7 C 53/2026-55 — Okresní soud ve Znojmě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne , datum, se žalobkyně domáhala zaplacení dlužné částky 47.530,63 Kč, úroku 13,49 % ročně z částky 46.530,63 Kč od 26 9. 2025 do 18. 10. 2025, úroku 11,5 % ročně z částky 46.530,63 Kč od 6. 10. 2025 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 46.530,63 Kč od 19. 10. 2025 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 1.624,04 Kč od 20. 6. 2025 do 25. 9. 2025 a náhrady nákladů řízení. K odůvodnění uvedla, že dne , datum, uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, , dle které žalovanému poskytla úvěr ve výši 50.000 Kč, žalovaný se zavázal úvěr splácet se sjednaným úrokem. Žalovaný se zavázal úvěr splácet pravidelnou měsíční splátkou 2.009 Kč, která se skládala ze splátky jistiny, poplatku a smluvního úroku 13,49 % ročně vždy k 20. dni v měsíci ode dne , datum, , účastníci dále sjednali poplatek za zprostředkování úvěru ve výši 1.000 Kč. Žalovaný své povinnosti řádně neplnil, zaplatil splátky splatné od , datum, do , datum, , ode dne 20. 7. 2025 nezaplatil žádnou platbu. Podle bodu , hodnota, uzavřené smlouvy má žalobkyně nárok požadovat účelně vynaložené náklady vymáhání a smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každou opožděnou splátku či platbu, současně byla žalobkyně oprávněna úvěr zesplatnit a požadovat splacení celého úvěru. Z důvodu neplnění povinností žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru dne 26. 9. 2025 a vyzvala žalovaného k zaplacení dlužných částek, žalovaný nereagoval a neposkytl ani částečnou úhradu. Ke dni podání návrhu dluží nesplacenou jistinu 46.530,63 Kč, nesplacený smluvní úrok 1.624,04 Kč, kapitalizovaný do dne předcházejícího dni zesplatnění, smluvní pokutu 1.000 Kč, smluvní úrok 13,49 % ročně z jistiny ode dne 26. 9. 2025 do 18. 10. 2025, úrok 11,5 % ročně z nesplacené jistiny od 19. 10. 2025 do zaplacení a úrok z prodlení dle zákonné úpravy.2. Žalobkyně v rámci přípravy jednání doplnila, že řádně zkoumala a vyhodnotila úvěruschopnost žalovaného, žalovaný v roce 2025 bydlel v nájmu, byl svobodný, neměl vyživovací povinnost, měl jiné splátky úvěrů ve výši 4.000 Kč podle údaje klienta, byl zaměstnancem s měsíčním příjmem na úrovni 38.000 Kč, byl bez záznamu v ISIR, v registrech klientských informací, splácel revolving 556 Kč měsíčně a spotřebitelský úvěr splátkou 9.985 Kč, po zohlednění všech výdajů žalobkyně vypočetla disponibilní čistý měsíční příjem žalovaného ve výši 12.781 Kč, ze kterého byl schopen splácet poskytovaný úvěr měsíční splátkou 2.009 Kč. Žalobkyně z opatrnosti vycházela z nižších částek, v případě schvalování úvěru používala bankovní registr klientských informací, prováděla ověřování příjmů žalovaného a zohledňovala nutné náklady žalovaného, z předložených výpisů z bankovního účtu žalovaného za období od 1. 12. 2024 do 24. 3. 2025 bylo prokázáno, že žalovanému byla v tomto období vyplácena mzda 38.000 Kč měsíčně.3. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně.4. Z písemné smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, bylo prokázáno, že žalobkyni jako poskytovatelka služby , název, uzavřela s žalovaným jako úvěrovaným smlouvu o úvěru, dle kterému mu poskytla bezúčelový úvěr 50.000 Kč za poplatek 1.000 Kč s roční úrokovou sazbou 13,49 %, žalovaný se zavázal úvěr splácet měsíční splátkou 2.009 Kč tak, že zaplatí 30 měsíčních splátek ode dne , datum, tak, že konečný splatnost úvěru byla stanovena na 20. 9. 2027, dle článku , hodnota, uzavřené smlouvy byla žalobkyně oprávněna žalovanému účtovat náklady účelně vynaložené na vymáhání dluhu, smluvní pokutu 500 Kč za každou jednotlivou opožděnou splátku nebo platbu a byla oprávněna poskytnutý úvěr zesplatnit. Potvrzením o vyplacení úvěru bylo prokázáno, že celá úvěrová částka byla na bankovní účet žalovaného u společnosti , právnická osoba, . vyplacena dne , datum, . Z předloženého splátkového kalendáře bylo prokázáno, že žalovaný řádně zaplatil sjednané splátky za období od , datum, do , datum, , provedené platby byly započteny na sjednaný poplatek, částečně na jistinu, smluvní úroky, pokuty a pojistné, žalovaný celkem zaplatil 7.027 Kč, ode dne 20. 7. 2025 neprovedl žádnou úhradu. Předžalobní výzvou z 26. 9. 2025 bylo žalovanému sděleno zesplatnění úvěru a byl vyzván k zaplacení celkové dlužné částky 49.154,67 Kč v dodatečné lhůtě do 5. 10. 2025.5. Dle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Dle § 86 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.7. Dle § 86 odstavec 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. V daném případě bylo jednoznačně prokázáno, že mezi žalobkyní jako úvěrující bankou a žalovaným jako klientem a úvěrovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o poskytnutí bezúčelového úvěru ve výši 50.000 Kč za podmínek sjednaných ve smlouvě a obchodních podmínkách. Žalovaný byl vůči žalobkyni po celou dobu trvání smluvního vztahu v postavení spotřebitele, tedy slabší smluvní strany, soud proto zkoumal, zda žalobkyně jako banka postupovala v souladu s právní úpravou, tedy řádně zkoumala a vyhodnocovala úvěruschopnost žalovaného. V daném případě s ohledem na předložené důkazy dospěl soud k závěru, že žalobkyně řádně zkoumala a vyhodnotila úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný byl schopen ze svého příjmu po zohlednění přiměřených životních nákladů splácet spotřebitelský úvěr měsíční splátkou 2.009 Kč. Soud proto žalobě vyhověl v celém rozsahu a uložil žalovanému povinnost zaplatit nesplacenou jistinu 46.530,63 Kč, smluvní pokutu za neuhrazené splátky a příslušenství tak, jak je uvedeno ve výroku rozsudku do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odstavec 1 o. s. ř. tak, že úspěšné žalobkyni byla přiznána plná náhrada nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému, na nákladech řízení byla přiznána částka 2.377 Kč, což je zaplacený soudní poplatek.