12 C 109/2020-128 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobce se svojí žalobou ze dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud zrušil a vypořádal jeho podílové spoluvlastnictví se žalovanou, když uvedl, že spolu se žalovanou nabyli kupní smlouvou ze dne [datum] do rovnodílného podílového spoluvlastnictví pozemky p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] v obci a kat. území [obec], které byly následně sloučeny do nově vzniklé parcely [číslo] půda o výměře 1031 m2. Na základě tohoto titulu jsou nyní se žalovanou podílovými spoluvlastníky, každý se spoluvlastnickým podílem k jedné polovině pozemku p. [číslo] zapsaného v katastru nemovitosti na [list vlastnictví] pro obec a kat. území [obec]. Účastníci nabyli předmětný pozemek v době, kdy trvala jejich známost, a plánovali společný život včetně stavby domu na uvedeném pozemku. Jejich společné soužití však bylo před delší dobou ukončeno a účel, pro který účastníci pozemek nabyli, nebyl naplněn. Žalobce proto žalované navrhoval uzavření dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví s tím, že by předmětný pozemek nabyl do svého vlastnictví žalobce. Žalovaná toto neakceptovala. Proto se domáhá zrušení a vypořádání jejich podílového spoluvlastnictví k předmětnému pozemku touto žalobou. V zájmu účelného využití společné nemovité věci žalobce navrhl, aby byl pozemek přikázán do jeho výlučného vlastnictví, neboť rozdělení pozemku není dost dobře možné. Žalobce současně navrhoval, aby byly vypořádány pohledávky a dluhy, které souvisejí s podílovým spoluvlastnictvím nebo společnou věcí. Žalobce kupní smlouvou ze dne [datum] prodal bytovou jednotku [číslo] v k. ú. Město Žďár, která byla v jeho výlučném vlastnictví, za kupní cenu 1 250 000 Kč, přičemž z těchto výlučných prostředků žalobce byla uhrazena celá kupní cena předmětného pozemku, a to tak, že kromě rezervační zálohy ve výši 60 tis. Kč realitní kancelář [právnická osoba], která současně zajišťovala jak prodej jednotky, tak i koupi pozemku, vyplatila část kupní ceny bytu přímo [jméno] [příjmení], který kupní smlouvou ze dne [datum] předmětný pozemek prodával. Uvedená rezervační záloha byla uhrazena prostřednictvím zápůjčky, kterou žalobce následně vypořádal rovněž z výlučných finančních prostředků, které obdržel z prodeje bytu. Žalobce považuje za spravedlivé, aby částka celkem ve výši 390 tis. Kč představující kupní cenu pozemku hrazenou z jeho výlučných prostředků, byla ve smyslu ust. § 1148 odst. 1 o. z. v souvislosti se zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví vypořádána. V takovém případě žalované náleží obvyklá cena jejího spoluvlastnického podílu snížená o částku 195 tis. Kč, kterou za žalovanou v souvislosti s pořízením společné věci zaplatil žalobce. 2. Žalovaná s podanou žalobou souhlasila a uvedla, že není sporu o tom, že se žalobcem nabyli do rovnodílného spoluvlastnictví shora uvedené pozemky následné sloučené do jednoho pozemku p. [číslo] – orná půda o výměře 1031 m2. Rovněž není sporu o tom, že od žalobce obdržela návrh na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Žalovaná projevila zájem, aby zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví bylo vyřešeno smírnou cestou, tj. uzavřením dohody, kdy navrhla, že předmětný pozemek převezme do svého výlučného vlastnictví a žalobci by vyplatila částku 400 Kč za m2. Uvedla však, že nevidí důvod, aby byla nějaká investice předmětem vypořádání podílového spoluvlastnictví. Pokud jde o tvrzenou investici, žalovaná uvedla, že nebyla prokázána existence jakéhokoliv jejího dluhu, který má být následně vypořádán. Nebylo tvrzeno ani dokazováno, o jaký závazkový právní vztah by se mělo jednat a co je jeho obsahem. Jednak by musela být investice žalobce do nemovitosti prokázána, ale i pokud by byla prokázána, nejedná se o žádný dluh žalované. V daném případě se nejedná o vypořádání společného jmění manželů, kde by samozřejmě žalobcem uváděné„ výlučné prostředky žalobce“ byly zohledněny v rámci vypořádání. Žádnou takovou úplatu však institut podílového spoluvlastnictví neobsahuje a nelze hledat jakékoliv umělé analogie k institutu společného jmění manželů. Z procesní opatrnosti žalovaná vznesla námitku promlčení jakéhokoliv tvrzeného závazku, který by snad měl v souvislosti s podílovým spoluvlastnictvím existovat mezi žalobcem a žalovanou. Pokud měl nějaký dluh vzniknout, došlo k tomu v roce 2012 a promlčecí lhůta tedy uplynula. Pokud by žalobce provedl tvrzenou úhradu (investici), pak není zřejmé, proč souhlasil se zápisem vlastnického práva do katastru