10 C 251/2021-39 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 25. 5. 2021 domáhala zaplacení částky 8 000 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně žalobní návrh odůvodnila tak, že společnost [právnická osoba] (dále jen jako„ původní věřitelka“) uzavřela se žalovaným dne 23. 3. 2017 smlouvu o úvěru, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 8 000 Kč, přičemž poskytnutý úvěr měl být splacen nejpozději 22. 4. 2017. Žalovaný však do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Původní věřitelka postoupila pohledávku za žalovaným žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 1. 1. 2021. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu ze dne 2. 2. 2021, ten však ničeho neuhradil. Žalobkyně a její právní zástupce se z jednání omluvili, souhlasili s tím, aby soud jednal v jejich nepřítomnosti. Žalovaný se k jednání nedostavil, ani se neomluvil, ač k němu byl řádně a včas předvolán. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a jednal v jejich nepřítomnosti. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutkový stav věci. Žalovaný uzavřel s původní věřitelkou dne 23. 3. 2017 smlouvu o úvěru, na základě níž mu byl poskytnut úvěr ve výši 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit do 22. 4. 2017. Žalovaný však úvěr řádně nesplatil. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021 uzavřené mezi žalobkyní a původní věřitelkou. Žalovanému bylo postoupení oznámeno dopisem ze dne 2. 2. 2021. Žalovaný žalobkyni neuhradil ničeho ani na základě předžalobní výzvy ze dne 2. 2. 2021. Po provedeném řízení a právním zhodnocení věci má soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a dle zákona [číslo] Sb., o spotřebitelském úvěru, přičemž žalovaný nesplnil povinnosti pro něj ze smlouvy vyplývající, když původní věřitelce nesplatil jistinu úvěru ve výši 8 000 Kč ve lhůtě splatnosti. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021 postoupena na žalobkyni dle § 1879 o.z. Protože se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu ve smyslu § 1968 o.z., přísluší žalobkyni vedle jistiny též úroky z prodlení dle § 1970 o. z., jejichž výše je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava, předžalobní výzva a sepis žaloby), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud posoudil žalobu podanou žalobkyní jakožto návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech tak, jak to předpokládá ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu. Je totiž zřejmé, že žalobkyně podala ke zdejšímu soudu více obdobných žalob (např. 6 C 267/2021, 10 C 346/2021 atd.), které se liší pouze osobou žalovaného a výší dlužné částky. Nejedná se tedy o skutkově i právně složité věci, které by se vyskytovaly v rámci podnikání žalobkyně výjimečně. Tento rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné, obsahuje odůvodnění ve zkráceném znění podle § 157 odst. 4 o. s. ř.