7 C 335/2017-275 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně a) a žalobce b) se žalobou ze dne [datum] (jakož i jejím rozšířením ze dne [datum] podaným jen žalobkyní a)), domáhali určení jejich spoluvlastnictví, a to ve prospěch žalobkyně a) v rozsahu ideální 3/4 a ve prospěch žalobce b) v rozsahu ideální 1/4, k pozemkům uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku (dále jen "předmět sporu"). V odůvodnění žaloby uvedli, že byli Městským úřadem Bystřice nad Pernštejnem, odborem územního plánování a stavebního řádu, v rámci řízení o odstranění stavby (rekonstrukce hospodářských místností na pozemku parc. č. st. 17 a parc. [číslo] v k.ú. [obec]), vyzváni k podání žaloby o určení vlastnického práva k pozemku zastavěnému objektem [adresa], v [obec]. Konkrétní rozsah předmětu sporu specifikovali opíraje se o geometrický plán [číslo] 2014 (dále jen "geometrický plán"), k jehož schválení katastrálním úřadem však nedošlo. Žalobci tvrdili, že vlastnické právo k části předmětných nemovitostí (v rozsahu specifikovaném dle nového geometrického plánu [číslo] 2019) nabyli vydržením. Žalovaní jsou jako vlastníci nemovitostí vedeni v katastru nemovitostí, konkrétně žalovaný 1) je veden jako výlučný vlastník pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] žalovaná 2) je výlučnou vlastnicí pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] vše k. ú. [obec]. V průběhu řízení pak žalobci soudu zaslali aktualizovaný geometrický plán pod [číslo] 2019. 2. Žalovaní shodně považovali žalobu za nedůvodnou, pro nenaplnění podmínek vydržení vlastnického práva ze strany žalobců, resp. jejich právních předchůdců. Dle žalovaného 1) zde existuje pouze subjektivní přesvědčení žalobců o tom, že jim vlastnické právo svědčí. Žalobci však nemohli být z objektivních důvodů v dobré víře, že jim vlastnické právo k pozemkům náleží. Žalovaná 2) sporovala, že by žalobci nabyli vlastnictví k předmětu sporu vydržením, jelikož nemohli být řádnými ani poctivými držiteli. Jednak jejich právní předchůdci, pan [příjmení] a paní [příjmení], si byli vědomi, že nejsou vlastníky předmětu sporu, což mělo být zřejmé z toho, že v roce 1984 žádali žalovanou 2) o prodej pozemku parc. [číslo] to bezvýsledně. Dále pak i přímo žalobkyně a) požádala žalovanou 2) o prodej pozemku parc. [číslo] opět bezvýsledně. Geometrický plán, jímž žalobci specifikují předmět sporu, žalovaná 2) neuznává. 3. Žalobkyně a) ve své replice k vyjádření žalované 2) ze dne [datum] uvedla, že v roce 2014 byla Stavebním úřadem v [obec] vyzvána k dokončení rekonstrukce stavby domu [adresa], která byla údajně povolena již v 1976, následně navštívila tehdejšího starostu žalované 2), kde jí bylo sděleno, že nemovité věci (chlívek a sklep) stojí na obecním pozemku a byla vyzvána k jejich odstranění. Nevyhovění žádosti o prodej nemovitosti a neschválení geometrického plánu ze strany žalované 2) považovala žalobkyně a) za diskriminační. 4. Z výpisu z katastru nemovitostí pro k.ú. [obec], konkrétně z [list vlastnictví], [číslo] [číslo] byly zjištěny následující skutečnosti. Žalobci jsou vlastníky pozemků parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], a dále pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], a to v rozsahu ideální 3/4 ve prospěch žalobkyně a) a v rozsahu ideální 1/4 ve prospěch žalobce b). Vlastnické právo k nemovitostem nabyli žalobci jednak na základě usnesení soudu o schválení dědické dohody z roku 2007, tak také žalobkyně a) od paní [jméno] [příjmení] na základě darovací smlouvy z roku 2014. [příjmení] pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] a parc. [číslo] v k.ú. [obec], je žalovaný 1) a vlastníkem pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] je žalovaná 2). Z výzvy Městského úřadu Bystřice nad Pernštejnem, odboru územního plánování a stavebního řádu, ve spojení s usnesením ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobci byli tímto správním orgánem vyzváni k podání žádosti o zahájení řízení o předběžné otázce, konkrétně žaloby na určení vlastnického práva k pozemku zastavěného objektem [adresa], v k.ú. [obec]. Místní poměry byly soudem zjištěny jednak na základě snímku z katastrální mapy, geometrických plánů [číslo] 2014 a následně [číslo] 2019, tak také na základě ohledání místa samého. Rozhodnutím o přípustnosti stavby ze dne [datum] byla povolena rekonstrukce hospodářských místností na parc. [číslo] v k.