6 C 171/2021-108 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobou podanou k soudu dne [datum] se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 57 999,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 57 999,50 Kč od [datum] do zaplacení. V žalobě uvedl, že účastníci mezi sebou uzavřeli dne [datum] smlouvu o výpůjčce motorového vozidla. Na základě uvedené smlouvy došlo k zapůjčení předmětného vozidla, a to na dobu od [datum] do [datum]. Celková cena výpůjčky činila 2 400 Kč bez DPH. Žalovaný dne [datum] zaplatil žalobci zálohu ve výši 1 200 Kč Součástí smlouvy byly obchodní podmínky zapůjčení předmětného vozidla, které jsou dostupné na internetové adrese [webová adresa], s nimiž jej žalovaný podpisem smlouvy souhlasil a byl s nimi žalobcem seznámen. Žalovaný předmětné vozidlo v dohodnutý den žalobci nepředal a v rozporu s obchodními podmínkami vrátil vozidlo na jiném než sjednaném místě, dále s prázdnou tankovací nádrží, vozidlo bylo enormně znečištěné a bylo zřejmé, že žalovaný ve vozidle kouřil. Žalovaná částka sestávala z nájemného za zapůjčení vozidla po dobu 21 dnů při denní sazbě 800 Kč po odečtení kauce 1 200 Kč v celkové výši 18 876 Kč (včetně DPH 21 %), z částky 2 339,50 Kč včetně DPH za dotankování nádrže a dále smluvních pokut v celkové výši 36 784 Kč (včetně DPH 21 %). Žalovaný dlužnou částku žalobci nezaplatil, přestože byl k tomu vyzván předžalobní výzvou ze dne [datum]. 2. Podáním ze dne [datum] žalobce vzal žalobu částečně zpět v rozsahu DPH vyúčtované ze smluvních pokut, tj. ohledně částky 6 384 Kč. Dále žalobce uvedl, že nesprávně zaúčtoval žalovanému nájemné v denní sazbě 800 Kč bez DPH namísto denní sazby 1 000 Kč bez DPH. Z titulu dlužného nájemného za zapůjčení vozidla po dobu 21 dnů se žalobce po žalovaném nově domáhá zaplacení částky 24 210 Kč (včetně DPH). 3. Soud podání žalobce ze dne [datum] posoudil podle obsahu jako změnu žaloby a doručil ji žalovanému do vlastních rukou. Fikce doručení nastala dne [datum]. Žalovaný se k navrhované změně žaloby nevyjádřil. Usnesením č. j. 6 C 171/2021-96 ze dne 2. 11. 2022 bylo rozhodnuto ve výroku I., který nabyl právní moci dne [datum], tak, že byla připuštěna změna žaloby spočívající v jejím rozšíření o částku 5 334 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 334 Kč od [datum] do zaplacení. Výrokem II. tohoto usnesení pak bylo řízení částečně zastaveno ohledně částky 6 384 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 384 Kč od [datum] do zaplacení. 4. Následně usnesením č. j. 6 C 171/2021-107 ze dne 23. 11. 2022 bylo řízení částečně zastaveno úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 339,50 Kč od [datum] do [datum]. 5. Ze smlouvy o výpůjčce vozidla soud zjistil, že účastníci se dne [datum] dohodli, že žalobce jako půjčitel přenechá žalovanému jako vypůjčiteli vozidlo [registrační značka] na dobu určitou od [datum] do [datum]. Žalovaný zaplatil žalobci uvedeného dne částku 1 200 Kč. Z podmínek zapůjčení motorového vozidla bylo zjištěno, že žalovaný jako vypůjčitel byl povinen vrátit vozidlo v sídle žalobce jako půjčitele eventuálně na jiném dohodnutém místě nejpozději do konce stanovené doby zapůjčení v pracovní době půjčitele, a to plně dotankované a ve stavu, v jakém jej převzal s přihlédnutím k obvyklému opotřebení (§ 2 odst. 5). Podle § 2 odst. 6 bylo zakázáno ve vozidle kouřit. Podle § 2 odst. 7 pro případ nevrácení vozidla v požadovaném stavu (tzn. čistého a dotankovaného) byl vypůjčitel povinen uhradit půjčiteli částku 400 Kč za dodatečné umytí vozidla. Podle § 4 odst. 1 podmínek je vypůjčitel povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč za každé jednotlivé porušení povinností podle těchto podmínek. Z ceníku zapůjčení vozidel bylo zjištěno, že v případě zapůjčení vozidla [značka automobilu] [anonymizována dvě slova] [jméno] nájemné při zapůjčení na dobu 1 až 3 dny činí 1 200 Kč denně, při zapůjčení na dobu 7 a více dnů činí 1 000 Kč denně. Z předložené