21 C 258/2024-116 — Okresní soud ve Znojmě

1. Návrhem doručeným soudu dne 5. 6. 2024 se žalobkyně domáhá zaplacení dlužné částky 47 000 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedla, že s žalovanou dne , datum, uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Žalobkyně žádá o zaplacení dluhu z této smlouvy, a to o zaplacení čerpané, splatné jistiny ve výši 46 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 5. 6. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 % ročně, jakož i částky 1 000 Kč, kterou tvoří poplatek za upomínání za první a druhou upomínku dle čl. V, odst. 5.4 dané smlouvy.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavila, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobkyně a na základě ní předložených důkazů.3. Z předloženého návrhu smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, a bankovním výpisem z č. l. 36 prokazujícím, že žalovaná zaslala žalobkyni jednokorunovou akceptační platbu k uzavření dané smlouvy, soud zjistil, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru na částku 46 000 Kč, který měl být splácen spolu s navýšením ve 12 měsíčních splátkách po 6 900 Kč.4. Z výpisu z účtu z č. l. 35 bylo zjištěno čerpání daného úvěru žalovanou dne , datum, ve výši 46 000 Kč.5. Z upomínky č. 1 ze dne 20. 12. 2023 a upomínky č. 2 ze dne 5. 1. 2024 vyplynulo vyhotovení upomínek k úhradě dluhu z dané smlouvy adresovaných žalované.6. Předžalobní výzvou ze dne 21. 5. 2024 bylo prokázáno prohlášení daného úvěru za splatný z důvodu prodlení.7. Z přílohy č. 1 úvěrové smlouvy bylo zjištěno, že žalobkyně při uzavření této smlouvy vycházela z toho, že žalovaná nemá vyživované děti, pracuje ve společnosti , právnická osoba, ., její průměrný čistý měsíční příjem měl činit 23 743 Kč, z čehož má mít výdaje na sázky 2 021 Kč a na pravidelné finanční závazky 4 878 Kč (tj. na tři úvěry, které jsou uvedeny), kdy v této příloze je uveden dále soupis devíti jednorázových, tj. dalších finančních závazků žalované v různých částkách od 4 300 Kč po 25 000 Kč u nebankovních institucí, byla provedena lustrace žalované a dle provedeného skóringu byla vyhodnocena jako úvěrovatelná.8. Při rozhodování soud zkoumal, zda v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření úvěrové smlouvy. Soud vycházel z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18, ve kterém soudní dvůr potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. V případě porušení této povinnosti soudní dvůr uvedl, že vnitrostátní soudy jsou povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího, vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem spotřebitele.9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.11. Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.12. Podle téhož zákona se rozumí pro účely zákona posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.13. Podle § 75 téhož zákona poskytovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.14. Podle § 86 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.15. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.16. Z listinných důkazů nebylo prokázáno, že by žalobkyně řádným způsobem zkoumala a prověřila úvěruschopnost žalované splácet předmětný spotřebitelský úvěr, kdy tato měla sice mít pravidelný příjem ve výši 23 743 Kč, avšak byla velmi výrazně zadlužená, tj. měla mít již dvanáct (!) čerpaných úvěrů u nebankovních institucí, k tomu měla mít dokonce i přiznané pravidelné výdaje na sázky ve výši blížící se desetině celkových příjmů a chtěla si vzít další úvěr od žalobkyně, a to za nápadně nepříznivých podmínek (tj. při jistině 46 000 Kč měla do roka vrátit částku 82 800 Kč). Tato zvláštní situace si vyžadovala konkrétní, velice podrobné doložení zejm. výdajové situace žalované, což se nestalo, kdy při zachování minimální míry opatrnosti nebylo se možno spolehnout na tvrzení žalované či na statistický či jiný odhad. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobkyně zjevně neposoudila řádně úvěruschopnost žalované a uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je tak neplatná.17. Dle § 2991 odstavec 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.18. Je nesporné, že žalované byla dne , datum, poskytnuta částka ve výši 46 000 Kč. Tato částka představuje bezdůvodné obohacení na straně žalované. Proto soud vyhověl pouze v rozsahu 46 000 Kč.19. Soud zkoumal splatnost této částky dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Z provedeného dokazování se k době přiměřené možnostem žalované vrátit zaplacenou jistinu podává, že disponovala částkou 46 000 Kč. Použití půjčené jistiny nebylo nijak doloženo, toto nebylo ani účastníky tvrzeno. Z provedeného dokazování, které je vymezeno charakterem daného civilního řízení jako řízení sporného, tak vyplývá, že bylo v silách žalované vrátit tuto částku do požadované doby 4. 6. 2024, tj. poté, co ji měla prokazatelně k dispozici. Nesplacením dluhu se žalovaná dostala do prodlení. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., když jeho výši 14,75 % ročně stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.20. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení smluvních poplatků, jak je uvedeno shora. S ohledem na skutečnost, že nebyla řádně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, ze které by tyto nároky vyplývaly, byla žaloba v této části jako nedůvodná zamítnuta.21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 523,23 Kč, přičemž tato částka představuje 95,74 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 97,87 % a úspěchu žalované v rozsahu 2,13 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 880 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 47 000 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. (tj. příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, návrh).Soud aplikoval § 14b a. t., neboť žalobkyně podává větší množství obdobných návrhů, které tak mají vzorový charakter, kdy předmět řízení nepřesahuje 50 000 Kč.Za vyjádření ze dne 12. 12. 2024 nebyla zvlášť přiznána odměna, neboť tam uvedená tvrzení již měla být součástí řádně podaného návrhu.