13 C 11/2022-34 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum], doplněném dne [datum], domáhala po žalovaném zaplacení částky 302 500 Kč spolu s příslušenstvím. Uvedla, že dne [datum] s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru [číslo] na základě které mu stejného dne poskytla úvěr ve výši 250 000 Kč, peněžní prostředky byly poukázány na bankovní účet č. [bankovní účet]. Vedlejším účastníkem úvěrové smlouvy byla [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO] (dále jen„ vedlejší účastník“), jejímž jediným jednatelem a společníkem byl ke dni podpisu úvěrové smlouvy žalovaný. Strany se dohodly, že úvěr 250 000 Kč bude žalovanému poskytnut s roční úrokovou sazbou 6 %, tj. za dobu trvání úvěrové smlouvy v částce 60 000 Kč. Žalovaný se zavázal peněžní prostředky vrátit nejpozději do [datum], a to včetně smluveného úroku s tím, že tyto úroky budou hrazeny pololetně. Mezi účastníky byla úvěrové smlouva sjednána jako účelová, žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vložit do kapitálu vedlejšího účastníka a ten je byl oprávněn použít pouze na koupi osobního automobilu do svého vlastnictví s tím, že nebyl oprávněn toto osobní vozidlo následně převést do vlastnictví jiné osoby nebo jej zatížit zástavním či jiným právem. Žalovaný žalobkyni uhradil pouze jednu platbu, a to dne [datum] částku 7 500 Kč. Žalobkyní byla započtena na úrok za období od [datum] do [datum] v částce 1 890 Kč a za období od [datum] do [datum] v částce 5 610 Kč. Žalobkyně ze zprávy o činnosti insolvenčního správce vypracované pro účely insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v [obec] pod sp. zn. [insolvenční spisová značka] zjistila, že vedlejší účastník žádné vozidlo nevlastní, resp. žádné vozidlo nebylo sepsáno do majetkové podstaty. Žalobkyně proto z důvodu porušení úvěrové smlouvy, když poskytnuté peněžní prostředky byly žalovaným použity k jinému než smluvenému účelu, od úvěrové smlouvy dne [datum] odstoupila a vyzvala žalovaného k úhradě celé dlužné částky. Zásilka s vyrozuměním o odstoupení od smlouvy se do dispozice žalovaného dostala dne [datum], žalovaný na ni však nijak nereagoval. 2. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě ze dne [datum] uvedl, že osobní automobil [právnická osoba] [anonymizováno] skutečně koupila, následně jej však použila a prodala v rámci své další podnikatelské činnosti, což jí úvěrová smlouva nezakazovala. S žalobkyní uzavřel v polovině roku 2020 dohodu o prodloužení splatnosti úvěru do [datum] s tím, že po skončení pandemie covid 19 obnoví svoji obchodní činnost a poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátí. Žalobkyně tak nyní žalobu podala předčasně. 3. Žalobkyně, její právní zástupce i žalovaný se z jednání nařízeného na den [datum] omluvili a souhlasili s tím, aby bylo jednáno v jejich nepřítomnosti, soud proto věc projednal a rozhodl bez jejich přítomnosti, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedeného dokazování. 4. Z úvěrové smlouvy [číslo] uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní jako úvěrující, žalovaným jako úvěrovaným a [právnická osoba] [anonymizováno] jako vedlejším účastníkem soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému částku 250 000 Kč, žalovaný se zavázal tyto finanční prostředky spolu s úrokem ve výši 6 % ročně z částky 250 000 Kč, tedy celkovou částku 310 000 Kč, vrátit nejpozději do [datum]. Finanční prostředky poskytnuté na základě této úvěrové smlouvy se žalovaný zavázal vložit do kapitálu vedlejšího účastníka, který byl oprávněn je použít pouze na nákupu osobního automobilu do svého vlastnictví. Strany smlouvy se dále dohodly na oprávnění vedlejšího účastníka využít toto vozidlo k provozování své podnikatelské činnosti, s tím, že vedlejší účastník nebyl oprávněn do doby vrácení poskytnutých peněžních prostředků včetně sjednaného smluvního úroku žalobkyni převést toto osobní vozidlo do vlastnictví jiné osoby nebo jej zatížit zástavním či jiným právem. 