8 C 65/2021-50 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 20 967,33 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že mezi společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitelka“) a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] (dále jen„ smlouva“), jejíž nedílnou součástí jsou Smluvní podmínky. Na základě této smlouvy poskytla původní věřitelka žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě zavázal původní věřitelce zaplatit částku ve výši 10 849 Kč, představující úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 997 Kč, odměnu za zpracování a doručení ve výši 4 130 Kč a částku za administrativní činnost ve výši 4 722 Kč. Žalovaný se celkovou dlužnou částku zavázal uhradit v 45 týdenních splátkách po částce 575 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Původní věřitelka posoudila s odbornou péči schopnost žalovaného úvěr splácet, byl dotázán na své poměry, což bylo zaznamenáno do zákaznického karty žalovaného. Žalovaný však splátky nehradil řádně a včas, poslední splátku uhradil [datum]. Ke dni [datum] činila dlužná jistina 14 408,62 Kč a dlužný poplatek 8 758,71 Kč. Po té bylo ještě žalovaným částečně hrazeno, celkem 2 200 Kč. Od [datum] požadovala žalobkyně úrok z neuhrazené jistiny ve výši 13 280,02 Kč, úrokem 29 % ročně, sjednaným na druhé straně Smlouvy o zápůjčce. Původní věřitelka postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] pohledávku za žalovaným na žalobkyni. O změně věřitele byl žalovaný písemně vyrozuměn. Před podáním žaloby žalovaný svůj dluh žalobkyni neuhradil, žalobkyně tak požaduje uhrazení dlužné jistiny, dlužného poplatku, úroků z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení a úroků ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny za období od [datum] do zaplacení. 2. Ve vyjádření ze dne [datum] žalobkyně doplnila, že původní věřitelka neměla důvod pochybovat o správnosti tvrzení žalovaného uvedených v zákaznické kartě, kopie dokladů žalovaným předložených k dispozici nejsou, neboť se pouze předkládají při sjednávání smlouvy. Ve smlouvě ani podmínkách nebylo výslovně sjednáno, že se pohledávka po splatnosti poslední předepsané splátky, tedy po dni [datum] dále neúročí. 3. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil. 4. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, když současně účastníci proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání neměli námitek (žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již při podání návrhu a žalovaný se na výzvu soudu k vyjádření k tomuto postupu s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. nevyjádřil). Proto soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. 5. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že mezi původní věřitelkou a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě původní věřitelka poskytla žalovanému částku 15 000 Kč, žalovaný tyto peněžní prostředky převzal v hotovosti při podpisu uvedené smlouvy, což stvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal jistinu půjčky 15 000 Kč a spojené poplatky v celkové výši 10 849 Kč sestávající z úroku 1 997 Kč, částky za zpracování 4 130 Kč a částky za administrativní činnosti 4 722 Kč vrátit v hotovostních 45 týdenních splátkách po částce 575 Kč. Z karty zákazníka ze dne [datum] soud zjistil, že původní věřitelka ověřila totožnost žalovaného z jeho občanského průkazu, žalovaný uvedl veškerá osobní data a informace o svém zaměstnání, měsíčním příjmu ve výši 12 698 Kč, měsíčních výdajích 6 000 Kč a předložil tři výplatní pásky. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], přílohy k této smlouvě – seznamu pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] a podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že společnost [právnická osoba], postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný byl o změně věřitele písemně vyrozuměn a vyzván k úhradě dlužné částky, oznámení bylo odesláno na adresu dalšího kontaktu dle smlouvy.Z předžalobní upomínky ze dne [datum] a podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. 7. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Mezi původní věřitelkou a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce, původní věřitelka ověřila úvěruschopnost žalovaného a poskytla mu částku 15 000 Kč, žalovaný si peníze převzal v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal tuto částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 10 849 Kč splatit v 45 týdenních hotovostních splátkách po částce 575 Kč, poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný splátky nehradil řádně a včas, do doby postoupení pohledávky uhradil celkem 3 376 Kč a po postoupení ještě 2 200 Kč. Původní věřitelka pohledávku za žalovaným postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni. <i>8. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>Podle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.</i> <i>Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> 9. Na základě shora zjištěných skutečností, dospěl soud k závěru, že je návrh důvodný. Mezi žalovaným a původním věřitelem byla uzavřena smlouva o zápůjčce podle ust. § 2390 a násl. obč. zák. č. 89/2012 Sb. a zejména pak podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Na základě těchto smluv poskytl původní věřitel žalovanému úvěr, který se žalovaný zavázal splácet spolu se sjednanými úroky a poplatky v dohodnutých splátkách. Žalovaný však původnímu věřiteli uhradil pouze část dlužných částek, jak je uvedeno shora. Protože žalovaný neuhradil úvěr řádně a včas a dostal se do prodlení, je povinen zaplatit žalobkyni též úrok z prodlení (§ 1970 o. z.), jehož výše vyplývá z vládního nařízení č. 351/2013 Sb. 10. Podle ust. 142 odst. 1 o.s.ř. má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení. Tyto představují soudní poplatek ve výši 839 Kč, odměnu za zastupování advokátem ve výši 900 Kč (tři úkony po 300 Kč, § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zejména vyhl. č. 120/2014 Sb., převzetí věci, sepis žaloby a předžalobní upomínka), hotové výdaje 300 Kč (tři úkony po 100 Kč, § 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb.), a daň s přidané hodnoty ve výši 252 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) Tyto náklady je žalovaný povinen zaplatit k rukám advokáta, který žalobkyni zastupoval.