6 C 11/2022-26 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”). 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 1 466 Kč s úrokem z prodlení uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 200 Kč. Žalobkyně uvedla, že s žalovaným uzavřela pojistnou smlouvu [číslo] s počátkem pojištění od 17. 11. 2019, kdy předmětem smlouvy bylo„ sdružené pojištění vozidla-AS“. Předmětem pojištění bylo vozidlo [registrační značka]. Pojistné bylo pro pojistné období sjednáno ve výši 4 886 Kč s pololetní splatností. Žalovaný povinnost hradit řádně pojistné nesplnil, a proto smlouva ke dni 5. 9. 2020 zanikla. Za období od 17. 5. 2020 do 5. 9. 2020 činí dlužné pojistné 1 466 Kč. Žalobkyně požaduje po žalovaném i náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 200 Kč, které jsou součástí žalované částky. Žalovaný dosud žalobkyni ničeho neuhradil, ačkoliv k tomu byl vyzván předžalobní výzvou. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Soud dospěl k závěru, že v této věci jsou splněny podmínky ust. § 115a o. s. ř. a rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. Skutkový stav tvrzený žalobkyní v žalobě vzal soud za zjištěný a za prokázaný na základě předloženého návrhu na uzavření pojistné smlouvy [číslo] ze dne 16. 11. 2019, detailu platby prvního pojistného, sazebníku poplatků, upomínky dlužného pojistného ze dne 15. 7. 2020, oznámení o zániku pojištění ze dne 15. 9. 2020, informace o nedoplatku pojistného po zániku pojistné smlouvy [číslo] ze dne 17. 10. 2020, předžalobní upomínky ze dne 3. 9. 2021 včetně souvisejícího podacího archu. Soud má za prokázané, že účastníci mezi sebou uzavřeli dne 16. 11. 2019 pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla – Audi A6, [registrační značka]. Pojistné období bylo sjednáno roční s pololetní splatností, přičemž pojistné bylo sjednáno ročně ve výši 4 886 Kč. Žalovaný řádně a včas neuhradil sjednané pojistné splatné dne 17. 5. 2020. Následně došlo k zániku pojistné smlouvy ke dni 5. 9. 2020, když žalovaný neuhradil splatné pojistné ani na základě upomínky žalobkyně ze dne 15. 7. 2020, v níž žalobkyně stanovila žalovanému lhůtu k zaplacení dlužného pojistného do 3. 9. 2020. Žalobkyně za žalovaným proto evidovala pohledávku na dlužném pojistném za dobu od 17. 5. 2020 do 5. 9. 2020 ve výši celkem 1 466 Kč. Dále žalobkyni vzniklo právo požadovat náklady spojené s odesláním upomínky dlužného pojistného po zániku pojištění ve výši 200 Kč. Žalovaný výše uvedené částky žalobkyni neuhradil ani v reakci na zaslanou předžalobní upomínku. 5. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní, jako pojistitelem, a žalovaným, jako pojistníkem, byla platně uzavřena pojistná smlouva o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla ve smyslu ust. § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v pl. znění (dále jen„ o. z.“) a zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění k datu uzavření smluv (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“). Žalovaný porušil smluvní podmínky, když řádně a včas neuhradil splatné pojistné. Následně došlo k zániku pojistné smlouvy ke dni 5. 9. 2020, a to podle § 12 odst. 1 písm. e) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný je dle ust. § 13 odst. 2 věty první zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla povinna zaplatit žalobkyni dlužné pojistné za celé období do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. Žalovaný tento svůj dluh vůči žalobkyni nevyrovnal, přestože byl k jeho úhradě písemně vyzván, a proto byl soudem zavázán k úhradě žalovaného pojistného za období 17. 5. 2020 do 5. 9. 2020 ve výši 1 466 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 200 Kč. Dále vznikl žalobkyni nárok na zaplacení žalovaných úroků z prodlení, jejichž výše je stanovena v souladu s ust. § 1970 o. z. a s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., když prvním dnem pojistného období bylo splatné pojistné za toto období a následujícího dne se žalovaný dostal do prodlení s jeho zaplacením. V návaznosti na výše uvedené soud shledal, že žaloba byla důvodná, a proto jí výrokem I. tohoto rozsudku v plném rozsahu vyhověl. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 7. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o. s. ř.). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.