10 C 20/2022-44 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 10. 11. 2021 po žalovaném domáhala zaplacení 2 354 Kč s příslušenstvím z titulu pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným, jejímž předmětem bylo životní pojištění [anonymizována dvě slova], s počátkem pojištění [datum]. Pojistné bylo sjednáno ve výši 426 Kč měsíčně. Pojištění zaniklo ke dni 1. 7. 2021 z důvodu neplacení pojištění ze strany žalovaného. Za období od 1. 3. 2021 do 1. 7. 2021 žalobkyně po žalovaném požadovala uhradit dluh ve výši 2 354 Kč, a to s příslušenstvím, tedy zákonným úrokem z prodlení z dlužné částky, který byl pro období od 2. 7. 2021 do 10. 11. 2021 kapitalizován částkou 72 Kč. Žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni nevyrovnal ani v reakci na zaslanou předžalobní upomínku ze dne 20. 10. 2021. Žalobkyně a její právní zástupce se z jednání omluvili, souhlasili s tím, aby soud jednal v jejich nepřítomnosti. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ani se nedostavil k jednání, ani se neomluvil, ač byl k jednání řádně a včas předvolán. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a jednal v nepřítomnosti účastníků. Provedeným řízením má soud za prokázané, že žaloba je důvodná, proto jí vyhověl, když mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena pojistná smlouva [číslo] podle ustanovení § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), s počátkem pojištění [datum]. Žalovaný byl povinen hradit lhůtní pojistné ve výši 426 Kč měsíčně. Předmětná smlouva zanikla ke dni 30. 6. 2021 pro nehrazení pojistného, v souladu s ust. § 2804 o. z. Dluh žalovaného sestává z poměrné části pojistného ve výši 2 354 Kč. Protože žalovaný dlužnou částku nezaplatil, dostal se do prodlení ve smyslu § 1968 o. z., a žalobkyni tudíž náleží rovněž úroky z prodlení v zákonné výši dle § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kdy tyto úroky žalobkyně požadovala toliko kapitalizované za období od 2. 7. 2021 do 10. 11. 2021 ve výši 72 Kč. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 354 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava, předžalobní výzva, sepis žaloby), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud posoudil žalobu podanou žalobkyní jakožto návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech tak, jak to předpokládá ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu. Je totiž zřejmé, že žalobkyně podala ke zdejšímu soudu více obdobných žalob, které se liší pouze osobou žalovaného a výší dlužného pojistného. Nejedná se tedy o skutkově i právně složité věci, které by se vyskytovaly v rámci podnikání žalobkyně výjimečně. Tento rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné, obsahuje odůvodnění ve zkráceném znění podle § 157 odst. 4 o. s. ř.