10 C 43/2022-33 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 24. 11. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení 1 510 Kč s příslušenstvím. Žalobní návrh odůvodnila tím, že žalovaný dne 4. 9. 2019 nastoupil přepravu na lince právní předchůdkyně žalobkyně, a to [právnická osoba] podnik města Jihlava, a.s., [IČO] (dále jen„ původní věřitelka“). Mezi žalovaným a původní věřitelkou tak došlo k uzavření smlouvy o přepravě osob. Při kontrole revizorem bylo zjištěno, že žalovaný nastoupil přepravu bez platného jízdního dokladu. Žalovanému proto bylo předepsáno neuhrazené jízdné ve výši 10 Kč dle Tarifu jízdného a přirážka k jízdnému ve výši 1 500 Kč, a to dle § 18a zákona o silniční dopravě a § 37 zákona o drahách, k jejichž zaplacení byl žalovaný na místě vyzván. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, a to ani na základě zaslané písemné výzvy. Předmětná pohledávka pak byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 4. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný však dlužnou částku ve výši 1 510 Kč ani přes zaslanou předžalobní výzvu žalobkyně neuhradil. 2. Žalobkyně a její právní zástupce se z jednání omluvili, souhlasili s tím, aby soud jednal v jejich nepřítomnosti. Žalovaný se k jednání nedostavil, ani se neomluvil, ač k němu byl řádně a včas předvolán. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a jednal v jejich nepřítomnosti. 3. Provedeným řízením má soud za prokázané, že žaloba je důvodná, proto jí soud vyhověl. Mezi žalovaným a původní věřitelkou byla uzavřena dne 4. 9. 2019 smlouva o přepravě osob podle ust. § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Z důkazů provedených v řízení, a to zejména ze zápisu o provedené přepravní kontrole [variabilní symbol] ze dne 4. 9. 2019 a ze Smluvních přepravních podmínek a Tarifu jízdného původní věřitelky, bylo zjištěno, že se žalovaný při jízdě MHD v [obec] provozovanou původní věřitelkou neprokázal platným jízdním dokladem, čímž nesplnil povinnost uloženou mu ustanovením § 18a odst. 2 zákona o silniční dopravě a přepravními podmínkami. Přepravní přirážku je pak žalovaný povinen uhradit v souladu s ustanovením § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., za použití smluvních přepravních podmínek původní věřitelky. V souladu s citovanými právními předpisy a přepravními podmínkami byla původní věřitelkou ke stanovenému jízdnému připočtena zákonná přirážka. Aktivní legitimaci žalobkyně má soud za prokázanou z oznámení postupitele o postoupení pohledávky a str. 1 přílohy smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené v souladu s § 1879 a násl. o. z. Žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil ani přes předžalobní upomínku ze dne 2. 7. 2021. 4. S poukazem na shora uvedené skutečnosti shledal soud žalobu důvodnou, a zavázal žalovaného k úhradě částky dle žaloby. Protože se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením žalované částky ve výši 1 510 Kč, je povinen zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení podle § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 10 % z částky 1 510 Kč od 20. 9. 2019 do zaplacení. 5. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142a odst. 1 o. s. ř. a jejich náhradu přiznal ve věci úspěšné žalobkyni, která před podáním žaloby žalovaného o zaplacení prostřednictvím právního zástupce písemně upomínala. Náklady za právní zastoupení soud přiznal ve snížené výši podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“) s přihlédnutím ke skutečnosti, že žaloba byla podána na ustáleném vzoru, právní zástupce žalobkyně zastupuje opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a jedná se o zaplacení částky do 50 000 Kč Náklady žalobkyně tak činí soudní poplatek 400 Kč, odměna za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka a sepis žaloby) po 200 Kč dle § 14b odst. 1 a 4 a. t., paušální režie po 100 Kč za každý z uvedených tří úkonů právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada 21% DPH ve výši 189 Kč; celkem tedy náhrada nákladů řízení činí 1 489 Kč. 6. Tento rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné, obsahuje odůvodnění podle § 157 odst. 4 o. s. ř.