6 C 88/2021-67 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”). 2. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 10. 3. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 16 461,99 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 16 461,99 Kč od 16. 11. 2020 do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že na základě žádosti žalovaného dne 10. 3. 2018 s žalovaným uzavřela prostřednictvím mandatáře smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva“), na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 91 312 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky smlouvy o úvěru (dále jen„ obchodní podmínky“). Žalovaný se ve smlouvě zavázal splácet poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve formě 60 pravidelných měsíčních splátek ve výši 2 565 Kč splatných od 10. 4. 2018 vždy k 10. dni příslušného kalendářního měsíce. Žalovaný svoje povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil, když přestal žalobkyni hradit pravidelné splátky od 26. měsíční splátky splatné dne 10. 5. 2020. Žalobkyně žalovaného upomínala k úhradě dluhu pod hrozbou ukončení a zesplatnění dané smlouvy. Jelikož žalovaný na upomínku nereagoval, dostal se do prodlení s úhradou sjednaného plnění a žalobkyně mu dopisem ze dne 14. 7. 2020 sdělila, že v souladu s podmínkami smlouvy došlo k ukončení smlouvy a zesplatnění všech pohledávek žalovaného vyplývajících ze smlouvy o úvěru. Ve smlouvě o úvěru byl sjednán zajišťovací převod práva k předmětu financování – automobilu, který se dne 8. 9. 2020 podařilo odprodat za částku 65 000 Kč. Na pohledávku byla tedy celkem uhrazena částka 132 193 Kč. Žalovanému byl dopisem ze dne 20. 10. 2020 vyúčtován zbývající dluh se stanovenou splatností ke dni 15. 11. 2020. Dluh ke dni podání žaloby činí částku 16 461,99 Kč s příslušenstvím ve formě úroku z prodlení. Přes písemnou výzvu žalobkyně žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni neuhradil. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Usnesením Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 28. 6. 2021, č. j6 C 88/2021-50 bylo řízení ohledně částky 16 461,99 Kč zastaveno z důvodu částečného zpětvzetí žaloby žalobkyní s tím, že v řízení bude pokračováno pro příslušenství, neboť žalovaný uvedenou částku po podání žaloby žalobkyni uhradil. Toto usnesení nabylo právní moci dne 23. 7. 2021. 5. Skutkový stav tvrzený žalobkyní v žalobě vzal soud za zjištěný a za prokázaný na základě úvěrové smlouva [číslo] ze dne 10. 3. 2018, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, mandátní smlouvy, úvěrových podmínek [číslo], přehledu plateb pro smlouvu [číslo] potvrzení o poskytnutí/proplacení úvěru a výpis z účtu, faktury č. [spisová značka], č. [spisová značka] a č. [spisová značka], kupní smlouvy [číslo] ze dne 8. 9. 2020, protokolu o předání a převzetí předmětu smlouvy ze dne 8. 9. 2020, protokolu o předání – převzetí automobilu ke smlouvě [číslo] ze dne 10. 3. 2018, faktury [číslo] dodacího listu, tabulky k prodaným vozům – k hromadné faktuře [číslo] výpisu z účtu, přehledu plateb, faktury [číslo] zesplatnění pohledávky ze dne 14. 7. 2020 včetně kopie zásilky, výzvy k úhradě ze dne 20. 10. 2020 včetně dodejky, poštovního podacího archu, předžalobní upomínky ze dne 1. 3. 2021, výpisu transakce na účtu. Žalobkyně s žalovaným uzavřela dne 10. 3. 2018 úvěrovou smlouvu [číslo] na jejímž základě žalovanému poskytla úvěr ve výši 91 312 Kč za účelem financování koupě vozidla s tím, že žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných 60 měsíčních splátkách po 2 565 Kč. Žalovaný úvěr nehradil řádně a včas, když se dostal do prodlení s úhradou splátky splatné dne 10. 5. 2020. Žalobkyně proto dopisem ze dne 14. 7. 2020 žalovanému sdělila, že úvěr zesplatnila ke dni 11. 7. 2020, neboť žalovaný se dostal do prodlení s úhradou tří po sobě jdoucích splátek. Následně žalobkyně přistoupila na základě zajišťovacího převodu práva k předmětu zajištění k odprodeji předmětného automobilu. Vozidlo bylo dne 8. 9. 2020 prodáno za částku 65 000 Kč, kterou žalobkyně započítala na úhradu dosud nesplacené části úvěru. Celkem žalovaný na úvěr uhradil částku 132 193 Kč (do této částky byla započítána i částka za odprodej vozidla) a k úhradě mu zbývala částka ve výši 16 461,99 Kč. Zbývající část dluhu však žalovaný žalobkyni neuhradil, a proto se žalobkyně obrátila se svým nárokem k soudu, když žalovaný nereagoval ani na předžalobní upomínku právního zástupce žalobkyně. 6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Nárok žalobkyně na zaplacení žalovaného příslušenství vyplývá ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, která byla mezi účastníky uzavřena ve smyslu ust. § 2395 a násl., § 1810 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v pl. znění (dále jen„ o. z.“) a ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalovaný se dostal do prodlení se zaplacením neuhrazené části úvěru a žalobkyni proto vznikl nárok na zaplacení požadovaného úroku z prodlení v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v pl. znění, a s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., přičemž žalobkyně po částečném zpětvzetí žaloby požadovala zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 912,41 Kč od 16. 11. 2020 do 24. 3. 2021, tedy do dne, kdy žalovaný dlužný úvěr včetně smluvní pokuty uhradil, tj. úroku z prodlení kapitalizovaného za uvedené období na částku 314,33 Kč. Na základě uvedených skutečností proto soud po provedeném řízení podané žalobě v rozsahu po jejím částečném zpětvzetí vyhověl (výrok I. tohoto rozsudku). 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 769 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 461,99 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzva) a z částky 1 780 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci (zpětvzetí žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 280 Kč ve výši 689 Kč. 8. Žalobkyně ve svém návrhu požadovala přiznání náhrady nákladů řízení ve výši 8 350,40 Kč, tj. náhradu nákladů řízení vyčíslených podle ust. §§ 7 a 13 advokátního tarifu. Jelikož se však v tomto případě jedná o občanské soudní řízení zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru, uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, kdy předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující částku 50 000 Kč, přiznal soud žalobkyni náhradu nákladů řízení dle ust. § 14b advokátního tarifu, který je speciálním ustanovením vůči ustanovením advokátního tarifu použitým žalobkyní. Žalobkyně u zdejšího soudu uplatnila totožné nároky vůči žalovanému, tj. dlužného pojistného z pojistné smlouvy o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidel (např. se jedná o věci vedené zdejším soudem pod sp. zn. EPR [číslo], EPR [číslo], EPR [číslo], EPR [číslo]). Jinak by případně mohla být hodnocena výše nákladů právního zastoupení v souvislosti s obhajováním uplatněného nároku v reakci na individuálně uplatněnou obranu žalovaného, avšak takové náklady zde vynaloženy nebyly, a proto nebyl důvod odchýlit se od aplikace ust. § 14b advokátního tarifu a soud o nákladech řízení rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. 9. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).