10 C 65/2022-37 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 7. 12. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení 1 530 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného jízdného a přirážky k jízdnému. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nedostavil se k jednání soudu, ani se neomluvil, ač k němu byl řádně a včas předvolán. Žalobkyně a její právní zástupce se z jednání omluvili. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a jednal v nepřítomnosti účastníků. Na základě provedeného dokazování bylo zjištěno, že žalovaný dne 6. 9. 2021 cestoval autobusem – linkou 195, tj. vozidlem veřejné hromadné dopravy provozovaného žalobkyní, kdy se však na výzvu kontrolora neprokázal platným jízdním dokladem, o čemž byl sepsán zápis o provedené k přepravní kontrole [číslo] [variabilní symbol], jehož stejnopis si žalovaný převzal a podepsal. V návaznosti na toto porušení povinností cestujícího, resp. přepravního řádu a smluvních přepravních podmínek žalobkyně, požadovala žalobkyně po žalovaném zaplacení jízdného ve výši 30 Kč a též přirážky ve výši 1 500 Kč, to vše splatné v den přepravní kontroly. Žalovaný však uvedenou částku žalobkyni neuhradil a svůj dluh nevyrovnal ani v reakci na předžalobní upomínku ze dne 18. 11. 2021. Provedeným řízením má soud za prokázané, že žaloba je důvodná, proto jí soud vyhověl, když žalovaný fakticky uzavřel se žalobkyní smlouvu o přepravě ve smyslu ustanovení § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), ovšem žalovaný se při jízdě MHD provozovanou žalobkyní (autobusem linky 195) neprokázal platným jízdním dokladem, a proto mu podle platného tarifu žalobkyně byla k jízdnému ve výši 30 Kč vyúčtována zvláštní přirážka ve výši 1 500 Kč, a to v souladu s § 18a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, a § 7 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu. Žalovaný celkovou částku 1 530 Kč žalobkyni řádně neuhradil, dostal se tak do prodlení ve smyslu § 1968 o.z., proto soud žalobkyni přiznal dle § 1970 o.z. též nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 530 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka a sepis žaloby), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Tento rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné, obsahuje odůvodnění ve zkráceném znění podle § 157 odst. 4 o. s. ř.