5. Z výpisu transakcí z bankovního účtu [číslo] [bankovní účet] ([právnická osoba]) soud zjistil, že uvedený bankovní účet je ve vlastnictví žalobkyně, dne [datum] z něho byla na bankovní účet vedený na jméno žalovaného ([bankovní účet]) převedena částka 250 000 Kč, dne [datum] na něj byla z bankovního účtu vedeného na jméno žalovaného poukázána částka 7 500 Kč. 6. Z odstoupení od smlouvy a předžalobní upomínky ze dne [datum] a připojeného podacího lístku a dodejky soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce odstoupila od smlouvy z důvodu použití poskytnutých peněžních prostředků v rozporu s úvěrovou smlouvou, jak žalobkyni vyplynulo z dokumentů vedených k insolvenčnímu řízení dlužníka – vedlejšího účastníka. Žalobkyně požadovala uhradit jistinu úvěru 250 000 Kč i smluvní úroky, tj. celkovou částku 302 500 Kč nejpozději do [datum]. Výzva byla žalovanému doručena [datum]. 7. Ze zprávy insolvenčního správce o stavu řízení ze dne [datum], zprávy o činnosti insolvenčního správce a hospodářské situaci dlužníka a soupisu majetkové podstaty soud zjistil, že v soupisu majetkové podstaty vedlejšího účastníka není vedeno žádné motorové vozidlo. [ulice] účastník je dle evidence motorových vozidel vlastníkem dvou vozidel, insolvenčnímu správci však není známo, kde se vozidla fyzicky nacházejí, žalovaný mu sdělil, že tyto vozidla již nevlastní. 8. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Mezi žalobkyní, žalovaným a [právnická osoba] [anonymizováno] byla dne [datum] uzavřena úvěrová smlouva. Žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 250 000 Kč za účelem jejich vložení do kapitálu vedlejšího účastníka na nákup osobního vozidla. Žalovaný se zavázal tyto finanční prostředky spolu s úroky vrátit do [datum] [ulice] účastník se zavázal do splacení těchto finančních prostředků včetně smluvního úroku ve výši 6 % ročně, tj. 60 000 Kč, osobní vozidlo nepřevést do vlastnictví jiné osoby, což nedodržel. Jak bylo prokázáno zprávami insolvenčního správce a potvrzeno i žalovaným, osobní automobil se ve vlastnictví vedlejšího účastníka nenachází. Žalobkyně využila svého oprávnění dle § 2400 občanského zákoníku a od úvěrové smlouvy odstoupila, žalovaného vyzvala k úhradě celé dlužné částky. Žalovaný však na svůj dluh nezaplatil ničeho. 9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 2400 občanského zákoníku mají-li být peněžní prostředky použity podle smlouvy pouze na určitý účel a úvěrovaný je použije na jiný účel, může úvěrující od smlouvy odstoupit a požadovat, aby úvěrovaný bez zbytečného odkladu vrátil, co od něho získal, i s úroky. To platí i tehdy, je-li použití peněz k smluvenému účelu nemožné. 11. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba byla důvodná. Mezi žalobkyní, žalovaným a vedlejším účastníkem byla platně uzavřena úvěrová smlouva, žalobkyně své povinnosti z této smlouvy splnila, žalovanému dne [datum] poskytla částku 250 000 Kč, jak bylo prokázáno výpisem z bankovního účtu žalobkyně. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky spolu s úroky ve výši 6 % ročně, tj. 60 000 Kč, vrátit nejpozději do [datum]. Úvěrová smlouva byla mezi účastníky sjednána jako účelová úvěrová smlouva, vedlejší účastník však svoji povinnost vlastnit vozidlo až do okamžiku splacení jistiny a úroku úvěru nesplnil, ještě před splacením úvěru vozidlo prodal, jak potvrdil ve svém vyjádření žalovaný a jak vyplývá i ze zpráv insolvenčního správce. Úvěrová smlouva nepřipouštěla možnost žádného převedení vozidla do vlastnictví jiné osoby nebo jeho zatížení zástavním či jiným právem, a to ani v rámci obchodní činnosti vedlejšího účastníka (čl. 4 písm. c) úvěrové smlouvy). Vozidlo tak bylo užito jiným, než dohodnutým způsobem, čímž ze strany vedlejšího účastníka (a tudíž i žalovaného, který byl jediným jednatelem a společníkem vedlejšího účastníka) došlo k závažnému porušení úvěrové smlouvy. Žalobkyně proto využila svého oprávnění a od úvěrové smlouvy platně odstoupila, žalovanému tak vznikla povinnost splatit celou dlužnou částku, tj. 250 000 Kč, spolu se sjednanými úroky do doby vrácení této jistiny. Žalovaný uhradil pouze 7 500 Kč, tuto platbu žalobkyně v souladu s § 1932 občanského zákoníku započetla na splátku úroků za období od [datum] do [datum]. Zbývající část jistiny i úroků žalovaný neuhradil, čímž se ve smyslu § 1968 občanského zákoníku dostal prodlení s plněním svého peněžitého dluhu a je povinen hradit také úroky z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku. Tvrzení, že splatnost úvěru byla posunuta na [datum], nebylo žalovaným nijak prokázáno a vzhledem k tomu, že se nedostavil k jednání, nemohl být soudem poučen dle § 118a o.s.ř. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 302 500 Kč sestávající z dlužné jistiny 250 000 Kč a dlužných splátek úroků (60 0