11 C 102/2022-23 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a [částka] s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) následující smlouvy o zápůjčce, na jejichž základě vznikly žalované dva dluhy, které dosud nevyrovnala. Dne [datum] byla uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaná se uvedenou částku zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši [částka], a to 60 týdenními splátkami po [částka] do [datum], kdy poslední splátka činila [částka]. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, ke dni [datum] činila dlužná jistina částku [částka] a souhrnný dlužný poplatek [částka], přičemž po tomto datu již neuhradila žalovaná do postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni ničeho, celkem tedy dle této smlouvy uhradila pouze [částka]. Tím, že se dostala do prodlení se sjednanými úhradami, vznikl právnímu předchůdci žalobkyně též nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení. Následně došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni, která žalovanou vyzývala k úhradě, ale marně, a proto se se svým nárokem obrátila k soudu, kdy po žalované požadovala dlužnou jistinu [částka], dlužnou částku poplatku [částka], úrok 28 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] v kapitalizované výši [částka], kapitalizovaný zákonný úrok z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], dále zákonný úrok ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] ode dne [datum] do zaplacení a úrok ve výši 28% ročně z částky [částka] ode dne [datum] do zaplacení. Dále dne [datum] byla uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaná se uvedenou částku zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši [částka], a to 60 týdenními splátkami po [částka] do [datum]. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, ke dni [datum] činila dlužná jistina částku [částka] a souhrnný dlužný poplatek [částka], přičemž po tomto datu již neuhradila žalovaná do postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni ničeho, celkem tedy dle této smlouvy uhradila pouze [částka]. Tím, že se dostala do prodlení se sjednanými úhradami, vznikl právnímu předchůdci žalobkyně též nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení. Následně došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni, která žalovanou vyzývala k úhradě, ale marně, a proto se se svým nárokem obrátila k soudu, kdy po žalované požadovala dlužnou jistinu [částka], dlužnou částku poplatku [částka], úrok 28 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] v kapitalizované výši [částka], kapitalizovaný zákonný úrok z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], dále zákonný úrok ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] ode dne [datum] do zaplacení a úrok ve výši 28% ročně z částky [částka] ode dne [datum] do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, proti tvrzením uvedeným v žalobě nijak nebrojila. 3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již při podání návrhu a žalovaná se na výzvu soudu k vyjádření k tomuto postupu s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. nevyjádřila). Proto soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. 4. V rámci dokazování soud provedl důkazy následujícími listinami, z nichž zjistil následující skutečnosti: 5. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalované částku [částka]. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit půjčenou částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši [částka], tj. celkem částku [částka] v 60 týdenních splátkách po [částka], respektive poslední splátka činila [částka]. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalované částku [částka]. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit půjčenou částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši [částka], tj. celkem částku [částka] v 60 týdenních splátkách po [částka], respektive poslední splátka činila [částka]. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a ze zaslaného oznámení žalobkyně a jejího právního předchůdce o postoupení pohledávky ze dne [datum] má soud za prokázané postoupení obou výše uvedených pohledávek žalobkyni. Z veřejného obchodního rejstříku soud dále zjistil, že právní předchůdce žalobkyně má od [datum] v předmětu podnikání zapsáno poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. 6. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázaný skutkový stav, a to že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně dvě smlouvy o zápůjčce podle ust. § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přičemž na první ze dne [datum] se vztahovalo ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a na druhou ze dne [datum] ustanovení § 1 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen„ spotřebitelský zákon“). Na základě výše uvedených smluv [číslo] ze dne [datum] a [číslo] ze dne [datum] byly tedy žalované poskytnuty dva úvěry. Žalovaná se zavázala poskytnuté úvěry právnímu předchůdci žalobkyně splatit, ale se splácením se dostala do prodlení, a nedostála tak svým závazkům, které pro ní vyplývaly z jednotlivých smluv o zápůjčce. Soud měl za prokázané také to, že smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávek za žalovanou na žalobkyni. Soud proto dospěl k závěru o důvodnosti podané žaloby. Vedle nároku na zaplacení jistin, smluvních úroků a poplatků vznikl žalobkyni i nárok na zaplacení úroku z prodlení jako sankce za prodlení s plněním jednotlivých týdenních splátek, a to podle ust. § 1968 a § 1970 o.z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroku z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Soud proto dospěl k závěru o důvodnosti podané žaloby, a proto jí vyhověl (výrok I. tohoto rozsudku). 7. O nákladech řízení rozhodl soud výrokem III. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1, kdy procesně úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému. Náklady řízení ve výši [částka] představují zaplacený soudní poplatek ve výši [částka] a náklady právního zastoupení v celkové částce [částka], sestávající z mimosmluvní odměny ve výši [částka] podle § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka a žaloba) po [částka], náhrady hotových výdajů ve výši [částka] podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. za uvedené tři úkony po [částka] a z částky [částka] jako náhrady DPH 21% v souladu s § 137 odst. 1, 3 o. s. ř. 8. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.