6 C 57/2021-51 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 26. 1. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 798 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 243 Kč, úrokem ve výši 20,5% ročně z částky 7 962,41 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 628,29 Kč a úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 962,41 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že žalovaný uzavřel dne 19. 8. 2015 s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě žalovaný téhož dne v hotovosti převzal částku 23 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit půjčenou částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 19 230 Kč. Žalovaný se zavázal celkovou dlužnou částku ve výši 42 230 Kč zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně v 60 týdenních splátkách po 704 Kč. Již ze smluvního ujednání vyplývá, že nejpozději měla být celková dlužná částka vrácena dne 12. 10. 2016. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, přičemž poslední splátku uhradil dne 6. 11. 2017 Celkem bylo žalovaným do postoupení pohledávky uhrazeno 30 132 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Hodnota pohledávky ke dni postoupení činila 11 798 Kč (tato částka sestává mimo jiné z dlužné jistiny ve výši 7 962,41 Kč a dlužného poplatku ve výši 3 835,59 Kč) a dále úroky a zákonné úroky z prodlení. Dopisem ze dne 20. 1. 2020 bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni. Žalovaný dále na tento dluh již nic nezaplatil, ačkoliv byl k tomu vyzván předžalobní upomínkou ze dne 23. 4. 2020. 2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil podáním ze dne 11. 6. 2021 s tím, že s žalobou nesouhlasí (prozatím), neboť splátky hradil„ pánovi“, který si pro peníze chodil. Od plateb má stvrzenky, které předkládá, a žádá o přezkum uhrazených splátek. 3. Žalobkyně ve vyjádření ze dne 31. 8. 2021 nad rámec svých dosavadních tvrzení uvedla, že je ochotna souhlasit s úhradou dlužné částky ve splátkách ve výši minimálně 900 Kč, a to pod ztrátou výhody splátek. Žalovaný se ve smlouvě zavázal hradit splátky k rukám osoby uvedené v článku 17 smluvních podmínek. Poslední splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 14. 8. 2019 ve výši 300 Kč a od tohoto data již žalovaný nehradil ničeho. Vzhledem k porušení smluvních podmínek žalovaným byla smlouva z příslušné pobočky, kde prováděl výběry splátek obchodní zástupce, předána na oddělení centrálního vymáhání. 4. Soud ve věci provedl dokazování listinami předloženými oběma účastníky. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 19. 8. 2015 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalovanému částku 23 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit půjčenou částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 19 230 Kč, tj. celkem částku 42 230 Kč v 60 týdenních splátkách ve výši 704 Kč. Datum poslední splátky připadlo na den 12. 10. 2016. Nedílnou součástí smlouvy o zápůjčce byly smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce (dále jen„ smluvní podmínky“). Ve smlouvě bylo sjednáno, že v případě sjednání úhrady dlužné částky v 60 měsíčních splátkách činí výše výpůjční úrokové sazby 20,50 % ročně. Podle čl. 10 smluvních podmínek pro případ, že žalovaný nesplní povinnost včas uhradit některou ze splátek, bylo sjednáno právo požadovat vyrovnání celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2020 včetně souvisejícího podacího lístku má soud za prokázané postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Z předžalobní výzvy ze dne 23. 4. 2020 včetně souvisejícího podacího lístku soud zjistil, že žalovaný byl před podáním žaloby k soudu vyzván k zaplacení dlužné částky žalobkyni. 5. Z tabulky umoření předložené žalobkyní a z potvrzení o převzetí hotovosti ze dne 15. 2. 2016, 29. 2. 2016, 14. 3. 2016, 11. 4. 2016, stvrzenky ze dne 26. 6. 2017 a údajů o smlouvě [číslo] za období od 19. 8. 2015 do 11. 1. 