ú. [obec], termín pro provedení stavby byl stanoven do [datum]. Z dopisu [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ze dne [datum] adresovanému Místnímu národnímu výboru (MNV) [obec] bylo zjištěno, že jeho obsahem je žádost o odprodej části parcely [číslo] do osobního vlastnictví za účelem výstavby chléva. Ze stanoviska MNV [obec] ze dne 13. 8. 1984, č. j. 678/94, vyplynulo, že MNV reagovalo na žádost právních předchůdců žalobců oznámením, že jim požadovaná část pozemku nemůže být prodána, nýbrž toliko přidělena do osobního užívání. Z emailu žalobkyně a) ze dne [datum] adresovaného starostovi obce Horní Rožínka, vyplynulo, že tato žádala o převod pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] k.ú. [obec], a to z důvodu, že se na nich nachází dům [adresa] a další objekty. Z žádosti právních předchůdců žalobců o opravu plotu, jakož i reakce ONV ve Žďáře nad [jméno], odboru dopravy, bylo zjištěno, že tento souhlasil s výměnou plotu, avšak s podmínkami, zejména že oplocení mělo být posunuto o 0,5 m dovnitř parcely oproti stávajícímu plotu. Souhlas tohoto správního orgánu obsahuje dovětek, že nenahrazuje stavební povolení, je toliko dokladem ohlášení, které je nutno předložit MNV. Z prohlášení pana [jméno] [příjmení] ze dne [datum], včetně mapy, bylo zjištěno, že drátěný plot na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], měl být postaven přibližně od roku 1991. Ze stavebního povolení bylo zjištěno, že toto se týkalo stavby plotu. Z výpisu z pozemkové knihy pro k.ú. [obec], číslo seznamu III bylo zjištěno, že pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] jsou označeny jako veřejná cesta a veřejný statek. Z žádosti o zápis majetku obce ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná 2) požádala, mimo jiné ve vztahu k pozemku parc. [číslo] o zápis vlastnictví žalované 2), a to ve smyslu § 2 zákona č. 172/1991 Sb. Ze srovnávacího sestavení parcel dřívější pozemkové evidence a katastru nemovitostí bylo zjištěno, že pozemku parc. [číslo] (o výměře 36 m2) dle dřívější pozemkové evidence odpovídají pozemky parc. [číslo] (o výměře 5 m2) a další dva pozemky. 5. Z připojeného spisu Městského úřadu Bystřice nad Pernštejnem, odboru územního plánování a stavebního řádu, sp. zn. OÚP/17699/2015, konkrétně z oznámení o zahájení řízení ze dne [datum] bylo zjištěno, že bylo zahájeno řízení o odstranění stavby žalobců. Na základě doložené projektové dokumentace měly být provedeny stavební úpravy hospodářských místností spočívající ve vybourání obvodového zdiva, které mělo být nahrazeno novým, včetně nadezdívek při zachování stávající konstrukce krovu včetně krytiny. Správním orgánem zjištěný stav však neodpovídal výkresové části projektové dokumentace, a to konkrétně v tvaru střešní konstrukce v severovýchodním nároží stavby, odlišném řešení komínových těles, okenních otvorů atd. 6. Dle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) se lze žalobou domáhat určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Určovací žaloba je preventivního charakteru a má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu, a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Soud se proto předně zabýval, zda žalobcům naléhavý právní zájem svědčí. Dle ustálené judikatury vyšších soudů platí, že navrhuje-li žalobce určení svého vlastnického práva k nemovitosti, které se zapisuje do katastru nemovitostí, je na požadovaném určení vždy naléhavý právní zájem, má-li být soudní rozhodnutí určující právo zaznamenáno do katastru nemovitostí a tímto způsobem dosaženo shody mezi stavem právním a stavem zapsaným v katastru nemovitostí České republiky. To se týká právě tohoto případu, neboť žalobci tvrdili, že jsou vlastníky pozemků označených v žalobě, resp. jejich označených částí, avšak v katastru nemovitostí jsou zapsáni jako vlastníci žalovaní. Proto soud dospěl k závěru, že žalobcům naléhavý právní zájem na jimi požadovaném určení svědčí, neboť určovací rozhodnutí by sloužilo jako podklad pro změnu vlastnického práva v katastru nemovitostí, což je umocňováno skutečností, že žalobci byli navíc příslušným stavebním úřadem k podání určovací žaloby vyzváni. Pokud jde o pasivní věcnou legitimaci, tak účastníky řízení o určení právního poměru nebo práva musí být všichni ti, o jejichž práva či povinnosti v řízení jde, což v případě určení vlastnického práva k nemovité věci znamená, že žaloba musí směřovat proti všem osobám, které jsou jako vlastníci zapsáni v katastru nemovitostí. <i>7. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb