10 C 369/2021-31 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 16. 9. 2021 domáhala proti žalované zaplacení 8 971 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. [datum] ze dne [číslo] uzavřené prostřednictvím komunikačních prostředků na dálku. Žalobkyně žalované na základě uzavřené smlouvy poskytla dne 22. 1. 2021 úvěr v částce 6 000 Kč, žalovaná se zavázala jej splatit nejpozději do 19. 2. 2021. Pro případ prodlení žalované se splacením úvěru byla v čl. [anonymizováno] smlouvy o úvěru sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně. Následně účastníci ujednali prodloužení doby splatnosti úvěru do 14. 3. 2021 za poplatek 1 855 Kč. Žalovaná však úvěr řádně nesplatila, žalobkyně proto požaduje vrácení jistiny úvěru ve výši 6 000 Kč, zaplacení poplatku ve výši 1 855 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 6 000 Kč 15. 3. 2021 do zaplacení a kapitalizovanou smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 6 000 Kč od 15. 3. 2021 do 16. 9. 2021, tedy ve výši 1 116 Kč. Žalobkyně žalovanou marně vyzvala k úhradě žalované částky předžalobní výzvou. Žalobkyně a její právní zástupkyně se z jednání omluvily, souhlasily s tím, aby soud jednal v jejich nepřítomnosti. Žalovaná se k jednání nedostavila, ani se neomluvila, ač k němu byla řádně a včas předvolána. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a jednal v jejich nepřítomnosti. Na základě provedeného dokazování bylo zjištěno, že žalobkyně disponuje pohledávkou za žalovanou vzniklou na základě smlouvy [číslo] ze dne [datum], na základě níž žalobkyně poskytla žalované bezúročně finanční prostředky ve výši 6 000 Kč, které se žalovaná zavázala ve sjednané době vrátit a současně se pro případ svého prodlení s úhradou zavázala žalobkyni uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Soud tak nárok žalobkyně právně posoudil jako nárok ze smlouvy o zápůjčce dle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). Protože žalovaná finanční prostředky žalobkyni ve sjednané lhůtě nevrátila, dostala se do prodlení dle § 1968 o.z., za což je po právu sankcionována úrokem z prodlení dle § 1970 o.z., ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jakož i sjednanou smluvní pokutu dle § 2048 o.z. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8 971 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava, předžalobní výzva, sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud posoudil žalobu podanou žalobkyní jakožto návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech tak, jak to předpokládá ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu. Je totiž zřejmé, že žalobkyně podala ke zdejšímu soudu více obdobných žalob, které se liší pouze osobou žalovaného a výší dlužné částky. Nejedná se tedy o skutkově i právně složité věci, které by se vyskytovaly v rámci podnikání žalobkyně výjimečně. Tento rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné, obsahuje odůvodnění ve zkráceném znění podle § 157 odst. 4 o. s. ř.