násl. o. z., na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 90 000 Kč. Žalovaný neplnil svou povinnost, když úvěr řádně a včas nesplácel, kdy mu vznikl splatný dluh na jistině. Příslušenstvím pohledávky je úrok, který byl součástí smluvních ujednání a úrok z prodlení ve smyslu ust. § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Nárok žalobkyně žalovaný žádným způsobem nezpochybnil, ani nevyvrátil. Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 533 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 933 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (tj. předžalobní výzva, návrh).