14 C 251/2025-81 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou doručenou soudu dne 31. 8. 2025 se žalobkyně domáhá zaplacení dlužné částky 576 960,09 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedla, že uzavřela žalobkyně s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru k účtu č. , č. účtu, , jejíž nedílnou součást tvoří zejména sazebník, oznámení o úrokových sazbách, všeobecné obchodní podmínky a úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele. Žalobce se zavázal na základě této smlouvy poskytnout žalovanému neúčelový úvěr ve výši 600 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr čerpat a splácet od , datum, vyčerpanou jistinu úvěru spolu s úroky z vyčerpané jistiny. Doba trvání úvěru byla stanovena na 96 měsíců s výpůjční úrokovou sazbou ve výši 10,90 % p.a. a výše měsíční splátky byla stanovena na 9 455 Kč. Žalovaný úvěr vyčerpal, nehradil ho však řádně a včas. Splatnost úvěru nastala 30. 7. 2025. Celková výše žalované pohledávky odpovídá částce 626 656,10 Kč, přičemž nesplacená část jistiny úvěru je 567 820,09 Kč a úvěrové poplatky ve výši 9 140 Kč. Žalobkyně dále požaduje kapitalizovaný výpůjční úrok ve výši 10,90 % ročně z dlužné nesplacené jistiny. Dále žalobkyně požaduje obchodní a zákonný úrok z prodlení v kapitalizované i plynoucí formě. Žalovanému byla dne 6. 8. 2025 zaslána předžalobní upomínka s výzvou k plnění ve lhůtě 7 dní od odeslání upomínky. Žalovaný nereagoval. Na úvěr uhradil celkem 8 pravidelných splátek ve výši 9 455 Kč, celkem tedy 75 640 Kč.2. Žalobkyně v doplnění žaloby uvedla, že řádně zkoumala a vyhodnotila úvěruschopnost žalovaného podle interních pravidel s přihlédnutím k tehdejším poměrům žalovaného. Žalobkyně přitom vycházela zejména z informací, které si sama aktivně zjišťuje a ověřuje ze zdrojů nezávislých na spotřebiteli, ať už dostupných veřejně, tak především těch neveřejných, které jsou jí dostupné z titulu postavení banky, tj. z bankovních registrů, nebankovních registrů, ostatních registrů a databází, příjmu žalovaného, výdajů žalovaného, výdajů žalovaného na splátky úvěrů. V době podání žádosti byl žalovaný zaměstnán a jako měsíční příjem uvedl částku 32 500 Kč, byl svobodný, bydlel ve vlastním, neměl žádnou vyživovací povinnost. Do výdajů uvedl výdaje spojené s bydlením ve výši 5 000 Kč, a ostatní výdaje 1 500 Kč. Žalobkyně měla k dispozici výpis z běžného účtu žalovaného, prohlášení o jeho zdravotním stavu.3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě jím předložených důkazů.4. Ze smlouvy o úvěru bylo prokázáno, že ji dne , datum, uzavřela žalobkyně a žalovaný, předmětem bylo konsolidace dluhů, druh úvěru spotřebitelský – optimální půjčka ve výši 600 000 Kč, z toho částka ve výši 422 564 Kč byla účelová, úvěr měl žalovaný splatit v 96měsíčních splátkách po 9 455 Kč, s tím že zápůjční úroková sazba činila 10,90 % p.a. a výše RPSN 11,49 %. Úvěr měl být splacen do 15. 4. 2032 a celková splatná částka by činila 904 143,12 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr čerpat jednorázově do 23. 4. 2024 a od 15. 6. 2024 začít splácet.5. Z formuláře nazvaného historický výpis (č. l. 20-37) a dále z výpisu periodického při pohybu (č. l. 18) bylo prokázáno, že žalovaný úvěr čerpal a kdy a dále kdy byly uhrazeny jednotlivé splátky.6. Přípisem ze dne 6. 8. 2025 vyzval právní zástupce žalobce žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby.7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Po provedeném řízení a na základě výsledků provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla v daném případě podána zcela důvodně. Soud má za prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. o. z., na základě, které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 600 000 Kč. Žalovaný neplnil svou povinnost, když úvěr řádně a včas nesplácel. Příslušenstvím pohledávky je úrok z úvěru, který byl součástí smluvních ujednání a úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Nárok žalobce žalovaný žádným způsobem nezpochybnil, ani nevyvrátil. Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 76 657,80 Kč proti žalovanému, který byl ve věci neúspěšný. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 23 079 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 576 960,09 Kč sestávající z částky 10 620 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava, podání žaloby, předžalobní upomínka, účast u jednání soudu dne 2. 2. 2026) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 44 280 Kč ve výši 9 298,80 Kč.