10 C 359/2021-41 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 31. 8. 2021 domáhala na žalovaném zaplacení částky 12 499,50 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně žalobní návrh odůvodnila tak, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen jako„ původní věřitelka“) dne 9. 7. 2018 prostřednictvím komunikačních prostředků na dálku smlouvu o úvěru, na jejímž základě původní věřitelka poskytla žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč bankovním převodem na účet žalovaného č. [bankovní účet], který se žalovaný zavázal původní věřitelce vrátit včetně poplatku za prodloužení splatnosti ve výši 2 499,50 Kč nejpozději do 10. 10. 2018. Žalovaný však do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil a je v prodlení. Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu upomínkou ze dne 16. 5. 2021. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 1. 1. 2021 s původní věřitelkou. 2. Žalobkyně a její právní zástupce se z jednání omluvili, souhlasili s tím, aby soud jednal v jejich nepřítomnosti. Žalovaný se k jednání nedostavil, ani se neomluvil, ač k němu byl řádně a včas předvolán. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a jednal v jejich nepřítomnosti. 3. Soud provedl ve věci dokazování listinami předloženými žalobkyní. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, všeobecných obchodních podmínek, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, soud zjistil, že žalovaný uzavřel s původní věřitelkou smlouvu, podle níž se původní věřitelka zavázala žalovanému poskytnout bezhotovostně na jeho účet [číslo] bezúročně finanční prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit ve 2 splátkách, nejpozději do 9. 9. 2018. Dodatkem ke smlouvě ze dne 9. 7. 2018 uzavřeným mezi původní věřitelkou a žalovaným bylo sjednáno odložení termínu splatnosti o 30 dní, do 10. 10. 2018, žalovaný se zavázal zaplatit původní věřitelce poplatek za prodloužení termínu splatnosti ve výši 2 499,50 Kč nejpozději 5 dnů před termínem splatnosti stanoveným smlouvou. Z platební informace bylo zjištěno, že 9. 7. 2018 bylo na účet č. [bankovní účet] poukázáno 10 000 Kč s variabilním symbolem [číslo], kdy v poznámce bylo uvedeno„ Půjčka [číslo]. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021 uzavřené mezi původní věřitelkou a žalobkyní, seznamu postupovaných pohledávek, a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 5. 2021 soud zjistil, že žalovaná pohledávka byla platně a účinně postoupena na žalobkyni a že původní věřitelka vyrozuměla žalovaného o postoupení pohledávky na žalobkyni. Z výzvy k úhradě ze dne 16. 5. 2021, včetně podacího lístku z téhož dne, bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě žalované částky. Žalovaný netvrdil, ani neprokázal, že by žalobkyni na žalovanou částku něčeho uhradil. 4. Na základě provedeného dokazování má soud za zcela prokázané, že žalobkyně disponuje pohledávkou za žalovaným, kterou nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021 od původní věřitelky, přičemž právním důvodem postoupené pohledávky byla smlouva, ve znění dodatku ke smlouvě, ze dne 9. 7. 2018. Původní věřitelka poskytla žalovanému bezúročně finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, které se žalovaný zavázal uhradit v prodloužené lhůtě splatnosti do 10. 10. 2018, a to za poplatek 2 499,50 Kč. Žalovaný však svoji povinnost řádně nesplnil, částku 12 499,50 Kč do 10. 10. 2018 neuhradil, neučinil tak ani na základě předžalobní výzvy žalobkyně. 5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením [číslo] Sb. Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 6. Ve světle citovaných ustanovení soud posoudil po právní stránce žalobu ohledně nároku ze smlouvy o zápůjčce jako důvodnou. Původní věřitelka splnila své povinnosti ze smlouvy, když žalovanému poskytla peněžní prostředky. Naopak žalovaný svůj díl závazku nesplnil, jelikož poskytnuté peněžní prostředky původní věřitelce řádně nevrátil. Žalovaný tedy nezaplatil část dluhu ve výši 12 499,50 Kč se splatností 10. 10. 2018 a dostal se tak do prodlení s plněním peněžitého závazku, za což je po právu sankcionován úrokem z prodlení. Původní věřitelka následně postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. S ohledem na shora uvedené skutečnosti shledal soud žalobu důvodnou a zavázal proto žalovaného k úhradě dlužné částky spolu se zákonnými úroky z prodlení. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 499,50 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Soud posoudil žalobu podanou žalobkyní jakožto návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech tak, jak to předpokládá ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu. Je totiž zřejmé, že žalobkyně podala ke zdejšímu soudu více obdobných žalob (např. 8 C 3/2022, 6 C 299/2021 či 10 C 371/2021), které se liší pouze osobou žalovaného, výší poskytnutých finančních prostředků a výší dlužné částky. Nejedná se tedy o skutkově i právně složité věci, které by se vyskytovaly v rámci podnikání žalobkyně výjimečně.