10 C 52/2022-40 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 2. 11. 2021 domáhala po žalované zaplacení 22 000 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně návrh odůvodnila tím, že žalovaná dne [datum] uzavřela se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitelka“), smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy původní věřitelka poskytla žalované bezúčelový hotovostní úvěr ve výši 22 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vrátit úrokem ve výši 15 % ročně, a to ve 14 splátkách, kdy poslední byla splatná ke dni 7. 11. 2018. Žalovaná na tuto svoji povinnost neuhradila ničeho. Žalobkyně uzavřela s původní věřitelkou smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019, kterou byla předmětná pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani po zaslané předžalobní upomínce ze dne 26. 2. 2020. 2. Žalobkyně a její právní zástupce se z jednání omluvili, souhlasili s tím, aby soud jednal v jejich nepřítomnosti. Žalovaný se k jednání nedostavil, ani se neomluvil, ač k němu byl řádně a včas předvolán. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a jednal v jejich nepřítomnosti. 3. Soud ve věci provedl dokazování listinami předloženými žalobkyní. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum], předpisu splátek, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a informací pro spotřebitele soud zjistil, že původní věřitelka se zavázala poskytnout žalované částku 22 000 Kč, žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 17 998 Kč, sestávajícím z částky 2 118 Kč jako úroku, částky 8 800 Kč jako úhrady za poskytnutí úvěru, částky 1 580 Kč na vyhodnocení úvěru a částky 5 500 Kč za inkasní poplatek. Žalovaná tak měla původní věřitelce vrátit celkem částku 39 998 Kč v 14 měsíčních splátkách ve výši 2 857 Kč. Byla ujednána ztráta výhody splátek pro případ prodlení s úhradou splátek delšího 30 dnů i přes výzvu původní věřitelky. Z žádosti o úvěr, pracovní smlouvy a výplatních pásek žalované za měsíce květen až červenec 2017 soud zjistil, že původní věřitelka posoudila úvěruschopnost žalované. Z tvrzení žalobkyně, které žalovaná nikterak nesporovala, soud zjistil, že původní věřitelka žalované poskytla úvěr ve výši 22 000 Kč, avšak žalovaná původní věřitelce jistinu úvěru ve výši 22 000 Kč s úrokem ve výši 15 % ročně řádně nevrátila. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 soud zjistil, že pohledávka původní věřitelky za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. Z předžalobní výzvy ze dne 26. 2. 2020 včetně podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k zaplacení žalované částky. 4. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav věci. Původní věřitelka poté, co posoudila úvěruschopnost žalované, poskytla žalované na základě smlouvy ze dne [datum] peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč. Žalovaná se zavázala původní věřitelce peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 15 % ročně a poplatky za poskytnuté služby, ve 14 měsíčních splátkách. Splatnost poslední splátky byla ke dni 7. 11. 2018, žalovaná původní věřitelce nevrátila ničeho. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019. Žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila ani přes předžalobní výzvu ze dne 26. 2. 2020. 5. Provedeným řízením má soud za prokázané, že žaloba je důvodná, proto jí vyhověl, když mezi žalovanou a původní věřitelkou jakožto právní předchůdkyní žalobkyně byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, přičemž žalovaná nesplnila své povinnosti z ní vyplývající řádně, když nevrátila původní věřitelce na dlužné jistině částku ve výši částku 22 000 Kč a úrok ve výši 15 % ročně z této částky od 7. 9. 2017 do zaplacení. Protože se žalovaná dostala do prodlení se zaplacením ve smyslu § 1968 o. z., je kromě jistiny pohledávky a úroku povinna dle § 1970 o. z. zaplatit žalobkyni i zákonné úroky z prodlení z částky 22 000 Kč ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od 7. 9. 2017 do zaplacení. Aktivní legitimaci žalobkyně má soud za prokázanou ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 uzavřenou dle ust. § 1879 a násl. o. z. mezi původní věřitelkou jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 332 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 880 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 22 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Soud posoudil žalobu podanou žalobkyní jakožto návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech tak, jak to předpokládá ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu. Je totiž zřejmé, že žalobkyně podala ke zdejšímu soudu více obdobných žalob, které se liší pouze osobou žalovaného, výší poskytnutého úvěru a výší dlužné částky. Nejedná se tedy o skutkově i právně složité věci, které by se vyskytovaly v rámci podnikání žalobce výjimečně.