6 C 38/2021-55 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 27. 11. 2020 domáhala po žalované zaplacení částky 47 640,60 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 957,53 Kč, úrokem ve výši 29 % ročně z částky 26 992 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 4 747,97 Kč a úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 26 992 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že žalovaná uzavřela dne 6. 12. 2017 s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě žalovaná téhož dne v hotovosti převzala částku 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit půjčenou částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 24 139 Kč. Žalovaná se zavázala celkovou dlužnou částku ve výši 54 139 Kč zaplatit právnímu předchůdci žalobce v 18 měsíčních splátkách po 3 008 Kč. Před uzavřením smlouvy žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, přičemž poslední splátku uhradila dne 6. 12. 2017 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 došlo k postoupení obou shora uvedených pohledávek na žalobkyni. Hodnota pohledávky ke dni postoupení činila 64 840,60 Kč (z toho jistina ve výši 26 992 Kč a poplatek ve výši 20 648,60 Kč), když součástí této částky bylo i navýšení, které žalobkyně žalobou nepožadovala, a dále úroky a zákonné úroky z prodlení. Dopisem ze dne 20. 1. 2020 bylo žalované oznámeno postoupení pohledávek na žalobkyni. Žalovaná na tento dluh nic nezaplatila, ačkoliv byla k tomu vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 23. 4. 2020. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud dospěl k závěru, že v této věci jsou splněny podmínky ust. § 115a o. s. ř. a rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 6. 12. 2017 a z tabulky umoření soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalované částku 30 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala vrátit půjčenou částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 24 139 Kč, tj. celkem částku 54 139 Kč v 18 měsíčních splátkách. Souhrnný poplatek tvořil úrok ve výši 7 352 Kč, částka za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 7 760 Kč a částka za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 9 027 Kč. Termín poslední splátky připadl na den 6. 6. 2019. Nedílnou součástí smlouvy o zápůjčce byly smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. Ve smlouvě o zápůjčce bylo sjednáno, že v případě sjednání úhrady dlužné částky v 18 splátkách, činí výše výpůjční úrokové sazby 29 % ročně. Podle čl. 10 smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce pro případ, že žalovaná nesplní povinnost včas uhradit některou ze splátek, bylo sjednáno právo požadovat vyrovnání celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 včetně přílohy 1 (strany 36) a z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 včetně podacího lístku ze dne 14. 2. 2020 má soud za prokázané postoupení pohledávky na žalobkyni, což bylo žalované řádně oznámeno. Z tvrzení žalobkyně, jemuž žalovaná neodporovala, má soud za zjištěné, že ke dni postoupení pohledávky činila výše pohledávky částku 64 840,60 Kč (z toho jistina ve výši 26 992 Kč a poplatek ve výši 20 648,60 Kč), když součástí této částky bylo i navýšení, které žalobkyně žalobou nepožadovala, a dále úroky a zákonné úroky z prodlení. Z předžalobní výzvy ze dne 23. 4. 2020 včetně podacího lístku ze dne 24. 4. 2020 soud zjistil, že žalobkyně žalovanou před podáním žaloby vyzvala k úhradě dluhu. 4. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav věci. Žalovaná uzavřela dne 6. 12. 2017 s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o zápůjčce ve výši 30 000 Kč se smluveným souhrnným poplatkem ve výši 24 139 Kč. Celková dlužná částka ve výši 54 139 Kč byla splatná v 18 měsíčních splátkách, kdy termín poslední splátky byl stanoven na den 6. 6. 2019. Žalovaná jistinu zápůjčky ve výši 26 992 Kč a souhrnný poplatek ve výši 20 648,60 Kč ve stanovené lhůtě splatnosti žalobkyni nezaplatila. V souladu s čl. 10 smluvních podmínek žalobkyně z důvodu prodlení žalované se splácením požadovala zaplacení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Z důvodu prodlení na straně žalované s úhradou dlužné částky požaduje žalobkyně úroky z prodlení z dlužné částky. Smlouvou o postoupení pohledávek došlo k postoupení obou pohledávek z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni. Žalovaná na výše uvedený dluh nic nezaplatila ani později, přestože byla k tomu žalobkyní vyzvána předžalobní výzvou ze dne 23. 4. 2020. 5. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně nikoliv smlouvu o zápůjčce, ale smlouvu o úvěru ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Při posouzení otázky, jakou smlouvu mezi sebou uzavřeli, si nelze vystačit s tím, jak je smlouva označena, ale je třeba posoudit její obsah, z něhož je zřejmé, že předmětem smlouvy byl spotřebitelský úvěr. Aktivní legitimaci žalobkyně měl soud za prokázanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 uzavřené v souladu s § 1879 a násl. o. z. Na základě smlouvy uzavřené dne 6. 12. 2017 pod [číslo] byl tedy žalované poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč za smluvený poplatek ve výši 24 139 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně celkem částku 54 139 Kč v 18 měsíčních splátkách, s jejichž zaplacením se žalovaná dostala do prodlení. Soud proto dospěl k závěru o důvodnosti podané žaloby v části dosud neuhrazené žalované jistiny ve výši 26 992 Kč a neuhrazeného souhrnného poplatku ve výši 20 648,60 Kč Vedle nároku na zaplacení jistiny a souhrnného poplatku vznikl žalobkyni v souladu se smlouvou o zápůjčce nárok na zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 4 888,45 Kč, vzniklého sazbou ve výši 29 % ročně z částky 26 992 Kč od 6. 1. 2018 do 20. 1. 2020, a úroku ve výši 29 % ročně z částky 26 992 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. Dále žalobkyni vznikl i nárok na zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 4 682,58 Kč, vzniklého zákonnou sazbou ve výši 8,50 % ročně z částky 26 992 Kč od 30. 1. 2018 do 20. 1. 2020, a úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 26 992 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení jako sankce za prodlení s plněním jednotlivých týdenních splátek, a to podle ust. § 1970 odst. 1 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni, kdy prodlení nastalo. 6. Žaloba byla výrokem II. tohoto rozsudku zamítnuta v části kapitalizovaného úroku ve výši 69,08 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 65,39 Kč. Po provedení přepočtu požadovaného kapitalizovaného úroku z prodlení soud zjistil, že kapitalizovaný úrok z prodlení vzniklý sazbou 8,50 % ročně z částky 26 992 Kč od 6. 1. 2018 do 20. 1. 2020 činí částku 4 682,58 Kč a nikoliv žalobkyní požadovanou částku ve výši 4 747,97 Kč. Po provedení přepočtu požadovaného kapitalizovaného úroku soud dále zjistil, že kapitalizovaný úrok vzniklý sazbou 29 % ročně z částky 26 992 Kč od 7. 6. 2019 do 20. 1. 2020 činí částku 4 888,45 Kč a nikoliv žalobkyní požadovanou částku ve výši 4 957,53 Kč. Protože závěr o tom, že žalobkyně v části požadovaného příslušenství nemá na jeho zaplacení nárok, vyplývá z předložených listin, je podle soudu odůvodněný závěr, že žalobkyně sice splnila svoji důkazní povinnost, ale z předložených listin vyplývá, že žalobkyně na zaplacení požadovaného příslušenství (zčásti) nemá nárok, což bylo také důvodem, proč byla žaloba výrokem II. tohoto rozsudku v této části zamítnuta. Z těchto důvodů má soud za to, že byly zachovány podmínky pro rozhodnutí bez nařízení jednání, neboť soud nebyl povinen žalobkyni poučovat o její povinnosti tvrzení či povinnosti důkazní. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná ohledně poměrně nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 084 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 906 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 47 640,60 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. 8. Žalovaná je povinna uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.