6 C 197/2020-88 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 9. 9. 2020 domáhala na žalované zaplacení částky 28 617,99 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku a smluvní pokuty ve výši 17 628,68 Kč. V návrhu, který doplnila vyjádřením ze dne 9. 4. 2021 a dne 17. 8. 2021, uvedla, že žalovaná uzavřela dne 13. 10. 2017 s právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva“), na jejímž základě byl žalované poskytnut bezúčelový hotovostní úvěr ve výši 22 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vrátit spolu s úrokem, poplatkem za vyhodnocení a správu úvěru, poplatkem za uzavření smlouvy a za sjednání úvěru a inkasním poplatkem za hotovostní výběr splátek. Ve smlouvě nebylo sjednáno přirůstání úroku ani poplatků k jistině. Žalovaná svůj závazek vyplývající ze smlouvy neplnila řádně a včas a ocitla se tak v prodlení s úhradou dlužné částky ve výši 28 617,99 Kč. Žalovaná částka ve výši 28 617,99 Kč se skládá z neuhrazené jistiny úvěru po lhůtě splatnosti ve výši 22 000 Kč, úroku ve výši 2 118 Kč a poplatku za poskytnutí a sjednání úvěru ve výši 4 499,99 Kč. Dále se žalobkyně domáhá zaplacení úroku ve výši 15 % ročně z jistiny úvěru ve výši 22 000 Kč ode dne následujícího po splatnosti poslední měsíční splátky úvěru, tj. od 14. 12. 2018, úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 22 000 Kč od 14. 12. 2018 do zaplacení a smluvní pokuty podle čl. V smlouvy ve výši 0,1 % denně z částky 28 617,99 Kč za dobu od 14. 12. 2018 do 20. 8. 2020, tj. smluvní pokuty ve výši 17 628,68 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na společnost [právnická osoba], která ji následně postoupila smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 26. 5. 2020 žalobkyni. Předžalobní upomínkou ze dne 3. 8. 2020, byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky žalobkyni. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 13. 10. 2017 a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] poskytl žalované bezúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr v celkové výši 22 000 Kč. Zápůjční úroková sazba činila 15 % ročně. Žalovaná se ve smlouvě zavázala na splacení úvěru zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně celkem částku 39 998 Kč, a to ve 14 měsíčních splátkách po 2 857 Kč, přičemž první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy o úvěru. Pro případ prodlení dlužníka s úhradou splátek úvěru bylo ve smlouvě sjednáno právo věřitele požadovat zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je dlužník v prodlení. Z pracovní smlouvy ze dne 30. 6. 2017, potvrzení o výši příjmu a nájemní smlouvy ze dne 23. 8. 2017 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřoval úvěruschopnost žalované. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na společnost [právnická osoba] Následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 26. 5. 2020 byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo oznámeno žalované oznámením o postoupení pohledávky a předžalobní upomínkou ze dne 3. 8. 2020. Z předžalobní výzvy ze dne 3. 8. 2020 a podacího lístku má soud rovněž za prokázané, že žalovaná byla k úhradě dlužné částky vyzvána s dostatečným předstihem před podáním žaloby k soudu. 4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav věci. Žalobkyně má pohledávku za žalovanou z titulu nesplaceného úvěru, který byl žalované poskytnut na základě smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 13. 10. 2017. Žalobkyní poskytnutý úvěr v celkové výši 22 000 Kč byla žalovaná povinna vrátit spolu s úrokem ve výši 15 % ročně. Žalovaná úvěr řádně nesplácela. Tomuto tvrzení žalobkyně žalovaná nijak neodporovala. Předmětná pohledávka byla postoupena na základě dvou smluv o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 a ze dne 26. 5. 2020 na žalobkyni. Vedle žalované jistiny ve výši 22 000 Kč, úroku za dobu řádného trvání smlouvy 2 118 Kč a poplatku za poskytnutí a sjednání úvěru ve výši 4 499,99 Kč se proto žalobkyně domáhá po žalované zaplacení smluvní pokuty 0,1 % denně z částky 28 617,99 Kč za dobu od 14. 