13 C 204/2021-33 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky 11 239,86 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně žalobní návrh odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitelka“), Smlouvu o zápůjčce [číslo]. Na základě této smlouvy poskytla původní věřitelka žalovanému peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, žalovaný se zavázal vrátit tuto částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 5 330 Kč v pravidelných 45 týdenních splátkách po částce 274 Kč. Žalovaný splátky nehradil řádně a včas, poslední splátka byla uhrazena dne [datum]. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřené mezi původní věřitelkou a žalobkyní, došlo s účinností k témuž dni k postoupení pohledávky na žalobkyni. Žalovaný byl o změně věřitele informován přípisem ze dne [datum]. I přes upomínku na svůj dluh neuhradil ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (na výzvu soudu k vyjádření k soudem zamýšlenému rozhodnutí věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. žalovaný nereagoval a žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas). Proto soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř. a na základě listin založených ve spise (smlouva o zápůjčce ze dne [datum], tabulka umoření, smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně oznámení o postoupení pohledávky a podacího lístku, předžalobní upomínka ze dne [datum]) dospěl k následujícímu skutkovému stavu: 4. Mezi žalovaným a původní věřitelkou byla sjednána smlouva o zápůjčce, na základě které původní věřitelka poskytla žalovanému částku 7 000 Kč, žalovaný si tuto částku převzal v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal původní věřitelce zaplatit částku 7 000 Kč spolu se souhrnným poplatkem 5 330 Kč, a to v 45 týdenních splátkách po 274 Kč, poslední splátka měla být zaplacena [datum]. Žalovaný však splátky nehradil řádně a včas, ke dni [datum] činila dlužná jistina částku 6 837,65 Kč a dlužný poplatek částku 4 402,21 Kč. Původní věřitelka svoji pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni. I přes výzvu žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho. 5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Podle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 7. Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 8. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 9. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 11. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba byla důvodná. Mezi žalovaným a původní věřitelkou byla platně sjednána smlouva o zápůjčce. Původní věřitelka splnila své povinnosti ze smlouvy o zápůjčce, když žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, žalovaný peníze převzal v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal v pravidelných 45 týdenních splátkách po 274 Kč původní věřitelce zaplatit 7 000 Kč a souhrnný poplatek 5 330 Kč, tento svůj díl závazku však nesplnil, dostal se tak do prodlení s plněním svého závazku a vznikla mu tudíž povinnost k úhradě zákonných úroků z prodlení z dlužné částky. Původní věřitelka platně postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni, žalovaný byl o změně osoby svého věřitele vyrozuměn. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 11 239,86 Kč, která představuje dlužnou jistinu 6 837,65 Kč a dlužný poplatek 4 402,21 Kč, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení z dlužné jistiny za období od [datum] (marné uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným) do [datum] (postoupení pohledávky) ve výši 1 123,65 Kč a dále od [datum] do zaplacení a spolu s kapitalizovaným úrokem 29 % z dlužné jistiny od [datum] (den následující po uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře) do [datum] ve výši 2 175,70 Kč a dále od [datum] do zaplacení. 12. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy přiznal zcela procesně úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému. Náklady řízení ve výši 2 252 Kč představují zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady právního zastoupení v celkové částce 1 452 Kč, sestávající z mimosmluvní odměny ve výši 900 Kč podle § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za tři úkony právní služby à 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka), z náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu za tři úkony právní služby à 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka) a z částky 252 Kč jako náhrady daně z přidané hodnoty v souladu s ustanovením § 137 odst. 1, 3 o.s.ř. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. 13. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o.s.ř.).