6 C 164/2021-40 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v pl. znění (dále jen„ o. s. ř.”). 2. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 19. 4. 2021 doplněným podáním ze dne 21. 9. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 8 893,26 Kč s úrokem z prodlení uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku, a to z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 4. 7. 2019, kterou žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] (dále jen„ původní věřitel“). Původní věřitel na základě smlouvy poskytl žalovanému úvěr ve výši 4 300 Kč, a to bezhotovostním převodem na účet žalovaného č. [bankovní účet], který se žalovaný zavázal splatit nejpozději 2. 8. 2019 spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 4 593,26 Kč. Pro případ včasného a řádného splacení úvěru byla v článku XV.3. smlouvy sjednána možnost právního předchůdce žalobkyně poskytnout žalovanému slevu z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 838 Kč. Žalovaný však v termínu splatnosti úvěr nesplatil, a to ani z části, a proto se žalobkyně domáhá zaplacení jistiny úvěru ve výši 4 300 Kč i celého poplatku ve výši 4 593,26 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 3. 2021. Žalovaný neuhradil na dluh ničeho ani na základě předžalobní upomínky právního zástupce žalobkyně ze dne 2. 2. 2021. 3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 4. Soud dospěl k závěru, že v této věci jsou splněny podmínky ust. § 115a o. s. ř. a rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. Skutkový stav tvrzený žalobkyní vzal soud za zjištěný a za prokázaný na základě smlouvy o úvěru č. [číslo smlouvy] ze dne 3. 7. 2019, standardních informací o spotřebitelském úvěru, potvrzení o provedení transakce ze dne 4. 7. 2019, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 3. 2021, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 2. 2. 2021 a předžalobní výzvy ze dne 2. 2. 2021 včetně poštovního podacího lístku. Soud má za prokázané, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o úvěru, na jejímž základě byla žalovanému vyplacena dne 4. 7. 2019 částka 4 300 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit do 2. 8. 2019 spolu s poplatkem ve výši 4 593,26 Kč. Žalovaný však ničeho v termínu splatnosti neuhradil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 3. 2021 došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 2. 2. 2021. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil, přestože byl k tomu žalobkyní vyzván předžalobní výzvou ze dne 2. 2. 2021. 5. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Nárok žalobkyně na zaplacení žalované částky vyplývá ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterou žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v pl. znění (dále jen „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Vedle žalované jistiny a smluveného poplatku vznikl žalobkyni nárok na zaplacení požadovaného úroku z prodlení, který je v souladu s ust. § 1970 o. z. Výše úroku z prodlení pak vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když dnem následujícím po splatnosti pohledávky, tj. dnem 3. 8. 2019, se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením žalované částky. Aktivní legitimace žalobkyně v tomto sporu je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 3. 2021 (§ 1879 a násl. o. z.). Soud proto dospěl k závěru o důvodnosti podané žaloby, a proto jí v plném rozsahu vyhověl (výrok I. tohoto rozsudku). 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 7. Žalobkyně ve svém návrhu požadovala přiznání náhrady nákladů řízení ve výši 6 934 Kč, tj. nákladů řízení vyčíslených podle ust. §§ 7 a 13 advokátního tarifu. Jelikož se v tomto případě jedná o občanské soudní řízení zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru, uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, kdy předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující částku 50 000 Kč, přiznal soud žalobkyni náhradu nákladů řízení dle ust. § 14b advokátního tarifu. Žalobkyně u zdejšího soudu opakovaně uplatňuje totožné nároky vůči žalovaným (např. v řízení vedeném u tohoto soudu pod sp. zn. EPR [číslo], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]). Jinak by případně mohla být hodnocena výše nákladů právního zastoupení v souvislosti s obhajováním uplatněného nároku v reakci na individuálně uplatněnou obranu žalovaného, avšak takové náklady zde vynaloženy nebyly, a proto nebyl důvod odchýlit se od aplikace ust. § 14b advokátního tarifu a soud o nákladech řízení rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. 8. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o. s. ř.). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.