10 C 67/2022-36 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 17. 12. 2021 domáhal na žalované zaplacení 1 689 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnil tak, že dne 24. 9. 2020 provedl přibližně v čase od 00:10 do 00:15 převoz žalované z ulice [ulice], [obec] do [nemocnice] k odbornému lékařskému vyšetření a odběru biologického materiálu, a to z důvodu řízení automobilu pod vlivem omamných a psychotropních látek. U žalované byla prokázána přítomnost návykové látky. Žalobce vyúčtoval žalované náklady na její převoz služebním vozidlem, kterým byly najety 2 km, a to částkou 13 Kč, dále požadoval náhradu nákladů na vyšetření krve ve výši 1 676 Kč. Žalobce vyzval žalovanou k zaplacení částky 1 689 Kč do 22. 6. 2021, tato však neuhradila ničeho. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ani se nedostavila k jednání soudu, ani se neomluvila, ač k němu byla řádně a včas předvolán. Žalobce se z jednání omluvil, a souhlasil s jednáním v jeho nepřítomnosti. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a jednal v nepřítomnosti účastníků. 3. Na základě provedeného dokazování bylo zjištěno, že žalovaná byla 24. 9. 2020 v čase od 00:10 do 00:15 za asistence dvou policistů žalobce převezena z ulice [ulice], [obec] do [nemocnice], poté co se podrobila testu DrugWipe 5SP na zjištění přítomnosti omamných a psychotropních látek v těle s pozitivním výsledkem. Žalobci vznikly náklady za dopravu služebním vozidlem z ulice [ulice], [obec] do [nemocnice], a zpět ve výši 13 Kč, kdy doprava byla provedena vozidlem ŠKODA OCTAVIA, [registrační značka], při průměrné ceně benzínu ve výši 32 Kč, kombinované spotřebě 6,6 l [číslo] km, vzdálenosti 2 km, základní náhradě za 1 km jízdy 4,20 Kč. Žalobci byla [nemocnice], příspěvkovou organizací za zdravotní výkony na žalované (tj. za cílené vyšetření lékařem, za odběr žilní krve a za odběr moči žalované) vystavena faktura na částku 874,97 Kč včetně DPH. Žalobci byly dále za imunochemické vyšetření žalované včetně stanovení kreatininu v její moči vyúčtovány Fakultní nemocnicí u sv. [jméno] v [obec] náklady ve výši 696,35 Kč (tj. součet součinu 2 x 326 Kč a částky 44,35 Kč) + 15% DPH, tedy ve výši 801 Kč. Žalobce vyúčtoval žalované náklady na převoz spočívající v náhradě za použití dopravního prostředku ve výši 13 Kč a náklady na vyšetření žalované ve výši 1 676 Kč, přičemž ji vyzval k úhradě nejpozději do 22. 6. 2021. 4. Dle § 20 odst. 1 písm. a) zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve znění pozdějších předpisů, byla žalovaná povinna podrobit se orientačnímu vyšetření a odbornému lékařskému vyšetření, neboť u ní bylo důvodné podezření, že pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky vykonává nebo vykonávala činnost, při níž by mohla ohrozit život nebo zdraví svoje nebo jiné osoby nebo poškodit majetek (řízení motorového vozidla). Příslušníci žalobce byli dle § 21 odst. 1 zákona č. 65/2017 Sb. oprávněni v rámci své působnosti a za podmínek stanovených jinými právními předpisy vyzvat žalovanou ke splnění povinnosti podrobit se orientačnímu vyšetření nebo odbornému lékařskému vyšetření. Dle § 22 odst. 2 zákona č. 65/2017 Sb. provádí odborné lékařské vyšetření poskytovatel zdravotních služeb, který splňuje podmínky pro provedení tohoto vyšetření v rámci jím poskytovaných zdravotních služeb podle zákona o zdravotních službách. Dle § 24 odst. 1 zákona č. 65/2017 Sb. náklady na odborné lékařské vyšetření hradí poskytovateli zdravotních služeb kromě jiného Policie České republiky, v rámci jejíž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření. Dle § 24 odst. 2 zákona č. 65/2017 Sb. části věty před středníkem uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření podle odstavce 1, náklady, které mu úhradou odborného lékařského vyšetření vznikly, prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky. Dle § 24 odst. 3 zákona č. 65/2017 Sb. část první věty před středníkem, náklady na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba. Dle § 24 odst. 5 zákona č. 65/2017 Sb. věty prvé a část druhé věty před středníkem toxikologické vyšetření hradí poskytovateli zdravotních služeb ten, kdo si toto vyšetření vyžádal, není-li uhrazená částka součástí nákladů řízení podle jiného právního předpisu a prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb toxikologické vyšetření, náklady, které mu úhradou toxikologického vyšetření vznikly. 5. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla důvodná. Soud má za to, že v daném případě vznikla žalované povinnost podrobit se odbornému lékařskému vyšetření dle § 20 odst. 1 písm. a) zákona č. 65/2017 Sb. a žalobci vznikla povinnost hradit poskytovateli zdravotních služeb náklady na odborné lékařské vyšetření ve smyslu § 24 odst. 1 zákona č. 65/2017 Sb. Protože se u žalované prokázala přítomnost omamných a psychotropních látek v těle, vznikla žalované povinnost uhradit žalobci náklady ve výši 13 Kč na její dopravu do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského (§ 24 odst. 3 zákona č. 65/2017 Sb. část první věty před středníkem), dále žalobcem uhrazené náklady odborného lékařského vyšetření žalované ve výši 874,97 Kč (§ 24 odst. 2 zákona č. 65/2017 Sb. části věty před středníkem), jakož i náklady toxikologického vyšetření žalované ve výši 801 Kč (§ 24 odst. 5 zákona č. 65/2017 Sb. věty prvé a část druhé věty před středníkem). Žalobce vyzval žalovanou k úhradě částky 1 689 Kč, splatnost stanovil na 22. 6. 2021, žalovaná se však dostala do prodlení s plněním peněžitého dluhu ve smyslu § 1968 o. z., žalobci tedy přísluší vedle jistiny též úroky z prodlení dle § 1970 o. z., jejichž výše je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 200 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky 100 Kč za každý ze dvou úkonů § 1 odst. 3 uvedené vyhlášky (tj. výzva k plnění a návrh ve věci samé, když opatření listinných důkazů a vyčíslení spotřeby soud nepovažoval za úkon ve smyslu § 1 odst. 3 uvedené vyhlášky, toliko za plnění povinnosti tvrzení a důkazní žalobce), neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. 7. Podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Jelikož žalobce je podle § 11 odst. 2 písm. a) zákona o soudních poplatcích od poplatkové povinnosti osvobozen, přešla na žalovanou povinnost zaplatit soudní poplatek za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu v částce 400 Kč (dle položky 2 odst. 1 písm. a sazebníku poplatků), soud proto žalované poplatkovou povinnost výrokem č. III tohoto rozsudku v uvedené výši uložil. 8. Tento rozsudek obsahuje odůvodnění ve zkráceném znění podle § 157 odst. 4 o. s. ř.