nemovitostí tak, že se on i žalovaná stanou každý vlastníkem spoluvlastnického podílu v rozsahu id. ½, a nechtěl, aby jeho tvrzená investice byla zohledněna ve zvýšení jeho spoluvlastnického podílu. V tomto smyslu uzavřel kupní smlouvu, po celou dobu je takto pozemek evidován v katastru nemovitostí a žalobce tedy po celou dobu věděl, že žalovaná je rovnodílným spoluvlastníkem. Nejedná se tedy pro něj o záležitost novou, ale věděl o ní více než 8 let. Žalovaná dále dodala, že je čistě vůlí kupujících, jakým způsobem si podíly na pořizované věci rozdělí. Podle názoru žalované není na místě po 8 letech od uzavření kupní smlouvy zpochybňovat podíl, na kterém se tehdy kupující zcela svobodně při plném vědomí a plné svéprávnosti dohodli. Žalobce tedy svůj požadavek na zohlednění svých údajných investic zakládá na zcela neurčitém nároku. Žalovaná neeviduje žádný závazek vůči žalobci. 3. Žalobce zareagoval replikou a uvedl, že žalobce v žalobě popsal, jakým způsobem k úhradě kupní ceny za předmětný pozemek došlo, když prodal bytovou jednotku ze svého výlučného vlastnictví a z kupní ceny, kterou obdržel na účet realitní kanceláře, byla přímo uhrazena kupní cena pozemku. Odkazoval na obsah dané kupní smlouvy. Uvedl dále, že mezi účastníky, kteří žili ve družském poměru a pozemek kupovali za účelem stavby domu pro společné bydlení, bylo dohodnuto, že žalobce uhradí za žalovanou i kupní cenu jejího spoluvlastnického podílu a žalovaná v souvislosti s realizací stavby na předmětném pozemku prodá byt, který měla ve svém výlučném vlastnictví, prostředky získané prodejem bytu použije na stavbu společného domu a tím doje k vyrovnání nákladů na pořízení pozemku i stavby tak, aby se oba účastníci na těchto společných věcech podíleli rovným dílem a náklady z jejich strany vynaložené odpovídaly velikosti jejich podílů. Účastníci se však ohledně stavby společného domu na předmětném pozemku dostali pouze k vyhotovení studie, následně přípravu stavby odložili a na místo její realizace v roce 2018 soužití ukončili. Tímto popsaným způsobem vzniklo na straně žalované bezdůvodné obohacení ve výši 195 tis. Kč, tedy v rozsahu částky, kterou na úhradu jejího spoluvlastnického podílu na předmětném pozemku vynaložil žalobce. Z tohoto pohledu tedy žalobce považuje za spravedlivé, aby částka 195 tis. Kč představující jeho pohledávku vůči žalované z titulu bezdůvodného obohacení, byla v souvislosti se zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví zohledněna. 4. Při jednání dne [datum] potom žalobce odmítl námitku promlčení, kterou vznesla žalovaná s tím, že účastníci byli dohodnuti o tom, že na daném pozemku provedou stavbu rodinného domu, k tomu také měli vypracovanou studii a teprve až v roce 2018 ukončili své soužití. Teprve potom odpadl důvod pro takový postup, promlčení by nastalo někdy ve druhé polovině roku 2020. Učinil nesporným, že žalovaná uhradila rezervační zálohu, kterou jí ale on vrátil, neboť ze svého účtu vybral částku 60 tis. Kč a tato rezervační záloha byla zaplacena buď žalované, nebo jejím rodičům, kteří jí tyto finanční prostředky poskytli. 5. Žalobce potom dne [datum] doplnil žalobu s odkazem na ust. § 1148 odst. 1 o. z. s tím, že při zrušení spoluvlastnictví si spoluvlastníci vypořádají pohledávky a dluhy související se spoluvlastnictvím nebo se společnou věcí. Žalobce považoval za spravedlivé, aby částka celkem ve výši 390 tis. Kč představující kupní cenu pozemku uhrazenou z jeho výlučných prostředků, byla v souladu s uvedeným zákonným ustanovením v souvislosti se zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví vypořádána a navrhl, aby na vypořádací podíl náležející dle žalobního návrhu žalované byla započtena polovina částky vynaložená žalobcem z jeho výlučných prostředků na pořízení společné věci, tedy částka 195 tis. Kč. V tomto směru tedy svoji žalobu doplnil. 6. Při jednání dne [datum] potom žalobce opravil svoje právě uvedené doplnění žaloby tak, že se domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci v rámci širšího vypořádání podílového spoluvlastnictví částku 195 tis. Kč představující ½ částky vynaložené žalobcem na pořízení společné věci. Následně soud usnesením vyhlášeným při jednání připustil rozšíření žaloby v opraveném znění. 7. Žalobce potom soudu předložil ke své solventnosti výpis ze svého podnikatelského účtu č. [bankovní účet] za září 2021, z něhož vyplynulo, že žalobce vládne disponibilním zůstatkem 431 068,72 Kč. Žalovaná potom k témuž účelu soudu předložila výpis z účtu svého právního zástupce Mgr. [jméno] [příjmení] č. [bankovní účet], z něho