6 C 154/2021-35 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”). 2. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 8. 4. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 4 500 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku. Návrh odůvodnila tím, že žalovaná dne 4. 3. 2017 uzavřela se společností [právnická osoba] [IČO] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 3 000 Kč, a to bezhotovostním převodem. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vrátit spolu s poplatkem uvedeným ve smlouvě, kdy celková dlužná částka byla splatná dne 14. 3. 2017. Úvěr byl žalované poskytnut prostřednictvím webové stránky [webová adresa], na které se žalovaná nejprve zaregistrovala, v rámci registrace uvedla osobní i kontaktní údaje a číslo bankovního účtu pro zaslání schváleného úvěru. Prostřednictvím internetového formuláře vyplnila žádost o uzavření smlouvy o úvěru, navrhované znění smlouvy o úvěru včetně Všeobecných obchodních podmínek poté akceptovala vložením unikátního kódu. Samotná smlouva o úvěru byla uzavřena přijetím návrhu smlouvy žalovanou, kdy tuto skutečnost následně právní předchůdce žalobkyně potvrdil v uživatelském účtu žalované a poskytl finanční prostředky na bankovní účet sdělený žalovanou. Žalovaná své povinnosti z uzavřené smlouvy o úvěru nesplnila, když do sjednané doby splatnosti řádně neuhradila částku, k jejímuž plnění se zavázala. Právnímu předchůdci žalobkyně proto vzniklo právo na zákonný úrok z prodlení a v souladu s čl. 5 odst. 1 smlouvy i právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 7. 2019 byla pohledávka za žalovanou postoupena z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni, a to s účinností ke dni 24. 7. 2019. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena dopisem ze dne 19. 8. 2019. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení částku 15 761 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 3 000 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč dle čl. 5 smlouvy a nákladů na inkasní vymáhání ve výši 10 760 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 12. 3. 2021, po žalované nepožaduje zaplacení nákladů na inkasní vymáhání, avšak požaduje zákonné úroky z prodlení, přičemž žalovaná však do dne podání návrhu neuhradila ničeho. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Soud dospěl k závěru, že v této věci jsou splněny podmínky ust. § 115a o. s. ř. a rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. Skutkový stav tvrzený žalobkyní v žalobě vzal soud za zjištěný a za prokázaný na základě předložené smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 4. 3. 2017, výpisu z bankovního účtu právního předchůdce žalobkyně, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 7. 2019, potvrzení o přijetí platby ze dne 9. 8. 2019, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19. 8. 2019 včetně podacího archu ze dne 20. 8. 2019, výzvy před podáním žaloby ze dne 12. 3. 2021 včetně podacího archu ze dne 18. 3. 2021 a přehledu úvěrové smlouvy. Soud má za prokázané, že žalovaná uzavřela dne 4. 3. 2017 s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě jí byl poskytnut úvěr ve výši 3 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit do 14. 3. 2017. Pro případ prodlení s úhradou úvěru se žalovaná v článku 5.1 smlouvy zavázala uhradit právnímu předchůdci žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 7. 2019 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována oznámením právního předchůdce žalobkyně. Žalovaná se dostala do prodlení se splacením úvěru, když doposud na úvěr ničeho nezaplatila, a proto se žalobkyně domáhá po žalované rovněž zaplacení sjednané smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč, tj. smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky 3 000 Kč kapitalizované za dobu od prvního dne prodlení se splacením úvěru, tj. od 15. 3. 2017 do 28. 7. 2018, a dále zaplacení úroku z prodlení z dlužné jistiny, který žalobkyně za období od 15. 3. 2017 do 1. 7. 2019 kapitalizovala na částku 554,46 Kč. Žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila ani poté, co byla k tomu žalobkyní vyzvána předžalobní výzvou. 5. Provedeným řízením má soud za prokázané, že žaloba je důvodná, a proto jí soud vyhověl, když mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v pl. znění (dále jen„ o. z.“), ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalovaná nesplnila svoji povinnost vyplývající pro ni z uvedené smlouvy, neboť svůj závazek řádně nesplatila a věřiteli nevrátila v termínu splatnosti částku 3 000 Kč představující poskytnutou jistinu. Soud má za prokázané, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu a dále žalobkyni vzniklo v souladu s § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v pl. znění, právo na zaplacení sjednané smluvní pokuty v kapitalizované výši 1 500 Kč. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s plněním svého závazku ve smyslu § 1970 o. z., vzniklo žalobkyni také právo na zaplacení požadovaného úroku z prodlení, jehož výše byla stanovena v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kdy za období od 15. 3. 2017 do 1. 7. 2019 žalobkyně kapitalizovala úrok z prodlení z dlužné jistiny na částku 554,46 Kč. Aktivní legitimaci žalobkyně má soud za prokázanou ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 7. 2019, z níž plyne, že předmětná pohledávka byla ve smyslu ust. § 1879 a násl. o. z. postoupena právním předchůdce žalobkyně na žalobkyni, o čemž byla žalovaná vyrozuměna dopisem ze dne 19. 8. 2019. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 6. O nákladech řízení soud rozhodl výrokem II. tohoto rozsudku v souladu s § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř., když právo na jejich náhradu přiznal žalobkyni, která měla ve věci plný procesní úspěch. Žalobkyni přiznaná náhrada nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč spočívá v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč, odměně za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci samé a výzva k plnění) po 200 Kč dle § 14b odst. 1 a 4 a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“), náhradě hotových výdajů za uvedené tři úkony po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a dále náhradě DPH 21 %, tj. ve výši 189 Kč, přiznané v souladu s ust. § 137 odst. 1, 3 o. s. ř. 7. Žalovaná je povinna uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o. s. ř.). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.