6 C 106/2021-65 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 4. 3. 2021 doplněným podáním ze dne 9. 11. 2021 domáhala na žalovaném zaplacení částky 56 886 Kč s úrokem z prodlení uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně návrh odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne 13. 4. 2018 s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] (dále jen„ původní věřitel“) smlouvu o revolvingovém úvěru (dále jen„ smlouva“), na jejímž základě původní věřitel poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 63 885,79 Kč s tím, že žalovaný úvěr splatí do 30. 4. 2020. Úvěr byl žalovanému poskytnut z bankovního účtu původního věřitele na účet žalovaného č. [bankovní účet] pod [variabilní symbol] Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky původního věřitele [webová adresa]. Původní věřitel před poskytnutím úvěru zkoumal úvěruschopnost žalovaného a totožnost žalovaného ověřil dle předloženého obřanského průkazu. Finanční prostředky byly na účet žalovaného zasílány přes platební bránu společnosti [právnická] [osoba] Žalovaný se však dostal do prodlení se splacením úvěru, když ani přes předžalobní upomínku ze dne 3. 8. 2020 dluh ve výši 56 886 Kč nesplatil. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 12. 2019 uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z provedeného dokazování, a to ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 13. 4. 2018 a standardních informací o spotřebitelském úvěru, soud zjistil, že původní věřitel se zavázal poskytnout žalovanému úvěr až do výše úvěrového limitu 50 000 Kč. Žalovaný byl oprávněn dle článku III. odst. 1 smlouvy úvěr čerpat po celou dobu trvání smlouvy, a to i opakovaně. Žalovaný se zavázal úvěr splácet spolu s úrokem ve výši 8,5 % měsíčně. Podle článku III. odst. 2 sjednaný poplatek za čerpání činil 12,5 % z částky každého čerpání úvěru. Úrok i poplatek za čerpání byl splácen spolu s jistinou úvěru (odst. 3). Pro případ prodlení žalovaného s úhradou 1 měsíční splátky po dobu delší než dva měsíce nebo prodlení se splacením dvou splátek bylo sjednáno oprávnění věřitele prohlásit úvěr za okamžitě splatný. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky původního věřitele. Z kopie občanského průkazu žalovaného má soud za prokázané, že před uzavřením smlouvy původní věřitel ověřil totožnost žalovaného na základě předloženého občanského průkazu. Z potvrzení o provedených platbách z účtu původního věřitele ve prospěch účtu č. [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo] a dále ze sdělení [právnická osoba], ze dne 12. 11. 2021 bylo zjištěno, že původní věřitel zaslal na účet žalovaného dne 13. 4. 2018 částku 850 Kč, dne 1. 6. 2018 částku 10 000 Kč, dne 4. 7. 2018 částku 5 000 Kč, dne 30. 7. 2018 částku 4 000 Kč, dne 7. 8. 2018 částku 477,27 Kč, dne 26. 9. 2018 částku 10 000 Kč, dne 1. 10. 2018 částku 1 500 Kč, dne 30. 10. 2018 částku 1 000 Kč, dne 31. 10. 2018 částku 500 Kč, dne 25. 1. 2019 částku 7 400 Kč, dne 30. 8. 2019 částku 25 500 Kč, dne 29. 9. 2019 částku 10 000 Kč, dne 5. 10. 2019 částku 1 000 Kč, dne 30. 10. 2019 částku 8 500 Kč, tj. žalovaný čerpal na základě smlouvy částku celkem ve výši 85 727,27 Kč. Z tvrzení žalobkyně, kterému žalovaný neodporoval, a z platebních informací soud zjistil, že žalovaný dosud žalobkyni neuhradil vyčerpanou částku ve výši 56 886 Kč, která byla splatná dne 30. 4. 2020. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 3. 8. 2020 včetně podacího lístku ze dne 3. 8. 2020 má soud za prokázané postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Z předžalobní výzvy ze dne 3. 8. 2020 a podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že žalovaný byl s dostatečným předstihem před podáním žaloby k soudu vyzván k zaplacení dlužné částky žalobkyni. 4. Z potvrzení o provedené platbě ze dne 31. 10. 2016, 27. 2. 2017, 28. 4. 2017, 3. 8. 2017, 25. 10. 2017, 58. 12. 2017, 2. 1. 2018, 30. 1. 2018, 12. 3. 2018, soud neučinil žádná relevantní skutková zjištění pro projednávanou věc, neboť se jedná o potvrzení o platbách v období před uzavřením smlouvy o revolvingovém úvěru mezi původním věřitelem a žalovaným. 5. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaný uzavřel dne 13. 4. 2018 s původním věřitelem smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě byl oprávněn čerpat úvěrový rámec až do výše 50 000 Kč. Žalovaný úvěr čerpal postupně, když v období od 13. 4. 2018 do 30. 10. 2019 čerpal celkem částku 85 727,27 Kč. Žalovaný se však dostal do prodlení se splácením měsíčních splátek a původnímu věřiteli v termínu splatnosti, tj. do 30. 4. 2020, neuhradil část čerpaného úvěru ve výši 56 886 Kč a neučinil tak dosud, ačkoliv byl k tomu vyzván předžalobní výzvou ze dne 3. 8. 2020 Smlouvou o postoupení pohledávek došlo k postoupení pohledávky za žalovaným z původního věřitele na žalobkyni. 6. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že mezi žalovaným a původním věřitelem došlo k uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v pl. znění (dále jen„ o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalovaný čerpal na základě smlouvy úvěr až do výše 85 727,27 Kč, přičemž dosud žalobkyni částku ve výši 56 886 Kč nesplatil. Soud měl za prokázané také to, že smlouvou o postoupení pohledávek došlo k postoupení obou výše uvedených pohledávek za žalovaným na žalobkyni (§ 1879 o. z.) Vedle nároku na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni i nárok na zaplacení požadovaného úroku z prodlení v zákonné výši ode dne následujícího po stanoveném termínu splatnosti, tj. od 1. 5. 2020 do zaplacení, a to podle ust. § 1970 odst. 1 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto podané žalobě výrokem I. tohoto rozsudku zcela vyhověl. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 634,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 276 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 56 886 Kč sestávající z částky 3 380 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzva) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 040 Kč ve výši 2 318,40 Kč. 8. Žalovaný je povinen povinnosti uložené mu tímto rozsudkem splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o. s. ř.). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.