10 C 3/2021-31 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] doplněným podáním ze dne [datum] zaplacení shora uvedené částky představující příspěvek, který jí má podle § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, zaplatit provozovatel motorového vozidla provozovaného v rozporu se zákonem bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tj. žalovaný. 2. Žalobkyně a její právní zástupce se z jednání omluvili, souhlasili s tím, aby soud jednal v jejich nepřítomnosti. Žalovaný se k jednání nedostavil, ani se neomluvil, ač k němu byl řádně a včas předvolán. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a jednal v jejich nepřítomnosti. 3. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav věci. Žalovaný jako provozovatel osobního automobilu [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu [anonymizováno], neměl ode dne [datum] do [datum] k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Žalobkyně, jakožto příjemce příspěvku, zaslala žalovanému výzvu k zaplacení příspěvku ve výši 6 045 Kč vypočítaného jako násobek denní sazby pro vozidlo ve výši 65 Kč a počtu dnů, kdy vozidlo žalovaného nebylo pojištěno - 93. Tato výzva byla žalovanému doručena dne [datum], načež splatnost příspěvku dovodila žalobkyně ke dni 19. 1. 2020. Žalovaný však požadovaný příspěvek neuhradil, a to ani v reakci na zaslanou předžalobní výzvu. Žalobkyně se proto se svým nárokem obrátila k soudu, kdy požadovala zaplacení příspěvku ve výši 6 045 Kč spolu s poplatkem spojeným s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, to vše spolu s úroky z prodlení v jejich zákonné výši ode dne 20. 1. 2020 do zaplacení. 4. Provedeným řízením má soud za prokázané, že žaloba je důvodná, a proto jí soud vyhověl, když žalovaný v rozporu se zákonem provozoval předmětné motorové vozidlo po dobu 93 dní bez sjednaného pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, čímž porušil svou zákonnou povinnost (§ 1 odst. 2 z. č. 168/1999 Sb.). Podle § 4 odst. 1 z. č. 168/1999 Sb. je proto žalovaný jako provozovatel předmětného vozidla povinen zaplatit za každý den, kdy vozidlo neměl pojištěno, příspěvek stanovený dle vyhlášky č. 205/1999 Sb., v platném znění, v celkové výši 6 045 Kč. Spolu s tímto příspěvkem je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni poplatek spojený s vymáháním pohledávky ve výši 300 Kč (§ 4 odst. 4 z. č. 168/1999 Sb.) Celkem je tedy žalovaný povinen žalobkyni zaplatit částku 6 345 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením žalované částky, je zároveň povinen zaplatit žalobkyni úroky z prodlení z této částky podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši 10 % ročně z částky 6 345 Kč od 20. 1. 2020 do zaplacení, neboť splatnost příspěvku nastala marným uplynutím lhůty uvedené ve výzvě k zaplacení dlužného příspěvku (k tomu viz § 4 odst. 7 z. č. 168/1999 Sb.). 5. Tento rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné, obsahuje odůvodnění ve zkráceném znění podle § 157 odst. 4 o. s. ř. 6. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142a odst. 1 o. s. ř. a jejich náhradu přiznal ve věci úspěšné žalobkyni, která před jejím podáním žalovaného o zaplacení prostřednictvím právního zástupce písemně upomínala. Soud má s přihlédnutím k nálezům [název soudu] sp. zn. [ústavní nález], [ústavní nález] a [ústavní nález] za to, že žalobkyni nelze na nákladech řízení přiznat jakožto účelně vynaložené náklady za právní zastoupení, když v projednávaném případě se nejednalo o úkony učiněné v reakci na individuálně uplatněnou obranu ze strany žalovaného, nýbrž o prosté přepsání údajů z upomínky sestavené žalobkyní do formuláře návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla mimo jiné zřízena i za účelem správy [anonymizováno] fondu, zdrojem jehož tvorby jsou i příspěvky nepojištěných – vymáhání těchto příspěvků představuje činnost náležející k hlavnímu předmětu činnosti žalobkyně a právě jako takovou by ji žalobkyně měla být schopna zajišťovat vlastními silami na rozdíl od jednotlivých pojišťoven, u kterých vymáhání neuhrazeného pojistného představuje pouze nutný vedlejší produkt jejího podnikání, který nemusí být schopna zabezpečit z vlastních zdrojů. Ačkoliv tedy náklady na zastupování advokátem nejsou v projednávaném případě účelně vynaloženými, náleží právnímu zástupci žalobkyně náhrada hotových výdajů spojených s předžalobní upomínkou a návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši odpovídající paušální náhradě hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a šlo v něm o peněžité plnění nepřesahující částku 50 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží náhrada hotových výdajů stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b a. t. z tarifní hodnoty ve výši 6 345 Kč sestávající z dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., tj. náhrada, která by žalobkyni dle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. náležela i v případě, že by zastoupena nebyla (k tomu srov. usnesení [anonymizováno] soudu v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]).