6 C 233/2021-38 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 28. 6. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 16 300 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 599,76 Kč, úrokem ve výši 19,07 % ročně z částky 10 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 838,89 Kč a úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že žalovaná uzavřela dne 24. 1. 2019 s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě žalovaná téhož dne v hotovosti převzala částku 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit půjčenou částku spolu s úrokem ve výši 2 000 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Žalovaná se zavázala celkovou dlužnou částku ve výši 18 000 Kč zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně v 60 týdenních splátkách po 300 Kč. Splatnost poslední splátky byla stanovena na 19. 3. 2020. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. Žalovaná na tento dluh vůči žalobkyni uhradila pouze částku 1 700 Kč, kterou žalobkyně započetla na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy co do 1 299,98 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso co do 400,20 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 pak došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Dopisem ze dne 15. 1. 2021 bylo žalované postoupení pohledávky oznámeno. Žalovaná na výše uvedený dluh v celkové výši 16 300 Kč žalobkyni nic nezaplatila, ačkoliv byla k tomu vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 13. 5. 2021. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud dospěl k závěru, že v této věci jsou splněny podmínky ust. § 115a o. s. ř. a rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. Soud zjistil z listin předložených žalobkyní, a to z karty zákazníka ze dne 23. 1. 2019 a smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 23. 1. 2019, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalované částku 10 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala vrátit půjčenou částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 8 000 Kč, tj. celkem částku 18 000 Kč v 60 týdenních splátkách po 300 Kč. Nedílnou součástí smlouvy o spotřebitelském úvěru byly smluvní podmínky. V čl. 1 smlouvy bylo sjednáno, že v případě sjednání úhrady dlužné částky v 60 splátkách, činí výše výpůjční úrokové sazby 32,15 % ročně, přičemž žalobkyně požaduje úrok ve výši 19,07 %, tj. v nižší procentní sazbě, než byla sjednána. Podle čl. 5 smluvních podmínek v případě prodlení se zaplacením některé ze splátek, bylo sjednáno právo požadovat zaplacení celého zbývajícího dosud neuhrazeného dluhu v úplné výši. Z tvrzení žalobkyně, kterému žalovaná neodporovala, soud zjistil, že žalovaná dosud na dluh uhradila částku 1 700 Kč, kterou žalobkyně započetla na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy co do 1 299,98 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso co do 400,20 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19. 2. 2021 včetně podacího lístku má soud za prokázané postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Předžalobní výzvou ze dne 13. 5. 2021 byla žalovaná s dostatečným předstihem před podáním žaloby k soudu vyzvána k zaplacení dlužné částky žalobkyni. 4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaná uzavřela dne 23. 1. 2019 s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě došlo k přenechání peněz v hotovosti žalované, kdy žalovaná se zavázala vrátit půjčenou částku 10 000 Kč spolu s úrokem ve výši 2 000 Kč, administrativním poplatkem ve výši 2 000 Kč a poplatkem za hotovostní režim splátek ve výši 4 000 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 300 Kč. Marným uplynutím dohodnuté doby splatnosti jednotlivých týdenních splátek se žalovaná dostala do prodlení se zaplacením celého dosud nesplaceného dluhu. Na dluh bylo žalovanou doposud zaplaceno celkem 1 700 Kč, k úhradě tak zbývá částka 16 300 Kč. Tomuto tvrzení žalobkyně žalovaná nijak neodporovala. Smlouvou o postoupení pohledávek došlo k postoupení pohledávky za žalovanou z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 19. 2. 2021. Žalovaná na tento dluh v celkové výši 16 300 Kč žalobkyni dále nic nezaplatila, přestože byla k tomu žalobkyní vyzvána předžalobní výzvou ze dne 13. 5. 2021. 5. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně došlo k uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v pl. znění (dále jen„ o. z.“). Žalovaná se dostala do prodlení se zaplacením celé dlužné částky dnem následujícím po splatnosti poslední splátky, tj. dne 20. 3. 2020, když právnímu předchůdci žalobkyně uhradila pouze částku 1 700 Kč z celkového dluhu ve výši 18 000 Kč. Soud měl za prokázané také to, že smlouvou o postoupení pohledávek došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Soud proto dospěl k závěru o důvodnosti podané žaloby v části žalované jistiny a souhrnného poplatku ve výši 16 300 Kč celkem. Vedle nároku na zaplacení jistiny a souhrnného poplatku vznikl žalobkyni i nárok na zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 827,39 Kč a úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, jako sankce za prodlení s plněním jednotlivých týdenních splátek, a to podle ust. § 1970 odst. 1 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni, kdy prodlení nastalo. Dále žalobkyni vznikl nárok na zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 1 577,84 Kč, vzniklého sazbou ve výši 19,07 % ročně z částky 10 000 Kč od 20. 3. 2020 do 15. 1. 2021, a úroku ve výši 19,07 % ročně z částky 10 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení. Soud proto žalobě v této části vyhověl (výrok I. tohoto rozsudku). 6. Naproti tomu byla žaloba výrokem II. tohoto rozsudku zamítnuta v části kapitalizovaného úroku ve výši 21,92 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 11,50 Kč. Po provedení přepočtu požadovaného kapitalizovaného úroku z prodlení soud zjistil, že kapitalizovaný úrok z prodlení vzniklý sazbou 10 % ročně z částky 10 000 Kč od 20. 3. 2021 do 15. 1. 2021 činí částku 827,39 Kč a nikoliv žalobkyní požadovanou částku ve výši 838,89 Kč. Po provedení přepočtu požadovaného kapitalizovaného úroku soud dále zjistil, že kapitalizovaný úrok vzniklý sazbou 19,07 % ročně z částky 10 000 Kč od 20. 3. 2021 do 15. 1. 2021 činí částku 1 577,84 Kč a nikoliv žalobkyní požadovanou částku ve výši 1 599,76 Kč. 7. O nákladech řízení soud rozhodl výrokem III. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 3 a § 142a o. s. ř., když právo na jejich náhradu přiznal žalobkyni, která měla ve věci neúspěch pouze v poměrně nepatrné části. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 300 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada DPH 21 % ve výši 252 Kč, tj. celkem 2 252 Kč. 8. Žalovaná je povinna uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o. s. ř.). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.