12. 2018 do 20. 8. 2020, tj. smluvní pokuty ve výši 17628,68 Kč. Žalovaná na tento svůj dluh žalobkyni nic nezaplatila, přestože byla k tomu žalobkyní vyzvána naposledy předžalobní upomínkou ze dne 3. 8. 2020. 5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 2048 odst. 1 věty první o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. 7. Podle § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. 8. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Nárok žalobkyně na zaplacení žalované částky vyplývá ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, která byla mezi účastníky uzavřena ve smyslu ust. § 2395 a násl., § 1810 a násl. o. z. a ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Aktivní legitimaci žalobkyně má soud za prokázanou na základě dvou předložených smluv o postoupení pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky. V souladu se smlouvou a výše citovaným ust. § 2395 o. z. je žalobkyně oprávněna požadovat po žalované vedle dlužné jistiny ve výši 22 000 Kč zaplacení smluvního úroku za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 118 Kč a dále úroku ve výši 15 % ročně z dlužné částky ode dne následujícího po splatnosti poslední měsíční splátky úvěru. Podle smlouvy je žalobkyně oprávněna požadovat po žalované i zaplacení poplatku za poskytnutí a sjednání úvěru ve výši 4 499,99 Kč. Žalobkyni vznikl také nárok na zaplacení požadovaného úroku z prodlení, a to v souladu s ust. § 1970 o. z. a s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., když dnem následujícím po splatnosti poslední splátky úvěru se žalovaná dostala do prodlení se zaplacením celého nesplaceného zůstatku úvěru. Dále soud přiznal žalobkyni právo na smluvní pokutu ve výši 11 000 Kč (ust. § 2048 o. z.). Přiznaná výše smluvní pokuty je v souladu s ust. § 122 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru a odpovídá součinu čísla 0,5 a poskytnuté jistiny. Ve zde projednávaném případě činila celková výše spotřebitelského úvěru 22 000 Kč, takže nejvýše přípustná výše uplatněných pokut činí právě 11 000 Kč. Soud proto žalobě v této části vyhověl (výrok I. tohoto rozsudku). Výrokem II. tohoto rozsudku pak byla žaloba zamítnuta ohledně smluvní pokuty ve výši 6 628,68 Kč, neboť v této části žalobkyní uplatněná smluvní pokuta přesáhla výše uvedený zákonný limit. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 761 Kč, přičemž tato částka představuje 70 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 85 % a neúspěchu v rozsahu 15 %, když úspěch žalobkyně představuje zaplacení jistiny 22 000 Kč, poplatku 4 499,99 Kč a smluvní pokuty 11 000 Kč a neúspěch zaplacení smluvní pokuty 6 628,68 Kč). Žalobkyni v tomto řízení vznikly náklady v celkové výši 3 944 Kč, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 766 Kč (žalobkyně zaplatila soudní poplatek ve výši 1 851 Kč, ale ve vyjádření ze dne 9. 4. 2021 uvedla, že nežádá vrácení poměrné části soudního poplatku) a nákladů zastoupení advokátem, jemuž náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 44 128,67 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka a návrh ve věci samé) po 500 Kč, náhrada hotových výdajů za výše uvedené tři úkony po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada DPH 21 % ve výši 378 Kč. 10. Žalobkyně ve svém návrhu požadovala přiznání náhrady nákladů řízení ve výši 13 757,40 Kč, tj. nákladů řízení vyčíslených podle ust. §§ 7 a 13 advokátního tarifu. Jelikož se v tomto případě jedná o občanské soudní řízení zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru, uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, kdy předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující částku 50 000 Kč, přiznal soud žalobkyni náhradu nákladů řízení dle ust. § 14b advokátního tarifu. Žalobkyně u zdejšího soudu opakovaně uplatňuje totožné nároky vůči žalovaným (např. se jedná o v