13 C 294/2021-46 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částek 4 747 Kč a 28 743 Kč s příslušenstvím. Následně svoji žalobu vzala ohledně částky 28 743 Kč s příslušenstvím zpět, jelikož soudu nemohla předložit listiny, o které svá žalobní tvrzení opírala. Ohledně částky 4 747 Kč žalobkyně žalobní návrh odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitelka“), smlouvu o zápůjčce [číslo]. Na základě této smlouvy poskytla původní věřitelka žalovanému peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč, žalovaný se zavázal vrátit tuto částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 2 901 Kč v pravidelných 45 týdenních splátkách po částce 154 Kč. Žalovaný splátky nehradil řádně a včas, poslední splátka byla uhrazena dne [datum], zbytek dlužné částky nezaplatil. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřené mezi původní věřitelkou a žalobkyní, došlo s účinností k témuž dni k postoupení pohledávky na žalobkyni. Žalovaný byl o změně věřitele informován. I přes upomínku však na svůj dluh neuhradil ničeho, žalobkyně se proto se svým nárokem obrátila na soud. 2. Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], bylo řízení ohledně částky 28 743 Kč spolu s příslušenstvím částečně zastaveno. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (na výzvu soudu k vyjádření k soudem zamýšlenému rozhodnutí věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. žalovaný nereagoval a žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas). Proto soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř. a na základě listin založených ve spise (smlouva o zápůjčce [číslo] ze dne [datum], zákaznická karta, smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], oznámení o postoupení pohledávky, přehled zaplacených splátek žalovaným, předžalobní upomínka) dospěl k následujícímu skutkovému stavu: 5. Mezi žalovaným a původní věřitelkou byla sjednána smlouva o zápůjčce, na základě které původní věřitelka poskytla žalovanému částku 4 000 Kč, žalovaný si tuto částku převzal v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal původní věřitelce zaplatit částku 4 000 Kč spolu se souhrnným poplatkem 2 901 Kč, a to v 45 týdenních splátkách po 154 Kč, poslední splátka měla být zaplacena [datum]. Žalovaný však splátky nehradil řádně a včas, poslední splátku zaplatil dne [datum], celkem uhradil 2 154 Kč. Původní věřitelka svoji pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn. I přes výzvu však žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho. 6. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 7. Podle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 8. Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 9. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba byla ohledně částky 4 747 Kč důvodná. Mezi žalovaným a původní věřitelkou byla platně sjednána smlouva o zápůjčce. Původní věřitelka splnila své povinnosti ze smlouvy o zápůjčce, když žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč, žalovaný peníze převzal v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal v pravidelných 45 týdenních splátkách po 154 Kč původní věřitelce zaplatit 4 000 Kč a souhrnný poplatek 2 901 Kč, tento svůj díl závazku však nesplnil, původní věřitelce uhradil celkem pouze 2 154 Kč. Žalovaný se tak ve smyslu § 1968 občanského zákoníku dostal do prodlení s plněním svého dluhu, je proto povinen zaplatit také úroky z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku. Původní věřitelka následně platně postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni, žalovaný byl o změně osoby svého věřitele vyrozuměn, přesto ani žalobkyni na svůj dluh nic neuhradil. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud žalobě v této části vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 4 747 Kč, která představuje dlužnou jistinu 2 949,63 Kč a dlužný poplatek 1 797,37 Kč, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení z dlužné jistiny za období od [datum] (marné uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným) do [datum] (postoupení pohledávky) ve výši 569,87 Kč a dále od 25. 16 2019 do zaplacení a spolu s kapitalizovaným úrokem 21,90 % z dlužné jistiny od [datum] (den následující po uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře) do [datum] ve výši 1 659,78 Kč a dále od [datum] do zaplacení. Povinnost žalovaného k úhradě obchodního úroku ve výši 21,90 % p.a. z dlužné jistiny vyplývá z čl. 4 ve spojení s čl. 20 smlouvy o zápůjčce. 10. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy náklady by přiznal žalovanému, který byl v řízení procesně úspěšnější (žalovaný byl úspěšný ohledně částky 28 743 Kč s příslušenstvím, když ohledně této částky bylo řízení z důvodů na straně žalobkyně zataveno; žalobkyně byla úspěšná ohledně částky 4 747 Kč s příslušenstvím). Žalovanému však v řízení žádné náklady nevznikly, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu. 11. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o.s.ř.).