sms-komunikace bylo zjištěno, že doba výpůjčky byla na základě dohody obou stran prodloužena a předmětné vozidlo bylo vráceno až dne [datum]. Z dokladu ze dne [datum] vyplývá částka uhrazená žalobcem za dotankování vozidla pronajatého žalovanému. Předložená fotodokumentace dokumentuje stav vozidla [registrační značka] po jeho vrácení, kdy vozidlo bylo výrazně znečištěné (viditelné chlupy na sedadlech dodávky, politá palubní deska, odhozené nedopalky cigaret či zapomenutá krabička cigaret). Ze předžalobní výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný byl s dostatečným předstihem před podáním žaloby k soudu vyzván k zaplacení dlužné částky žalobci, přičemž tato výzva byla žalovanému odeslána na poslední známou adresu. 6. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav věci. Účastníci se dohodli dne [datum] na přenechání vozidla [registrační značka] žalovanému na dobu určitou od [datum] do [datum]. Žalovaný zaplatil žalobci uvedeného dne částku 1 200 Kč. Doba výpůjčky byla prodloužena na základě dohody obou stran. Podle ceníku zapůjčení vozidel nájemné předmětného vozidla při zapůjčení na dobu 1 až 3 dny činilo 1 200 Kč denně a při zapůjčení na dobu 7 a více dnů činilo 1 000 Kč denně. Žalobce má tak nárok na zaplacení nájemného za dobu, kdy měl žalovaný vozidlo u sebe, tj. od [datum] do [datum]. Žalovaný však porušil podmínky zapůjčení motorového vozidla, s nimiž byl žalovaný seznámen, což stvrdil svým podpisem na smlouvě, neboť vrátil vozidlo nadměrně znečištěné, ve vozidle kouřil a odstavil jej na jiném než dohodnutém místě a dále ve vozidle nebyla dotankována palivová nádrž. Za tato porušení podmínek žalobce vyúčtoval žalovanému smluvní pokutu za každé jednotlivé porušení ve výši 10 000 Kč. Pouze v případě nadměrného znečištění byla účtována smluvní pokuta ve výši 400 Kč. Žalovaný celkovou dlužnou částku 56 949,50 Kč žalobci nezaplatil, přestože byl k tomu vyzván předžalobní výzvou ze dne [datum]. 7. Podle § 2316 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) nájemní smlouvou se pronajímatel, který je podnikatelem a jehož podnikání spočívá v pronajímání věcí, zavazuje přenechat nájemci na určitou dobu užívání movité věci a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 8. Podle § 2319 odst. 2 o. z. nájemce platí nájemné, dokud neoznámí pronajímateli poškození věci, pro které věc nemůže řádně užívat, anebo ztrátu nebo zničení věci; stejně tak platí nájemné, dokud je v prodlení s vrácením věci. 9. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 10. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. 11. Podle § 2050 o. z. je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje. 12. Podle § 2051 o. z. nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty. 13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že podaná žaloba po částečném zpětvzetí ohledně DPH ze smluvních pokut je důvodná. Účastníci se dohodli na pronájmu vozidla za podmínek vzájemně dohodnutých ve smlouvě ze dne [datum] uzavřené ve smyslu ust. § 2316 a násl. o. z., jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky žalobce dostupné na internetové adrese [webová adresa], s nimiž byl žalovaný seznámen, což stvrdil svým podpisem na smlouvě. Žalobce doložil předloženou SMS komunikací, že doba výpůjčky byla na základě dohody obou stran prodloužena. I v případě, že by se tak nestalo, nájemce je na základě výše citovaného ust. § 2319 odst. 2 o. z. povinen zaplatit nájemné za dobu, po kterou byl v prodlení s vrácením věci. Vyúčtovanou smluvní pokutu pak soud shledal přiměřenou vzhledem k hodnotě předmětu výpůjčky a vzhledem k tomu, jaká porušení smluvních povinností byla těmito smluvními pokutami sankcionována, a to s odkazem na ust. § 2051 o. z. Vzhledem k tomu, že žalovaný se dostal do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, má žalobce podle ust. § 1970 právo i na zaplacení požadovaného úroku z prodlení, jehož výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. V