2017 předložených žalovaným soud po jejich vzájemném porovnání zjistil, že žalovaným uváděné a doložené platby splátek na půjčku [číslo] byly žalobkyní, respektive právním předchůdcem žalobkyně, zohledněny v tabulce umoření při výpočtu dlužné jistiny a dlužného poplatku. Z výše uvedených listin doložených žalovaným má soud za prokázané, že žalovaný doložil, že právnímu předchůdci žalobkyně uhradil přinejmenším částku ve výši 21 200 Kč. Uvedený závěr není v rozporu ani s tvrzeními žalobkyně a tabulkou umoření, když z těchto má soud za prokázané, že žalovaný právnímu předchůdci uhradil do doby postoupení pohledávky částku ve výši 30 132 Kč, tedy částku vyšší, než jakou uváděl a doložil sám žalovaný. Z tabulky umoření dále soud zjistil, že žalovaný dosud žalobkyni neuhradil na splátkách částku 11 798 Kč, přičemž tato částka sestává z dlužné jistiny ve výši 7 962,41 Kč a dlužného poplatku ve výši 3 835,59 Kč. 6. Z údajů o smlouvě [číslo] potvrzení o převzetí hotovosti ze dne 16. 9. 201 (pozn. soudu: údaj o roku není na potvrzení vyplněn zcela) soud zjistil, že uvedené dokumenty se vztahují k půjčce žalovaného [číslo] která není předmětem řízení ve zde projednávané věci, a proto z těchto důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění relevantní pro projednávanou věc. 7. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o poskytnutí půjčky ve výši 23 000 Kč se smluveným souhrnným poplatkem ve výši 19 230 Kč. Celková dlužná částka ve výši 42 230 Kč byla splatná v 60 týdenních splátkách. Žalovaný jistinu úvěru ve výši 23 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 19 230 Kč ve stanovené lhůtě splatnosti (tj. nejpozději do 12. 10. 2016) žalobkyni nezaplatil, když na tento svůj dluh vůči žalobkyni uhradil do data postoupení pohledávky pouze částku 30 132 Kč. Žalovaný tak dosud žalobkyni neuhradil částku 11 798 Kč, přičemž tato částka sestává z dlužné jistiny ve výši 7 962,41 Kč a dlužného poplatku ve výši 3 835,59 Kč. Žalovaný dále na tento dluh žalobkyni již nic nezaplatil, přestože byl k tomu žalobkyní vyzván předžalobní výzvou ze dne 23. 4. 2020 Smlouvou o postoupení pohledávek došlo k postoupení pohledávky za žalovaným z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 20. 1. 2020. 8. Po právním hodnocení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně nikoliv smlouvu o zápůjčce, ale smlouvu o úvěru ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v pl. znění (dále jen„ o. z.“). Při posouzení otázky, jakou smlouvu mezi sebou uzavřeli, si nelze vystačit s tím, jak je smlouva označena, ale je třeba posoudit její obsah, z něhož je zřejmé, že předmětem smlouvy byl spotřebitelský úvěr. Na základě uzavřené smlouvy byl tedy žalovanému poskytnut úvěr ve výši 23 000 Kč za smluvený poplatek ve výši 19 230 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně celkem částku 42 230 Kč v 60 týdenních splátkách, s jejichž zaplacením se dostal do prodlení. Žalovaný se dostal do prodlení se zaplacením celé dlužné částky nejpozději dnem následujícím po splatnosti poslední splátky, tj. dnem 13. 10. 2016. Soud měl za prokázané také to, že smlouvou o postoupení pohledávek došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Soud proto dospěl k závěru o důvodnosti podané žaloby v části žalované jistiny a souhrnného poplatku. Vedle nároku na zaplacení jistiny a souhrnného poplatku v celkové výši 11 798 Kč vznikl žalobkyni i nárok na zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 086,23 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 962,41 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a to podle ust. § 1970 odst. 1 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni, kdy prodlení nastalo. Dále žalobkyni v souladu se smlouvou vznikl nárok na zaplacení kapitalizovaného úroku výši 4 243 Kč, vzniklého sazbou ve výši 20,50 % ročně z částky 7 962,41 Kč od 13. 10. 2016 do 20. 1. 2020, a úroku ve výši 20,5 % ročně z částky 7 962,41 Kč od 21. 1. 2020. Soud proto žalobě v této části vyhověl (výrok I. tohoto rozsudku). 9. Naproti tomu výrokem II. tohoto rozsudku byla žaloba zamítnuta v části kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 542,06 Kč. Po provedení přepočtu požadovaného kapitalizovaného úroku z prodlení pak bylo zjištěno, že kapitalizovaný úrok z prodlení vzniklý sazbou 8,05 % ročně z částky 7 962,41 Kč od 20. 10. 2016 do 20. 1. 2020 činí částku 2 086,23 Kč. Výrokem II. tohoto rozsudku byla tedy žaloba zamítnuta v části kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 542,06 Kč, což odpovídá rozdílu mezi kapitalizovaným úrokem z prodlení požadovaným žalobkyní ve výši 2 628,29 Kč a kapitalizovaným úrokem z prodlení, k jehož zaplacení byl žalovaný zavázán výrokem I. tohoto rozsudku. Protože závěr o tom, že žalobkyně v části požadovanéh