10 C 317/2021-42 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 14. 7. 2021 po žalovaném domáhala zaplacení 6 292 Kč s příslušenstvím z titulu pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 28. 7. 2020, jejímž předmětem bylo pojištění flexi rizikové životní pojištění, s počátkem pojištění 1. 8. 2020. Pojistné bylo sjednáno ve výši 1 439 Kč měsíčně. Pojištění zaniklo ke dni 4. 1. 2021 marným uplynutím dodatečné lhůty stanovené pro zaplacení dlužného pojistného. Za období od 1. 8. 2020 do 4. 1. 2021 žalobkyně po žalovaném požadovala uhradit dluh ve výši 6 292 Kč, a to s příslušenstvím, tedy zákonným úrokem z prodlení z dlužné částky, který byl pro období od 8. 2. 2021 do 14. 7. 2021 kapitalizován částkou 223 Kč. Žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni nevyrovnal ani v reakci na zaslanou předžalobní upomínku ze dne 5. 5. 2021. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ani se nedostavil k jednání, ani se neomluvil, ač byl k jednání řádně a včas předvolán. Žalobkyně a její právní zástupce se z jednání omluvili, souhlasili s tím, aby soud jednal v jejich nepřítomnosti. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a jednal v nepřítomnosti účastníků. Provedeným řízením má soud za prokázané, že žaloba je důvodná, proto jí vyhověl, když mezi stranami byla dne 28. 7. 2020 uzavřena pojistná smlouva [číslo] ustanovení § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), s počátkem pojištění 1. 8. 2020. Žalovaný byl povinen hradit lhůtní pojistné ve výši 1 439 Kč měsíčně. Předmětná smlouva zanikla ke dni 4. 1. 2021 pro nehrazení pojistného, v souladu s ust. § 2804 o. z. Dluh žalovaného sestává z poměrné části pojistného ve výši 6 292 Kč. Protože žalovaný dlužnou částku nezaplatil, dostal se do prodlení ve smyslu § 1968 o. z., a žalobkyni tudíž náleží rovněž úroky z prodlení v zákonné výši dle § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kdy tyto úroky žalobkyně požadovala toliko kapitalizované za období od 8. 2. 2021 do 14. 7. 2021 ve výši 223 Kč. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 292 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava, předžalobní výzva, sepis žaloby), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud posoudil žalobu podanou žalobkyní jakožto návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech tak, jak to předpokládá ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu. Je totiž zřejmé, že žalobkyně podala ke zdejšímu soudu více obdobných žalob, které se liší pouze osobou žalovaného a výší dlužného pojistného. Nejedná se tedy o skutkově i právně složité věci, které by se vyskytovaly v rámci podnikání žalobkyně výjimečně. Tento rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné, obsahuje odůvodnění ve zkráceném znění podle § 157 odst. 4 o. s. ř.